Mezi pěti tisíci dokumenty je i pohlednice od Kafky z roku 1910 a osobní písemnosti Maxe Broda, které podle odborníků poskytnou vhled do evropské kulturní a literární scény počátku 20. století. Vedle části Brodova deníku dokumenty obsahují i korespondenci s jeho ženou.

Dokumenty zmizely před deseti lety z domova Brodovy někdejší sekretářky Esther Hoffeové. Německá policie je zabavila v roce 2015, kdy byly nabídnuty ke koupi literárnímu archivu v Marbachu. Německý soud posléze rozhodl, že dokumenty nedílně patří k Brodově pozůstalosti.

Brod neuposlechl přání svého přítele a po Kafkově skonu v roce 1924 jeho dílo nezničil a místo toho část povídek a románů vydal. Zbytek dokumentů z pozůstalosti nejznámějšího představitele pražské německé literatury si ponechal.

Když Brod v roce 1968 v Tel Avivu zemřel, uvedl podle pozdějších soudních verdiktů v závěti, že jeho pozůstalost včetně Kafkových spisů má být předána veřejnému archivu. Hoffeová ale místo toho dílo rozprodávala v aukcích.

Například v roce 1988 podle deníku Haarec prodala Hoffeová rukopis Kafkova románu Proces za dva miliony dolarů (asi 45 milionů korun). Nový majitel ale předal tento rukopis německému literárnímu archivu v Marbachu, kde je dodnes. Po smrti Esther Hoffeové v roce 2007 dokumenty podědila její dcera Eva.

Národní knihovna v Jeruzalémě rodinu Hoffeových zažalovala a izraelské soudy ve vleklém procesu nakonec rozhodly, že rodina nabyla Kafkovo dílo nelegálně: v roce 2016 izraelský nejvyšší soud rozhodl, že celá Kafkova pozůstalost patří Národní knihovně.

Minulý měsíc švýcarský soud rozhodl, že část pozůstalosti tohoto autora židovského původu, která se od 50. let minulého století nachází v bankovních sejfech v Curychu, by měla být předána izraelské Národní knihovně.