Praha/New York - Jen devět států se ve čtvrtek otevřeně postavilo proti přijetí Palestiny za nečlenský pozorovatelský stát OSN.

Kromě tradičního Izraele zvedly ruku proti návrhu i delegace Spojených států (nejbližšího spojence židovského státu), Kanady a Panamy. Následovali je tichomořští "trpaslíci" Nauru, Palau, Mikronésie a Marshallovy ostrovy.

Do této společnosti se zařadil i osamocený zástupce Evropy - Česká republika. Černínský palác rozhodnutí ještě před hlasováním zdůvodnil obavami, že by přijetí Palestiny mohlo ohrozit obnovení mírového procesu.

"Společného cíle - kterým je stát Izrael a nezávislý, demokratický, souvislý a životaschopný stát Palestina, žijící vedle sebe v míru a bezpečí - může být dosaženo pouze přímými jednáními," napsalo ministerstvo zahraničí.

Konzistentní Češi

List The Washington Post napsal, že pouze ČR vychází jako země, která se (v porovnání s loňským hlasováním v UNESCO) drží své původní pozice. Litva, Německo či Nizozemsko se totiž zdržely hlasování, Švédsko dokonce změnilo postoj z NE na ANO.

Podle italského listu La Repubblica hlasování ukázalo nejednotnost Evropanů. "Jako obvykle se jim ani v případě palestinské žádosti nepodařilo najít společný postoj, takže se při hlasování rozštěpili."

O významu hlasování se hodně debatuje i v Izraeli, a to především kvůli vyjednávací pasivitě kabinetu Benjamina Netanjahua. List The Jerusalem Post rozhodnutí Valného shromáždění OSN označil za bezcenné.

"Titulek ´Narodil se stát Izrael´ se v novinách objevil 16. května 1948, v den, kdy David ben Gurion vyhlásil v Tel Avivu nezávislost, a ne 30. listopadu 1947, po přijetí plánu o rozdělení Palestiny v OSN," napsal.

"Tímto plánem - který tehdy Arabové odmítli a nyní po 65 letech zjevně přijali - židovský stát nevznikl. Narodil se až v krvi, potu a slzách za války o nezávislost. Rezoluce a prohlášení jsou jedna věc, živoucí a prosperující stát věc druhá."