Jeden Si Ťin-pching vládne všem. Zmapovali jsme, jak Čína "stabilizuje" společnost

Čínu v posledních týdnech rozsvítila rudá barva. Je k vidění na autobusech, billboardech i obřích vlajkách. Prvního července si tato nejlidnatější země světa připomíná 100 let od založení komunistické strany. Ta je základním stavebním kamenem režimu, který vůči obyvatelům stále více přitvrzuje: soustavně utlačuje křesťany, muslimské Ujgury nebo zakazuje "škodlivé" webové stránky. Připomeňte si velkou grafiku, která čínské komunistické perzekuce mapuje.

Vládce ČínySi Ťin-pching

Ačkoliv je svoboda slova zaručena čínskou ústavou, funguje v zemi silná forma cenzury, která se od nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga postupně stupňuje. Úřady decimují jakékoliv snahy o opozici a členy strany naopak vyzývá k veřejné podpoře stranické politiky.

Svoboda internetu

Podle studie neziskové organizace Freedom House, která hodnotí svobodu internetu v 65 zemích, se Čína umístila na nejhorším možném místě.

V souvislosti s čínskou cenzurou internetu se mluví o velkém čínském firewallu – v přeneseném významu „Velké čínské informační zdi“, přes kterou neproniknou nežádoucí informace. Internet a obsah na něm kontroluje komunistická strana, která nevhodné příspěvky maže.

Co cenzoři na internetu mažou?

Na čínském internetu bylo podle dat z loňského podzimu zablokováno na deset tisíc stránek. Mezi nimi například:

Čínská vláda uznává pět náboženství: buddhismus, taoismus, katolickou církev, protestantství a islám. I přes jejich oficiální status, který jim deklaruje od roku 1982 ústava, nad nimi vláda drží kontrolu. Špicluje jejich členy, kontroluje financování i vydávané knihy. Ostatní neuznaná náboženská společenství režim označuje za kulty, podrobuje je policejním prohlídkách a jejich souvěrce v horších případech vězní, nebo dokonce mučí.

Hlavní náboženství v ČíněPřevažující vyznání podle provincií

Katolická církevOficiální i podzemní

Dlouhodobou snahou vládnoucí moci v Číně je redukovat katolickou církev na čistě státní instituci, která nebude řízena ze zahraničí, tedy bez vlivu Vatikánu. Státní souhlas k činnosti mají proto jen ti biskupové a kněží, jež působí v takzvaném Vlasteneckém sdružení čínských katolíků. Část čínských katolických věřících proto zůstává v neoficiálních strukturách podzemní církve, jež je věrná římskému papeži. Tato skrytá církev je ze strany moci silně pronásledovaná. V poslední době došlo k jistému uvolnění, s čímž souvisí provizorní dohoda Svatého stolce a Čínské lidové republiky ohledně jmenování biskupů. Soužití se státní mocí je pro církev ale stále obtížné. Stát například po kněžích a biskupech nyní požaduje takzvanou občanskou registraci, jež je v některých ohledech v přímém rozporu s katolickou vírou.

Křesťanů přibývá

Podle odhadů by měl nejvyšší počet křesťanů do roku 2030 žít právě v Číně.

Rok od roku horší

Čínští křesťané prchají i do Česka

V roce 2016 do Česka z Číny uprchly desítky pronásledovaných čínských křesťanů a požádaly zde o azyl. České úřady mezinárodní ochranu většině z nich neudělily.

Jedna čínská křesťanka, která uprchla do Česka, popsala, jakému zacházení byla ve své zemi vystavena. Její výpověď citujeme z rok starého rozsudku krajského soudu v Ostravě, který se ženy zastal a uznal její odvolání proti neudělení českého azylu. Dokument má deník Aktuálně.cz k dispozici.

Další případy pronásledování křesťanů

Na západě Číny se nachází oblast Sin-ťiang, kde žije 11 až 15 milionů Ujgurů. Tato muslimská menšina má etnicky blíže k obyvatelům Kyrgyzstánu nebo Mongolska spíš než k etnickým Číňanům. Má vlastní jazyk, typická jídla a tamní lidé vypadají jinak.

Mapa provincie

V posledních desítkách let ale rostlo napětí mezi Sin-ťiangem a čínskou vládou. Někteří Ujgurové v minulosti usilovali o nezávislost provincie a Peking naopak zvýhodňoval etnické Číňany. Dokonce jim nabízel peníze za to, když se do provincie nastěhují. Docházelo i k násilným protestům, kde se Ujgurové střetli s čínskými bezpečnostními složkami. Za více než deset let zemřelo přes dvě stě lidí.

Peking pak začal vydávat zákony omezující svobodu Ujgurů. Od roku 2017 posílá některé příslušníky této menšiny do převýchovných táborů.

Co musí Ujguři splňovat

• nesmí nosit dlouhé vousy
• musí posílat děti do čínských státních škol
• nesmí pojmenovávat děti muslimskými jmény
• musí poskytnout vzorek své DNA
• musí si nechat nainstalovat do mobilů aplikaci, která je podle kritiků monitoruje
• musí odevzdat státu půlku peněz utržených při prodeji nemovitosti
• nesmí zakládat skupinové konverzace na sociálních sítích
• nesmí používat jiné pozdravy než v čínštině
• při porušení pravidel mohou skončit v převýchovném táboře

Výpovědi Ujgurů o tzv. převýchovných táborech

Co o převýchovných táborech říkají čínské úřady?

Poprvé o plánu zavést sociální bodovací systém začala čínská vláda veřejně mluvit v roce 2014. Není to jen databáze, ale celková ideologie, jak trestat a odměňovat občany. Na škále mezi A+++ až D jsou čínští občané odměňováni za příkladné chování. Pokud ztratí na důvěryhodnosti, dostanou se na černou listinu, což přinese trest například v podobě omezení práv.

Systém pracuje s veřejně dostupnými daty, jako jsou platební transakce, záznamy o vzdělání, zdravotní dokumentace a vše, co po sobě zanechá digitální stopu.

Podle čínské vlády by měl bodovací systém „zlepšovat integritu a úroveň důvěry v celé společnosti“. Plně zaveden měl být sice v roce 2020, zatím však stále nefunguje centrálně, ale jen v některých částech země.

Co pomůže a uškodí vašemu kreditu

Výsledky z roku 2018Kdy bylo do systému zapojeno 30 oblastí

Homosexualita v Číně není trestným činem od roku 1997 a na začátku nového tisíciletí přestala být vnímána i jako duševní nemoc. Přesto zákony proti diskriminaci na základě sexuální orientace v zemi neexistují. Stejnopohlavní páry tu nemohou být sezdány a nemají povolenou adopci, oproti České republice tu navíc neexistuje ani registrované partnerství.

Mnoho lidí svou sexuální orientaci tají, proto neexistují ani přesnější čísla. Podle OSN je jen pět procent Číňanů z LGBT+ menšiny ochotných o své sexuální orientaci veřejně mluvit. To se ale začíná pomalu měnit s mladou generací, protože je otevřenější a odmítá vnímat homosexualitu jako nemoc.

Podle OSN čelí největším formám diskriminace transsexuálové. Strach z reakce vlastní rodiny vede často k falešným manželstvím.

Fenomén falešných manželství

V Číně bývá časté, kdy lesby a gayové spolu uzavírají manželství jen proto, aby uspokojili očekávání své rodiny a okolí. Taková manželství pak fungují převážně o svátcích a jiných příležitostech, kdy potomci jezdí na návštěvu k rodičům, nebo na firemních akcích, kde se dotyční obávají, že by jejich sexuální orientace mohla stát v cestě povýšení. „Manželé“ jinak bydlí odděleně, každý se svým skutečným partnerem.

Oficiální statistiky ohledně počtu falešných manželství neexistují. Očekává se však, že jich přibývá, například kvůli rostoucímu počtu webových stránek, které pomáhají s hledáním falešných manželů a manželek. Jedna z těch největších Chinagayles.com uvádí, že během více než deseti let pomohla uzavřít až 50 tisíc svazků.

Stejně tak je v Číně časté, že gayové a lesby jsou sezdáni s někým, kdo jejich skutečnou sexuální orientaci vůbec nezná. Podle studie čínské univerzity v Čching-tao z roku 2012 bylo až 90 procent z 20 milionů gayů, kteří se do jejich studie zapojili, ve svazku se ženou, která o jejich sexuální orientaci nevěděla. Lesbami se studie nezabývala.

Co zažívají sami Číňané