Damašek - Dosud se v souvislosti se zločiny proti lidskosti v Sýrii hovořilo takřka výhradně o vládě prezidenta Bašára Asada.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) nyní přišla se zřejmě prvním důkazem, že v (už 2,5 roku trvající) občanské válce se jich dopouštějí i opoziční síly.
V pátek zveřejněná zpráva "Stále můžete vidět jejich krev" uvádí, že bojovníci proti režimu v létě cíleně povraždili dvě stovky civilistů.
Lidi stříleli na útěku
Konkrétně zmiňuje ofenzivu ze 4. srpna, kdy rebelové nad ránem vzali ztečí armádní stanoviště v západosyrské provincii Lakatia. Po jejich dobytí zamířili do nedalekých vesnic obývaných příslušníky šíitské sekty alávitů, k níž patří i Asad.
Výsledky jejich běsnění? Nejméně 190 mrtvých a na 200 dalších, povětšinou žen a dětí, zajatých.
"Domy rozbořené a vypálené. Většina vesničanů se nevrátila," popsala místo zkázy Lama Fakihová z HRW. "Na zdech jsem viděla cákance krve."
Během návštěvy provincie vyzpovídala na dvě desítky očitých svědků. A ti jí řekli, že islamisté (rekrutující se povětšinou ze sunnitů) vyvraždili celé neozbrojené rodiny, často prchající před útočníky.
Jedním z přeživších byl Hasan Šeblí z vesnice Barúda. Aby si zachránil vlastní život, musel opustit manželku a 23letého syna, kteří nemohli chodit bez pomoci. Oba byli následně vidět i na rebely zveřejněném videu. Podle Hasana byli oba popraveni a pohřbeni za jeho domem.
Stopy Al-Káidy
HRW uvádí, že se na útoku podílelo celkem pět skupin. Klíčovou roli sehráli členové Fronty an-Nusrá a Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), tedy dvou extremistických skupin napojených na Al-Káidu.
Nejasná je role, kterou v Lakatii sehrála Svobodná syrská armáda (FSA). Salím Idrís, jeden z generálů ozbrojeného křídla hlavní opoziční koalice, totiž na nahrávce z 11. srpna prohlásil, že FSA se na ofenzivě podílela. Právě FSA přitom otevřeně podporují nejen USA, Velká Británie či Francie, ale i státy z oblasti Perského zálivu.
Některé z jmenovaných skupin se ale od podílu na masakru distancují. "Pokud proti vám použijí zbraně, bojujete s nimi. Pokud ne, pak je nesmíte zabít," citovala agentura Reuters Abú Mohameda Huseiní ze skupiny Ahrár aš-Šám (Islámské hnutí svobodných z Levanty).
Asadovy zločiny
Jednotkám loajálním Bašáru Asadovi je připisován bezpočet útoků na civilní cíle, a to včetně použití chemických zbraní. Mimo jiné ten z 21. srpna, kdy na předměstí Damašku dopadly rakety s bojovými látkami. Podle opozice zemřelo přes 1300 lidí.
Právě útok z konce srpna vedl až k rezoluci RB OSN, podle níž musí Sýrie do června 2014 zničit svůj chemický arzenál.
Exilová Syrská národní rada (SNC) oznámila, že vše nechá důkladně prošetřit. "Už dříve jsme se zavázali, že poženeme k odpovědnosti všechny, kteří porušují lidská práva či mezinárodní právo. Incidenty v Lakatii nejsou výjimkou," napsala v prohlášení.
Konec v nedohlednu
Nová zpráva HRW mimo jiné ukazuje, jak nepřehledná je situace v současné Sýrii. Ozbrojených operací se totiž účastní desetitisíce cizinců. Zatímco na Asadově straně bojují členové libanonského šíitského hnutí Hizballáhu, u opozice je situace podstatně složitější.
Do povstání proti režimu se zapojily desítky skupin, mnohdy extremistických. Některé usilují o vytvoření islámského státu, jenž by se řídil právem šaría. Notná část rebelů navíc neuznává ani oficiální exilovou opozici, jež má již zmíněnou podporu Západu.
Jedenatřicet měsíců bojů si doposud podle odhadů vyžádalo na 115 tisíc mrtvých, miliony Syřanů musely opustit své domovy.
