Němci blokují výstavbu "ošklivých" větrníků. Hyzdí krajinu, zabíjejí ptáky, vzkazují

Helena Truchlá Helena Truchlá
22. 11. 2019 12:21
"Měšťáci jdou večer spát s dobrým pocitem, že se někde postavila větrná turbína," hřímal Matthias Wilkes letos v květnu do mikrofonu před Braniborskou bránou v centru Berlína. Společně s ním dorazil na místo dav odpůrců větrných elektráren z celého Německa. Podle organizátorů z Akčního svazu Pro Natur víc než 1500 lidí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Wilkes pochází ze spolkové země Hesensko ve středním Německu. Podle jeho vyjádření pro list Tagesspiegel do Berlína přijel, aby kousek od sídla kancléřky Angely Merkelové dal najevo svůj nesouhlas s výstavbou dalších větrných elektráren ve svém kraji.

V Německu za posledních dvacet let jich vyrostlo bezmála 30 tisíc, další by měly přibýt, pokud bude vláda chtít splnit svoje závazky k ekologičtější výrobě elektřiny. Letos to ale bude v porovnání s posledními roky jen zlomek. 

Schvalování nových projektů blokují žaloby a následné soudní spory stejně jako procesní námitky a stížnosti. Za velkou částí z nich stojí stovky spolků, podobných těm, které se letos na jaře vydaly protestovat do Berlína. 

Pokles výstavby větrných elektráren vyplývá ze zveřejněné analýzy Odborné agentury pro větrnou energii na souši. Za prvních devět měsíců letošního roku bylo podle ní v Německu uvedeno do provozu pouze méně než 150 větrníků o celkovém výkonu 514 megawattů. Za rok 2018 to bylo více než dva tisíce megawattů a v roce 2017 dokonce 4169. Oproti průměru za poslední roky se tak letos jedná o pokles o více než 80 procent a nejmenší výstavbu za poslední dvě dekády. 

Iniciativy často poukazují na jeden z článků německé ústavy, podle kterého stát zodpovídá za ochranu přírody a zvířat. Vrtule elektráren, jejichž výstavbu stát finančně podporuje, podle nich hyzdí krajinu, zabíjí hmyz a netopýry. Zvukové vlny vznikající rotací jsou podle nich škodlivé i pro lidské zdraví. 

Podle výzkumu Státního ústavu pro životní prostředí, měření a ochranu přírody ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko, který se vlivem na člověka zabýval a jejž citoval list Tagesspigel, ale vliv na člověka není možné vědecky prokázat.

Počet zabitých zvířat pak zůstává minimální v porovnání s úmrtností při srážkách s vozidly nebo budovami. Oprávněnější je kritika nevyřešené otázky recyklace z provozu vyřazených vrtulí. Jak upozorňuje server Deutsche Welle, jen do roku 2023 bude muset země vyřešit, jak naloží s desítkami tisíc vysloužilých turbín.

Nic z toho nemají

Sören Amelang z think-tanku Clean Energy Wire, který se věnuje proměnám německé energetiky, upozorňuje, že zatímco například solární panely si Němci budují často z vlastních prostředků, prostřednictvím obcí nebo družstev, výstavba drahých větrných parků je v rukou velkých podniků. "Myslím, že to je důležitý argument, pokud se snažíme pochopit nespokojenost lidí," vysvětlil deníku Aktuálně.cz.

"Místní obyvatelé musí žít s negativními dopady turbín, ať už jsou skutečné, nebo smyšlené. Z elektráren přitom často nic nemají," dodal. Průzkumy podle něj dokazují, že pokud autor projektu postaví v obci například novou školu, začnou se lidé na celou situaci dívat jinak. 

Blokovat výstavbu větrných elektráren se nejúčinněji daří blokovat zejména na východě Německa. Například v okresu Saale-Orla ve spolkové zemi Durynsko se místní politici z vládní strany CDU rozhodli věnovat z veřejných peněz dva tisíce eur (v přepočtu asi 50 tisíc korun) občanskými iniciativám, které proti větrníkům bojují. Soud návrh posléze označil za protiprávní. 

Některé organizace také bojují za zrušení spolkového zákona o obnovitelných energiích, který výstavbu větrných elektráren podporuje. "Německo by mělo rezignovat na misionářské ambice v evropské klimatické politice," zní třeba jeden z návrhů sdružení Přiměřená energie. Jeho členy jsou ekologové, ekonomové i technologičtí pracovníci.

Podle listu Die Zeit v současnosti podobné iniciativy úspěšně blokují schvalovací procesy výstavby větrných elektráren o kapacitě více než 11 tisíc megawatt, z nichž alespoň část by jinak měla šanci na úspěšnou výstavbu. 

Energetická revoluce

Německo se momentálně nachází v klíčové fázi takzvané energetické revoluce, kterou naplánovala spolková vláda Angely Merkelové. Do roku 2022 chce země vypnout všechny atomové elektrárny, do roku 2038 by se měla přestat vyrábět elektřina z uhlí. Ministři se také zavázali do roku 2030 čerpat 65 procent veškeré energie z obnovitelných zdrojů.

V současnosti je to méně než 45 procent a klíčovým zdrojem je právě vítr. Na rozdíl od Česka, kde se podle údajů Mezinárodní energetické agentury z větru, Slunce a geotermálních zdrojů vyrábí dohromady pouhé jednotky procent energie, německé větrníky vyrobí asi pětinu veškeré elektřiny v zemi a jejich podíl je tak největší hned po hnědém uhlí. 

Podle Spolkové federace pro obnovitelné zdroje, která zastupuje zájmy výrobců a zastánců obnovitelné energie, by Německo - pokud chce vytyčených cílů dosáhnout - muselo nezbytně dobudovat větrníky ještě alespoň o kapacitě 4700 megawatt.

Výrobci větrníků mají problémy

Spolková vláda zatím hledá způsob, jak odpor proti větrným elektrárnám překonat. V klimatickém balíčku, který ekologická opatření vládnoucí koalice Křesťanských demokratů kancléřky Merkelové a sociální demokracie sdružuje, se politici například zavázali, že mezi větrníky a obydlenými oblastmi by do budoucna měla zůstat aspoň kilometrová vzdálenost.

To ale komplikuje dosažení vytyčených cílů. Podle německého spolkového úřadu pro ochranu životního prostředí by to znamenalo, že Německo nemůže postavit žádné další větrníky na až 40 procentech zbývajícího území, které by jinak přicházelo v úvahu.

Proti vládnímu návrhu se brání zejména výrobci větrných elektráren a průmyslové asociace. Upozorňují, že v posledních dvou letech už pokles zájmu o turbíny vedl ke zrušení několika desítek tisíc pracovních míst. Naposledy oznámila minulý týden propuštění tří tisíců zaměstnanců společnost Enercon, jeden z největších výrobců vrtulí v zemi.

Další z producentů, firma Senvion, vyhlásila v dubnu neschopnost splácet dluhy. Z finančních potíží viní právě vlečící se schvalovací procesy a odpor spolků. "Po předložení klimatického balíčku vlády je jasné, že problém jenom zhoršují," řekl novinářům šéf Enerconu Hans-Dieter Kettwig.

Video: Němci se probouzí ze sna, odstavením jádra se emise zvýší, říká Míl

Představa, že všechno nahradíme obnovitelnými zdroji a plynem, je iluze, která popírá fyzikální zákony, tvrdí vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Auto jedoucí v protisměru způsobilo na D7 nehodu, jeden mrtvý

Dálnici D7 uzavřela na 12. kilometru ve směru na Slaný hromadná nehoda šesti aut. Nehodu zavinilo auto jedoucí v protisměru, řidič tohoto vozu při nehodě zemřel. Informace o případných dalších zraněných zatím nejsou k dispozici, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

Policie obdržela podle Richterové před 21:15 na tísňovou linku nejdříve oznámení, že na dálnici jede auto v protisměru. "Minutu na to došlo k dopravní nehodě šesti vozidel. Řidič, co jel v protisměru, na místě zemřel," řekla Richterová.

Dálnice je v místě uzavřena, policie dopravu odklání na devátém kilometru na Bouchalku, zpět se mohou řidiči vracet na 18. kilometru u Knovíze.

Další zprávy