Káhira - Třídenní příměří mezi Izraelem a Palestinci se pomalu chýlí ke konci.
Hnutí Hamás se ale odmítá zabývat odzbrojením palestinských radikálních organizací, což je izraelská podmínka, která by klid zbraní prodloužila.
Izzak Rášik, člen palestinské delegace, která nyní vyjednává o příměří v Egyptě, sdělil, že Hamás o tomto požadavku nechce slyšet.
Egypťané, kteří vyjednávání zprostředkovávají, varovali před zablokováním rozhovorů, pokud obě strany neustoupí ze svých pozic. Podle amerického exprezidenta Jamese Cartera by Izrael měl uznat Hamás jako politického partnera.
Čas se krátí
Z Izraele ve středu přišla zpráva, že se v Egyptě rýsuje dohoda o prodloužení třídenního příměří, které je v platnosti nyní. Podle původní dohody by mělo skončit v pátek v 7:00 SELČ, ale podle izraelských zdrojů by mohlo být prodlouženo až do pondělního rána.
Zástupci Hamásu to však popřeli a pohrozili obnovou útoků od pátečního rána, pokud jejich požadavky nebudou splněny.
Z Izraele přišla okamžitě reakce. Ministr spojů Gilad Erdan řekl, že jestliže Hamás začne znovu útočit, armáda operaci obnoví.
Zrušte blokádu Pásma Gazy
Hamás chce dosáhnout hlavně zrušení blokády Pásma Gazy a otevření pohraničních přechodů jak do Izraele, tak do Egypta.
Konflikt v Pásmu Gazy začal 8. července a vyžádal si na palestinské straně přes 1800 obětí, na izraelské téměř 70.
Carter a bývalá irská prezidentka Mary Robinsonová zdůraznili, že konflikt lze vyřešit jedině uznáním Hamásu jako politického partnera. Hamás je v Izraeli a některých západních zemích řazen k teroristickým organizacím. Izrael s ním nevyjednává přímo, ale jenom přes prostředníky.
Příprava na právní bitvy
Americký prezident Barack Obama vyzval k uzavření dlouhodobého příměří, které zajistí Izraeli bezpečí a Pásmu Gazy naději, že nezůstane nadobro izolováno od zbytku světa.
Prezident kritizoval Hamás za střílení raket z obydlených částí pásma, avšak přimlouval se také za nalezení řešení, které zlepší životní podmínky lidí v pásmu. "Gaza nemůže zůstat trvale uzavřená před zbytkem světa, neschopná vytvářet pracovní příležitosti a ekonomicky se rozvíjet," řekl Obama.
Podle izraelských sdělovacích prostředků se armáda začala připravovat na právní bitvy o to, že v pásmu spáchala válečné zločiny. Armádní velení nařídilo vnitřní vyšetření všech armádních akcí za téměř měsíčních bojů.
Izraelské střely zasáhly a zničily množství obytných domů i několik objektů OSN, do nichž se uchýlili Palestinci prchající před boji. Izraelští mluvčí trvají na tom, že vojsko útočilo vždy na místa, odkud Hamás odpaloval rakety. Odpovědnost za oběti připisují proto Hamásu.
Stanice CNN přinesla snímky odpalovacího zařízení, které má Hamás ukryté pod zemí a které je schopné se vynořit poblíž obytných budov a po odpalu je znovu ukryto pod zem. Civilisté si tedy podle CNN často nemusejí být vědomi toho, že jsou v blízkosti potenciálního terče izraelského odvetného útoku.
Kritika neústupného Izraele
Carter a Robinsonová v článku vydaném na webové stránce Foreign Policy připsali vinu za situaci v Pásmu Gazy Izraeli.
K válce prý vedla jeho neústupnost uznat vládu národní jednoty, kterou Palestinci vytvořili v dubnu a v níž byl zastoupen také Hamás. Podle obou exprezidentů tím Izrael zmařil "slibný krok, který mohl v oblasti zajistit mír".
Hamás podle nich učinil velký ústupek, když souhlasil s tím, že se na vládnutí v pásmu bude podílet nově sestavená vláda technokratů, v níž je i konkurenční Fatah.
"Izrael bohužel tuto příležitost pro mír zamítl a zabránil tomu, aby v pásmu začal vládnout nový kabinet," napsali Carter a Robinsonová.
Požadují ukončení sedmileté blokády pásma a vytvoření lidských podmínek pro život tamních občanů.
