Od zvláštní zpravodajky - Prší. Přesto do zoologické zahrady v hlavním městě Tchaj-wanu míří od rána velké množství lidí. Příznivá cena za vstup do Taipei Zoo, která se v přepočtu pohybuje kolem 50 korun za dospělého, přilákala skupiny středoškoláků, rodiny i návštěvníky, kteří chodí každodenně natáčet chování pand velkých.
Než se však dostanou k pokladnám, musí minout telefonní budku, kterou objímá socha luskouna krátkoocasého.
Šupinatý savec, jehož vzhled inspiroval i tvůrce postaviček Pokémon, je jedním ze zvířat, která žijí na ostrově ve volné přírodě. Také jsou k nalezení v Nepálu, Indii nebo na pevninské Číně. Přesto se mu tady někdy říká luskoun z Formosy, jak v překladu "krásnému ostrovu" Tchaj-wanu přezdívali portugalští kolonizátoři. Donedávna o nich ale mnoho obyvatel nevědělo.
Na šíření informací o nich má vliv i Česko. Nyní končící pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) při cestě na Tchaj-wan v roce 2019 požádal o poslání luskounů do Prahy. Pár Guo Bao a Run Hou Tang po třech letech pečlivých příprav dorazil letos na jaře do pražské zoologické zahrady. Stali se tak teprve druhými zástupci svého druhu, kteří jsou k vidění v Evropě.
Stejně jako Tchajwanci se tak i Češi začínají teprve dozvídat, co jsou vůbec luskouni zač. Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek přitom o jejich získání usiloval už od chvíle, kdy viděl, jak se s odlišným druhem luskounů zachází v Africe. "V Kamerunu jsou to populární zvířata, protože jsou relativně blízko lidí a nejsou nijak nebezpečná, takže se dobře loví. A navíc lidem chutnají," líčí.
Využil proto nabídky pražského primátora. "Proces nám to usnadnilo, ale ani tak to nebylo jednoduché," říká. "V prostředí mimo jejich přirozený výskyt je peklo je chovat."
Tajný recept
Luskouni ke svému přežití potřebují splnění hned několika podmínek. Jako noční zvířata ze subtropického podnebí vyžadují specifickou teplotu a také vlhkost vzduchu, kterou jim v Praze zajišťuje umělý déšť. Výběh v pavilonu Indonéská džungle je rozdělen do tří částí, aby samotářská zvířata našla svůj klid a měli místo i pro potenciální přírůstek.
Zároveň jsou tu stromy, po kterých se luskounům dobře šplhá, a nory, v nichž mohou návštěvníci pozorovat, jak se stočí do klubíčka a spí.
Důležitou roli hraje i volba podestýlky. "Luskouni jsou velmi dobří v hrabání, dokážou prohrabat i měkčí beton a zničit ho," vysvětluje v tchajpejské zoo Yuli, která vede oddělení afrických zvířat. Právě ona díky svým předchozím zkušenostem ze záchranných stanic pro luskouny mimo jiné doprovázela zvířata do Prahy.
Co se ale při předchozích neúspěšných pokusech přesunout zvířata do ciziny ukázalo jako největší problém, byly stravovací návyky luskounů, kteří denně sežerou několik tisíc termitů a mravenců. Dříve používané náhražky šupinatým savcům nikdy plně nezastoupily přirozenou potravu. Vhodný recept, který je však tajný, se tchajpejským chovatelům povedlo najít až nyní, při přípravách na cestu do Česka.
Jenže i zde málem došlo k nedorozumění. "Jedna ze surovin v receptu je droždí a my to tak přeložili. Nedodali jsme však, že nemyslíme to na vaření, ale pro krmení zvířat," popisuje v konferenční místnosti vzdělávacího centra tchajpejské zoo výzkumná asistentka Flora, která má program ochrany luskounů na starosti.
Díky zkušenostem s přepravou zvířat do Prahy, která i kvůli pandemii koronaviru zabrala tři roky, se tchajwanským odborníkům podařilo připravit detailní plán, jak s chovem luskounů v zoologických zahradách pracovat. "Stejně jako s droždím šlo o spoustu maličkostí. Díky tomu jsme ale zjistili, že musíme být velmi opatrní, protože se toho dá spousta zkazit," říká Flora.
Jako důkaz, že se přesun zvířat vydařil a v Praze se jim dobře vede, lze brát březost samice Run Hou Tang. Pokud bude vše dobře pokračovat, malé luskouně by se mělo do pár měsíců narodit. Stalo by se zároveň prvním mládětem ohroženého zvířete, které se kdy v Evropě narodilo. "Vybrali jsme pár, který se dokáže rozmnožovat, a pražská zoo navíc odvedla dobrou práci. Nejen dobrou, výbornou," hodnotí snahy Zoo Praha Yuli.
Jedno mládě celý druh nezachrání
Přestože už zabřeznutí samice je úspěch, Flora upozorňuje, že pořád jde v kontextu záchrany druhu o malý krok. "Je tu spousta výzev, které musíme vyřešit. To, co děláme, pořád není dost, pokud chceme udržet jejich populaci," obává se a upozorňuje na situaci v sousední Číně, kde luskouni kvůli mizení přirozeného prostředí a také lovu a nelegálnímu obchodu prakticky vyhynuli.
Ve volné přírodě jich na Tchaj-wanu žije mezi deseti a dvaceti tisíci. Přestože číslo není nijak extrémně nízké, Flora pro porovnání uvádí, kolik všech možných luskounů bylo mezi lety 2005 a 2015 nelegálně uloveno - 240 tisíc. "Tchaj-wan je poslední chráněnou oblastí na světě, kde se tento druh vyskytuje," dodává.
I proto chovatelky doufají, že se povede poslat luskouny do dalších zemí, kde by se jim mohlo s pomocí přesného návodu taky dařit. "Chceme vytvořit populaci v Evropě, protože kdyby se našim luskounům něco stalo, snad by nám pak z Evropy nebo jiných míst poslali pár jedinců zpátky," doufá Yuli.
Reportáže z Tchaj-wanu
- Byl tu i Vystrčil. Restaurace na Tchaj-wanu láká na české pivo a česnečku
- Foto: Šest kilometrů daleko. Tchajwanské ostrovy Kinmen leží blíž Číně než své vládě
- Na dohled od Číny. Ostrovy z Tchajwanské úžiny vydělávají na nožích z čínských střel
- Šupinatí a výjimeční. Nahlédněte do zoo na Tchaj-wanu, která darovala Česku luskouny
- Foto: Tchajwanským luskounům se v pražské zoo daří. Čekají už mládě
