Projekt na přeměnu letecké základny Mihail Kogălniceanu v Rumunsku za 2,7 miliardy dolarů zahájili na začátku letošního roku. Základna, kterou od roku 1999 využívá americká armáda, má mít velikost malého města a pojmout 10 000 příslušníků Severoatlantické aliance s rodinami, informoval již dříve server Euro News Romania.
Nová základna na Černomořském pobřeží u přístavu Konstanca má mít rozlohu skoro tři tisíce hektarů, což je asi o třetinu víc než proslulá americká vojenská základna Ramstein v Německu. Spojené státy i aliance ostatně počítají s tím, že odtud přesunou do Rumunska část lidí i vybavení.
Na základnu by měla brzy dorazit letka rumunských stíhaček F-16, které byly nedávno zakoupeny z Norska, a také bezpilotní letouny MQ-9 Reaper, uvedla v neděli BBC. NATO začátkem tohoto měsíce oznámilo, že 3. června na základně přistálo také sedm stíhacích letounů F/A-18 Hornet finského letectva, aby provedly "cvičné a reálné lety podél východního křídla na pobřeží Černého moře".
"Základna Mihaila Kogălniceanu se stane nejdůležitější stálou vojenskou strukturou NATO v bezprostřední blízkosti konfliktu na jihu Ukrajiny. Nepředstavujme si, že tento konflikt skončí letos. Je dlouhodobý," řekl již dříve zpravodajskému serveru Euro News geopolitický analytik Dorin Popescu.
Někteří ruští politici v souvislosti s tímto projektem už vyhrožují. Andrej Klimov, místopředseda Výboru Rady federace pro zahraniční věci, již dříve varoval, že se jedná o hrozbu pro Bukurešť. "Pokud se to Rumunům líbí, je to samozřejmě jejich věc, ale sebevražedný klub NATO zatahuje obyčejné civilisty do takových dobrodružství, která mohou skončit velmi špatně pro jejich rodiny a děti," dodal ruský politik.
Ruský prezident Vladimir Putin odůvodnil svou plnou invazi na Ukrajinu mimo jiné tím, že NATO se v posledních desetiletích agresivně rozšiřovalo stále blíže k Rusku a on sám dlouhodobě varuje před dalším rozšiřováním. Navzdory jeho vpádu na Ukrajinu se NATO na východ opravdu rozšiřuje. V dubnu loňského roku do aliance vstoupilo Finsko a letos v březnu Švédsko.
Putin tak tento týden opět Západu vyhrožoval. Porážka na Ukrajině by podle Putina znamenala konec tisícileté historie ruského státu. "Není lepší jít až do konce?" dodal kremelský vůdce.
