Francie odvolala velvyslance z Austrálie a Spojených států, politici používají výrazy jako bezprecedentní krize důvěry nebo bodnutí do zad. Agentura Reuters nastalou situaci hodnotí jako málokdy vídanou hlubokou krizi mezi spojenci. Paříž je hluboce uražená, že se Canberra, Washington a Londýn dohodly bez ní.
"Nelituji rozhodnutí, které jsem přijal jako nejlepší pro naše národní zájmy," uvedl v pondělí australský premiér Scott Morrison. Ministr obrany Peter Dutton řekl, že australští politici svým francouzským protějškům už měsíce signalizovali, co se stane, takže by Paříž neměla hrát překvapenou. Morrison podle australských médií chtěl minulý týden telefonicky kontaktovat francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ale lidé z jeho štábu odpověděli, že hlava státu nemá čas.
Pro francouzský zbrojařský průmysl znamená odstoupení Austrálie od smlouvy na dodání ponorek v hodnotě 40 miliard dolarů (866 miliard korun) obrovské ztráty. Zloba míří i na Spojené státy, že Australany podpořily. "Je to brutální, jednostranné a nečitelné. Vláda prezidenta Joea Bidena se chová podobně jako předchozí Trumpova," řekl šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian.
"Číňané se sporu mezi Francií a spojenci bezpochyby ze břehu spokojeně smějí. Těší je perspektiva, že Evropané vojensky zmizí z Pacifické oblasti," uvedl pro agenturu Reuters Francois Heisbourg z Mezinárodního institutu strategických studií v Londýně.
"Čína se velmi zlobí"
Roztržka mezi Francií na straně jedné a USA, Velkou Británií a Austrálií na té druhé je největší krize mezi těmito mocnostmi za posledních dvacet let. V roce 2003 francouzská vláda odmítla podpořit invazi do Iráku, kam Washington, Londýn a Canberra poslaly své vojáky. Namísto toho Francie s Ruskem pohrozila, že zablokuje rezoluci schvalující útok na Irák v Radě bezpečnosti OSN, takže se o ní nehlasovalo a invaze se uskutečnila bez mandátu tohoto mezinárodního společenství.
Australským motivem k modernizaci svých ozbrojených sil je dlouhodobá a sílící konfrontace s Čínou. Peking odmítl australskou kritiku dodržování lidských práv v Číně, potlačování demonstrací v Hongkongu a výzvu k vyšetřování původu pandemie covidu-19 jako vměšování do svých vnitřních záležitostí. Loni zároveň výrazně omezil dovoz z Austrálie. Čína také uvalila na australská vína dovozní clo, což vedlo ke ztrátám australských vinařů (přesto je Čína stále největších obchodním partnerem Austrálie).
Loni se také dostaly na veřejnost detaily z tajné zprávy generálmajora australské armády Adama Findlayho, v níž označil možnost ozbrojeného incidentu s Čínou za "pravděpodobnou".
"Čína se velmi zlobí. Pokud z ní chcete mít nepřítele, budete ho mít," uvedlo v reakci čínské velvyslanectví v Canbeře. "Austrálie nese plnou odpovědnost za aktuálně obtížnou situaci v čínsko-australských vztazích," dodal o víkendu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťian.
Strach z Číny
Australané se stejně jako Američané obávají rostoucích čínských výdajů na zbrojení a snahy rozšiřovat svůj politický a ekonomický vliv v Asii či Africe. "Není jisté, zda se Čína stane v příštích dvaceti, třiceti nebo čtyřiceti letech opravdu bohatou zemí ve smyslu západních států. Ale i když nestane, bude samozřejmě stále nesmírně silná a vlivná. Více než dnes," řekl nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz australský sinolog Gerry Groot, který působí na univerzitě v Adelaide.
Podle něj vládnoucí Komunistická strana Číny cíleně vytváří mezi obyvateli obraz Spojených států a dalších západních zemí jako nepřátel, kteří Pekingu nepřejí úspěch.
Oficiální armádní rozpočet Číny na rok 2021 činí v přepočtu skoro 210 miliard dolarů. Australský vojenský rozpočet 45 miliard dolarů, americký pak přes 700 miliard.
