Paříž - Od roku 1984 podstoupila miniponorka Nautile téměř 1500 ponorů, desítky z nich v letech 1987 až 1998 k vraku Titaniku, ze kterého se jí podařilo vylovit více než 5000 předmětů.
Nyní ji čeká další obtížný úkol - vyzvednout havarijní zapisovače alias černé skříňky letu AF447, který se prvního června zřítil nad Atlantikem a pohřbil zde 228 cestujících a členů posádky.
Šéf francouzského úřadu pro vyšetřování leteckých nehod Paul-Louis Arslanian tento týden na tiskové konferenci připustil, že zařízení zaznamenávající letová data a rozhovory v kokpitu možná nikdy nalezena nebudou. I samotní podmořští specialisté přiznávají, že se jedná o velice těžký úkol.
Obtížný úkol
„Nebude to lehké," citovala agentura AP Vincenta Rigauda z francouzského oceánografického institutu IFREMER, který je společně s francouzským námořnictvem vlastníkem lodi Pourquoui Pas? (česky "pročpak ne?"), ze které Nautile a jeho bratříček Victor 6000 operují.
„Ta zóna je velice rozsáhlá. Je to poprvé, co se budeme snažit vylovit černé skříňky z takové hloubky."
Na první pohled se zdá, že je jejich úkol takřka nemožný. Dno je v místě katastrofy hornaté a zapisovače se mohou nacházet v hloubce jednoho až čtyř tisíc metrů. Aktivní jsou tu také silné proudy, které trosky letadla nutně roznesly desítky kilometrů daleko od sebe.
Na samotné pátrání mají navíc oceánografové jen necelých třicet dní, po které jsou funkční bzučáky aktivované při ponoření skříňky do vody. Každou sekundu vysílají ultrazvukový signál o frekvenci 37,5 kHz.
„Uděláme všechno, abychom je našli," slibuje nicméně Rigaud.
Mikrofony a ponorky
K tomu by měl výzkumníkům pomoci ultracitlivý mikrofon schopný operovat hluboko pod mořskou hladinou, který bude ultrazvukovým signálům „naslouchat". Pokud se podaří černé skříňky lokalizovat, dostanou se ke slovu ponorky.
Slavnější Nautile vyrobená v roce 1984 je osm metrů dlouhá, 2,7 metru široká a 3,81 metru vysoká. Pojme tři pasažéry a je schopna se s nimi na několik hodin ponořit až do hloubky šesti kilometrů.
Vybavena je světelnými reflektory, videokamerami, sonarem a dvěma „pažemi", kterými je schopna s nalezenými objekty manipulovat.
I Victor 6000 je schopen ponoru do šestikilometrové hloubky, v tomto případě se však jedná o robota ovládaného z mateřské lodi Pourquoi Pas?.
Shromáždit trosky
Obě ponorky a Pourquoi Pas? původně prováděly průzkum oceánického dna středoatlantického hřbetu nedaleko Azorských ostrovů. Do místa neštěstí dorazí podle Rigauda 11. až 12. června.
Přidají se tak k sedmi dalším lodím a jedenácti letadlům, jejichž úkolem je nyní shromáždit zbytky letadla nacházející se na hladině.
Brazílie ve čtvrtek oznámila, že se jí podařilo z moře vylovit dřevěnou paletu a dvě bóje, které patřily havarovanému Airbusu A330-200. Později se však ukázalo, že tyto předměty na palubě letu AF447 nebyly.
