Nyní bude mít příležitost vyjádřit se k situaci v Gyöngyöspatě každý Maďar. Otázky týkající se života v obci vláda zahrne do dotazníku, který v rámci takzvaných národních konzultací dostanou v průběhu března do poštovní schránky všechny maďarské domácnosti. Spuštění průzkumu oficiálně ohlásil ve svém nedělním projevu o stavu země premiér Viktor Orbán.
Vláda se v něm bude lidí mimo jiné ptát na to, zda by se měla podřídit rozhodnutí soudu. Ten již dříve určil, že Orbánova vláda musí odškodnit skupinu šedesáti romských dětí z Gyöngyöspaty, které z donucení strávily celou školní docházku v segregaci, oddělené od svých neromských vrstevníků.
Spor, ve kterém nyní maďarský premiér odmítá soudní rozhodnutí, začal už před několika lety. Tehdy se právní kancelář Allen & Overy rozhodla ve spolupráci s nevládní organizací Naděje pro děti (Chance for Children Foundation, CFCF) vydobýt u soudu ukončení diskriminace zdejších romských dětí.
Gyöngyöspatě se zároveň dostalo mediální pozornosti v roce 2011, kdy tu obcházely pravicově extremistické "pořádkové hlídky", které místní Romy šikanovaly. "Novináři se začali zajímat o auta příslušníků těchto jednotek zaparkovaná na školním dvoře," vypráví ředitel CFCF András Ujlaky. Rodiče zdejších romských dětí pak začali novinářům popisovat, jak jejich děti musí chodit do speciálních tříd v přízemí budovy, kde je učí méně kvalifikovaní pedagogové.
"Musely používat oddělené umývárny, měly zakázaný vstup do bazénu. Vůbec neměly hodiny informatiky nebo cizích jazyků," popisuje Ujlaky situaci mezi lety 2004 a 2017. Podle něj proto řada dětí končila školu jen s omezenou znalostí čtení, psaní a počítání.
Maďarské zákony diskriminaci ve vzdělávání zakazují, podle aktivistů je ale v řadě škol stále běžná, zejména na venkově. Podle Evropské komise bylo v Maďarsku v roce 2015 segregováno asi 45 procent romských žáků. Od roku 2016 vede kvůli tomu komise s Maďarskem takzvané řízení o nesplnění povinnosti. Hovoří o neochotě politiků situaci zlepšit a vymáhat soudní rozsudky.
Diskriminace s účtenkou
Jak upozorňuje Atiila Mraz, který působí ve Výzkumném centru pro etiku americké Harvardovy univerzity, od nástupu Orbánovy politické strany Fidesz k moci v roce 2010 byla řada maďarských škol převedena z pravomoci místních úřadů pod správu centrální vlády v Budapešti. A pokračující segregace je tedy jeho přímou odpovědností.
Podle Andráse Ujlakyho už CFCF vyhrála čtrnáct soudních procesů zaměřených na boj proti diskriminaci dětí, s výjimkou jednoho, proti ortodoxní církevní škole. "Pozorujeme také rostoucí tendenci vlády vyčleňovat školy různým církvím. Ty pak mohou využít řadu výjimek z antidiskriminačního zákona," vysvětluje Atiila Mraz.
Žalobě rodin z Gyöngyöspaty se ale Orbán vyhnout nedokázal. Případ je jedinečný zejména výškou kompenzací, které by měla šedesátka romských dětí za podstoupenou nespravedlnost dostat. Jedná se celkem o 99 milionů forintů (asi 7,3 milionu korun).
Za každé pololetí, kdy romské děti měly horší přístup k výuce, jim maďarský vrchní i odvolací soud přiznal 37 tisíc korun. Za jedno pololetí "pouhé" fyzické segregace jim podle soudů náleží asi 22 tisíc korun. Lhůta pro vyplacení odškodného uplynula v lednu, případem se ale stále zabývá maďarský Ústavní soud.
270 Roma residents of Gyöngyöspata, Hungary, left the village over Easter of 2011 due to right-wing demonstrations. pic.twitter.com/GSu96UtQbN
— לוֹחְמָנִי (@alders_ledge) January 16, 2015
Orbán s vyplacením odškodného nesouhlasí. Podle něj část romských dětí do školy vůbec nechodila, a když ano, tak narušovaly výuku. Z eskalace situace jeho vláda viní organizace a právníky placené ze zahraničí, především americkým finančníkem maďarského původu Georgem Sorosem.
"Neromští obyvatelé Gyöngyöspaty teď mají pocit, že ačkoliv jsou ve většině, musí ustoupit. Kvůli postupu spuštěnému Sorosovými organizacemi a potvrzenému soudem by teď měly být vyplaceny miliony těm, kteří svým dětem sami znemožnili řádně studovat," řekl Orbán provládnímu rádiu Kossuth.
Maďarsko podle něj nesmí tolerovat znevýhodňování některých etnik, ale nemělo by zároveň znamenat ani nespravedlivou výhodu. "Nikdo by neměl dostat peníze, které si neodpracoval," prohlásil premiér mimo jiné v nedělním projevu. Případ označuje za "blesk z čistého nebe", který nezbytně naruší "probíhající změnu životního stylu romských rodin" a "poštvává lidi v Gyöngyöspatě proti sobě".
Sorose Orbán označuje za "světového oligarchu číslo jedna", který financuje organizace vystupující jako občanské a "mafiánskými metodami" do Maďarska zve migranty a snaží se společně s evropskými institucemi různými způsoby podkopat maďarskou národní suverenitu.
András Ujlaky přiznává, že nebylo snadné romské rodiny přesvědčit, aby se na žalobě prostřednictvím advokátů podílely. "Škola ani místní úřady nejevily vůbec zájem něco se situací dělat. Existovala přitom zpráva od úřadu ombudsmana, která ji podrobně popisovala," říká Ujlaky.
Jeho organizace, kterou skutečně v minulosti George Soros finančně podpořil, proto musela sama shromáždit podklady o školní docházce a výsledcích od všech dětí, které měly šanci u soudu vyhrát. Těch se nakonec našlo šedesát.
Ujlaky věří, že Ústavní soud jen potvrdí rozhodnutí nižších instancí. Pokud ne, je připraven v žalobě pokračovat u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Je otázka, jak všechny naše žaloby skutečně těm segregovaným dětem pomohly získat přístup k lepšímu vzdělání. Každopádně ale dostaly diskriminaci na denní světlo a narušily několik stereotypů jako třeba ten, že Romové nemají o vzdělání zájem," dodává šéf CFCF.
Žaloba za Romy z Gyöngyöspaty je poslední, do které se jeho organizace pustila. Po 15 letech jí došly peníze na provoz, nefunkční jsou už i webové stránky.
Uprchlíci se vyčerpali
Podle Atiily Mraze patří povzbuzování nenávisti proti marginalizovaným skupinám obyvatel, jako jsou například Romové, k dlouhodobé politické taktice konzervativního premiéra Orbána a jeho vlády, známé odmítavým postojem vůči migraci.
"K tomu, aby posílil protiuprchlické nálady, Orbán v minulosti použil kromě plakátů a propagandy ve spřízněných médiích právě i národní konzultace," vysvětluje Mraz.
Protiromské nálady podle něj nejsou v Maďarsku nic nového, vláda je ale podle něj využívá způsobem, který šikanování a diskriminaci povzbuzuje.
Maďaři mají s podobnými Orbánovými dotazníky zkušenost, absolvovali jich už osm. V roce 2015 se například premiér lidí ptal na otázky spojené s "imigrací a terorismem". Organizace spojených národů průzkum tehdy označila za šokující a podporující nesnášenlivost vůči cizincům. Ta se podle sociologů v Maďarsku po roce 2015 výrazně zvýšila.
"Národní konzultace jsou v podstatě politickou propagandou. Mají vzbudit dojem, že vládu zajímá, co si lidé myslí o nějakém sporném politickém tématu, otázky jsou ale návodné, v jednom z minulých případů je soud označil dokonce za pomlouvačné," vysvětluje Mraz. Orbán spuštění konzultací doprovodil vysvětlením, že svým postojem si je jistý, přesto ale "žádá o názor maďarský lid".
Morální řád, ale jen pro někoho
Dotazníky, které by podle vlády do země měly "navrátit morální pořádek", budou podle informací kanceláře premiéra obsahovat celkem devět otázek, jejich znění vláda zveřejní příští týden.
Týkat by se kromě soužití s Romy měly také vyplácení odškodného vězňům za špatné poměry v káznicích, jejichž fungování vláda popisuje jako "byznys v hodnotě miliard dolarů". I tyto peníze Orbán odmítá vydat navzdory tomu, že vězňům nárok na náhradu přiznal soud. Podrobnosti konzultací popsala vládní mluvčí ve videu zveřejněném na svém facebookovém profilu.
Odpovědi pak Orbánova vláda přeformuluje do návrhu zákonů, kterými se bude ještě během jara zabývat maďarský parlament. Takový postup přitom maďarská ústava vůbec nezná. A jak upozorňují právníci, neexistuje žádný formální návod, jak dotazníky vytvářet a vyhodnocovat.
