V dokumentech nechybí ani pověstný seznam se jmény stovek Židů, které Schindler pomocí úplatků a kontaktů dokázal v roce 1943 dostat z koncentračního tábora do své továrny v Brněnci na Moravě, a tím jim zachránil život.
Schindler se narodil v roce 1908 ve Svitavách. V 30. letech se stal členem Sudetoněmecké strany Konrada Henleina a později i Hitlerovy NSDAP. Po přepadení Polska Německem v roce 1939 získal v Krakově bývalou židovskou smaltovnu, v níž začal postupně zaměstnávat Židy z krakovského ghetta.
V roce 1943 bylo krakovské ghetto zlikvidováno a jeho obyvatelé byli buď pobiti, nebo deportováni do koncentračního tábora Plaszów. Když poté nacisti rozhodli, že budou všichni vězni převezeni do Osvětimi, Schindlerovi se podařilo své zaměstnance a jejich rodiny dostat do své muniční továrny na Moravě.
Zachránil tak více než 1200 Židů, za což v roce 1962 dostal titul "spravedlivý mezi národy". Schindler zemřel před půl stoletím, 9. října 1974, v německém Hildesheimu ve věku 66 let. Jeho příběh proslavil v 90. letech film Schindlerův seznam režiséra Stevena Spielberga.
U příležitosti 50. výročí od Schindlerovy smrti zveřejnil německý Spolkový archiv digitalizované dokumenty, které pochází z pozůstalosti nalezené v roce 1999 v kufru na půdě v domě v Hildesheimu. Nálezce jej předal Spolkovému archivu, který přes sedm tisíc dokumentů zaznamenal na mikrofilmech a retrofotografiích a následně je předal izraelskému památníku Jad Vašem. Nyní digitalizované dokumenty zveřejnil na svých stránkách, aby se dostaly k široké veřejnosti.
Zájemci si mohou prohlédnout i originální průklep Schindlerova seznamu, který jako poděkování za spolupráci památník Jad Vašem věnoval německému archivu. K vidění je také obrázek srdce s nápisem "panu Schindlerovi s láskou Debbie" a další kresby židovských dětí, které Schindler dostal. Některé dokumenty ale dokládají také špatnou finanční situaci někdejšího továrníka po druhé světové válce a tuhý boj, který musel s německými úřady vést o finanční prostředky i osobní uznání.
