Bukurešť – Stovky tisíc Rumunů, které vyšly minulý týden do ulic, částečně zvítězily.
Donutily rumunské ministerstvo spravedlnosti, aby odstoupilo od prosazování nového trestního zákona o korupci. Ten by znamenal milost i pro některé vládní politiky.
Kvůli masivním protestům v ulicích – největším v Rumunsku od roku 1989 – nejdřív ministr spravedlnosti Florin Iordache oznámil, že navrhne změnu kritizovaného zákona. Nakonec ho ale úplně celý raději zrušil.
Vláda jako mafie
Za vším stojí masové protesty, které odstartovaly před týdnem. "Tahle vláda je organizovaná jako mafie, něco takového tady nechceme," rozčiloval se v neděli večer jeden ze čtvrt milionu demonstrantů na Vítězném náměstí v Bukurešti. To se zahalilo do červené, žluté a modré barvy národní vlajky.
Tak velký dav rumunská metropole nepamatuje od pádu režimu Nicolae Ceaușesca v roce 1989.
V celé zemi se v neděli sešlo rekordního půl milionu lidí, odhaduje agentura AP. A to i přesto, že rumunská vláda slíbila změnit kontroverzní zákon, kterým to všechno minulý týden začalo.
Původní návrh měl zbavit trestnosti některé korupční činy. Například i zneužití úřadu s finanční škodou menší než 200 tisíc lei (asi 1,2 milionu Kč).
Změny zákona ale protestující lidé odmítali. Novou verzi měl totiž dostat k posouzení tentokrát i parlament. Jenže v něm má vláda pohodlnou většinu.
Rumuni tak požadovali rovnou demisi vlády. Na stěnách sídla vlády byl v noci k vidění laserem vytvořený nápis "Rezignace", píše britský zpravodajský server BBC.
S tím však lidé zatím neuspěli, kabinet sociálních demokratů premiéra Liviu Dragnea se k rezignaci nechystá.
"Tahle vláda nemá důvod rezignovat, byla legitimně zvolená," hájil se premiér Dragnea. "Pokud bude takto napjatá situace pokračovat, nikdo nemůže nic získat," dodal.
Rumuni ale dali jasně najevo, že už své vládě nevěří. Korupce je jedno z nejpalčivějších témat pro obyvatele této postkomunistické země a podle čím dál většího počtu lidí začíná být problémem celá Dragneova vláda, kolem které krouží podezření z korupce dlouhodobě.
"Nechceme, abychom museli být nějakými nočními strážci," vysvětlil bezvýchodnou situaci jeden z demonstrantů americkému listu New York Times. "Nemůžeme chodit do ulic každou noc a chránit právo. Co když za měsíc zkusí něco podobného znovu?"
Lidé cítí, že mají moc
Boj proti jednomu vládnímu dekretu přerostl podle mnohých ve větší akci. "Toto hnutí není jen proti korupci. Je to boj za obranu demokracie," řekl americkému listu rumunský politolog Cristian Pîrvulescu.
Situaci v zemi zdůvodňuje trendem nárůstu populismu, který se šíří napříč východní Evropou – od Maďarska přes Slovensko až po Českou republiku. "My jsme jediní, kdo se tomuto neliberálnímu hnutí vzepřel," vysvětluje Pîrvulescu.
Podle části médií budou protesty v zemi v omezené míře pokračovat dál. Dokud sociálnědemokratická vláda premiéra Dragney nevyslyší volání po pádu celého kabinetu nebo alespoň některých jeho členů.
