Německo má v současnosti v Iráku kontingent 60 instruktorů, kteří se severně od Bagdádu podílejí na výcviku iráckých ozbrojených sil. Dalších sto vojáků je umístěno v iráckém Kurdistánu.
Americké ministerstvo zahraničí ve středu podle agentury Reuters nařídilo všem méně důležitým diplomatům a vládním pracovníkům USA v Iráku, aby zemi ihned opustili. Velvyslanectví v Bagdádu už o víkendu doporučilo americkým občanům, aby se zemi vyhnuli.
V úterý americká armáda uvedla své jednotky v Iráku do stavu nejvyšší pohotovosti a varovala před "novými a naléhavými" hrozbami ze strany Teheránu a jím podporovaných sil v regionu.
Bagdád minulý týden neohlášeně navštívil šéf americké diplomacie Mike Pompeo a s tamními představiteli jednal mimo jiné o obavách Washingtonu z aktivit Íránu. Dva dny před Pompeovou návštěvou oznámil bezpečnostní poradce amerického prezidenta John Bolton, že Spojené státy vysílají do regionu letadlovou loď USS Abraham Lincoln a bombardéry.
V pozadí americko-íránského napětí je spor o íránský jaderný program. Před rokem americký prezident Donald Trump jednostranně vypověděl mezinárodní dohodu s Íránem z roku 2015, v níž se Teherán zavázal, že omezí svůj program vývoje jaderných zbraní výměnou za zrušení hospodářských sankcí.
Německá diplomacie spolu s dalšími zeměmi Evropské unie americké vypovězení jaderné dohody kritizovala. Podle deníku Die Welt roste nyní mezi německými politiky nervozita, že vyhrocená situace vyústí v ozbrojený konflikt. "Nehrozí pouze vojenská eskalace, nýbrž také nový proud uprchlíků směrem do Evropy," řekl místopředseda opoziční strany FDP Alexander Graf Lambsdorff. "Německo by to bezprostředně postihlo a mohlo by to mít dramatické důsledky."
Česká armáda má nyní v Iráku několik desítek svých vojáků. V zemi se podílí na výcviku specialistů chemického vojska a vojenských policistů. Letecký poradní tým zároveň pomáhá iráckým kolegům s používáním českých bitevníků L-159.
