Berlín - Namibijská vláda se chystá žalovat Německo kvůli masakrům desetitisíců domorodců na počátku 20. století. Informoval o tom deník The Namibian, podle něhož bude tato africká země po Berlínu požadovat odškodnění 30 miliard dolarů (755 miliard korun). Dosud žalobu podaly jen postižené kmeny Herero a Nama a namibijská vláda se jí vyhýbala.
Císařské vojsko a osadníci v tehdejší Německé jihozápadní Africe podle odhadů způsobili v letech 1904 až 1907 smrt kolem 75 000 domorodců, když brutálně potlačili jejich povstání.
Dnes Berlín připouští, že šlo o genocidu, odškodnění ale odmítá. Dlouho ho nepožadovala ani Namibie, ale nyní podle namibijského listu změnil svůj postoj a chce se připojit k žalobě, kterou zástupci kmenů podali ve Spojených státech.
Odškodnění bude Namibie požadovat mimo jiné za smrt domorodců, jejich zotročování, sexuální zneužívání nebo odcizení jejich půdy.
Hererové proti často brutální a rasistické německé nadvládě v kolonii povstali začátkem roku 1904. Při potlačení povstání měly německé jednotky po nějakou dobu přikázáno nebrat žádná rukojmí. Část Hererů zase němečtí vojáci zahnali do pouště, kde je nechali zemřít hlady.
Postup Němců podle nejčastějších odhadů přežilo asi 20 000 z původních 80 000 Hererů. Velká část z nich skončila v koncentračních táborech. Přeživší starší sedmi let museli na krku nosit kovovou známku s číslem.
Podobný osud potkal také kmen Nama, který povstal o něco později. Odhaduje se, že povstání přežila asi polovina z původních 30 000 členů kmene.
Německé císařství o své kolonie přišlo během první světové války. Německá jihozápadní Afrika přešla do britských rukou, později pod správu Jihoafrické republiky. Samostatnost jako Namibie získala v roce 1990.
