Německo: extrémisté do mateřské školky nepatří

Monika Horáková
2. 8. 2010 21:28
Ve školkách v Meklenbursku-Předním Pomořansku může pracovat jen ten, kdo podepíše věrnost ústavě.
Foto: ČTK

Schwerin - Pravicoví extrémisté nebudou působit jako vychovatelé či učitelé v mateřských školách. To je cílem nového nařízení, které vydalo Ministerstvo sociálních věcí v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Dosáhnout toho chce ministryně sociálních věcí Manuela Schwesigová tím, že každý zájemce o práci v mateřské školce musí podepsat prohlášení, že zachová věrnost ústavě. S takovým prohlášením by mohli mít problém zejména členové a členky Národnědemokratické strany Německa (NPD), která je hlasitým nesouhlasem s ústavou Spolkové republiky pověstná.

Národnědemokratická strana Německa, která se řadí ke krajně pravicovým uskupením, nachází ohlas zejména ve východní části Německa. Strana je také jediná, která se proti novému ministerskému nařízení ozývá. Jedná se podle ní o "Lex NPD", tedy "zákon" namířený výhradně proti této straně.

Podobný termín zvolili počátkem roku odpůrci připravovaného rakouského zákona, který měl ztížit podmínky pro udělení rakouského občanství. Nazývali jej "Lex Turca", neboli zákon speciálně vytvořený pro diskriminaci Turků.  

Vedl bych školku i zadarmo

Jedním z podnětů k popisovanému opatření byla podle serveru Spiegel Online situace, která nastala počátkem roku ve vsi Bartow.

Foto: Aktuálně.cz

Její obyvatel Mattias Schubert se nečekaně vstřícně nabídnul, že by zadarmo vedl místní mateřskou školku. Školce totiž hrozilo uzavření pro nedostatek finančních prostředků.

Schubertova nabídka se zdála být ideálním řešením. Otec sedmi dětí by totiž měl podle místních úřadů mít jistě dostatek zkušeností s výchovou předškolních dítek.

Pak ovšem starosta obce přišel na to, že Schubert je členem Národnědemokratické strany Německa a jeho nabídku odmítnul.

"Ministryně Schwesigová dělá z komára velblouda," oznámila Národnědemokratická strana Německa. "Má nezdravě zarytou představu, že se Národnědemokratická strana Německa snaží nenápadně ovládnout všechny mateřské školky."

Ostatní spolkové země souhlasí

Nařízení naopak vzbudilo pozitivní ohlas u ostatních spolkových zemí, byť žádná z nich necítí potřebu podobné nařízení rovněž zavádět.

"Extremismus, ať už pravicový, nebo levicový, do mateřských školek nepatří," uvedla mluvčí ministerstva sociálních věcí ve Šlesvicku-Holštýnsku.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 6 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy