* Syrský režim je údajně rozdělen na dva tábory * Sektářské násilí v Sýrii si v minulosti vyžádalo tisíce obětí * Bývalý politický vězeň se obává, že vláda přitvrdí
Damašek - Sýrie je unikátní stát. Jediný, kde výjimečný stav platí téměř půl století. Od roku 1963, kdy se dosud vládnoucí strana Baas dostala k moci.
Prezident Bašár Asad slíbil, že v nejbližších dnech vystoupí v televizi, a naznačil, že výjimečný stav zruší. Vláda odpoledne rezignovala, do dvou dnů má Asad jmenovat novou.
Děje se tak pod tlakem demonstrací. Syřané překonali bariéru strachu z tvrdých represí a vyšli do ulic protestovat. Režim zareagoval podle očekávání.
V několika městech speciální policejní síly střílely do lidí ostrými náboji, v Latákíji na břehu Středozemního moře dokonce odstřelovači pálili ze střech tak, že lékaři museli například jedné ženě amputovat nohu.
Všemocnými institucemi, které jsou páteří diktatury, jsou rozvětvená tajná policie a elitní Republikánská garda.
V obou hrají prim prezidentovi příbuzní. Gardě velí jeho bratr Máhir, na hustou síť zpravodajských organizací dohlíží jeho švagr Asíf Šavkát, šéf vojenské rozvědky.
Galerii nejvíce nenáviděných rodinných příslušníků hlavy státu doplňuje jeho bratranec Rámí Machlúf. Miliardář, který ovládá velkou část syrského byznysu, je například majitelem mobilního telefonního operátora Syriatel.
Ostatně proto rozlícení demonstranti v Dará vedle policejní stanice a sídla strany Baas vypálili i kancelář Syriatelu.
Deník Financial Times s odvoláním na svůj "vysoce postavený zdroj" v Damašku napsal, že režimní špičky jsou rozděleny v názoru na to, jak postupovat.
Jedná část, kterou reprezentuje právě Asadův bratr Mahír a další lidé z tajných služeb a velení armády - jsou pro tvrdou odpověď ve stylu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.
Druhá část režimu se kloní k tomu, aby se alespoň v něčem vyšlo požadavkům demonstrantů vstříc, protože nespokojenost lidí se situací v zemi je zřejmá.
K tomuto křídlu údajně patří i sám prezident, původním povoláním oční lékař s diplomem z britské univerzity.
Rozdělení odpovídá i dosavadní postup. Na jednu stranu mluvčí vlády slibuje reformy a větší svobodu, na druhé straně odstřelovači zabíjejí lidi.
Podle některých názorů stojí za masakry v Latákíjí i městě Dará na jihu země právě oddíly loajální především Mahíru Asadovi.
Většinu vlivných pozic v nejvyšší hierarchii režimu zastávají od začátku sedmdesátých let příslušníci komunity alávitů. Vyznávají šíitský islám, ale v Sýrii jsou v menšině, tvoří jen něco přes dvanáct procent obyvatel.
Alávité ovládají klíčové armádní a policejní složky, sám prezident a jeho rodina do této komunity patří.
Většinu z 22 milionů obyvatel země ale tvoří sunnitští muslimové, jichž se na moci podílí jen část. Naopak křesťanská komunita, představující zhruba deset procent populace, Asada podporuje v obavách, že by po něm mohlo nastoupit k moci Muslimské bratrstvo.
Ačkoliv současné protesty zatím nemají sektářskou podobu, nad Sýrií stále leží stín událostí z roku 1982, kdy povstání sunnitů ve městě Hamá režim Háfize Asada - Bašárova otce - nesmlouvavě potlačil.
Bylo to krveprolití, jakých Blízký východ při všech svých válkách a konfliktech zažil jen málo.
Vypuklo 2. února ráno, když povstalci povraždili několik stovek vojáků a vojaček v místních kasárnách, stejně tak jako všechny činitele strany Baas ve městě.
Prezident Asad do Hamá poslal elitní oddíly s tanky a děly, kterým velel jeho bratr Rifát. Armáda nejprve odřízla stotisícové město, rozdělené na dvě poloviny řekou Orontes, od okolního světa a odpojila telefony.
Téměř měsíc trvající nelítostná válka v ulicích , kde se sunnitští rebelové ukrývali, si vyžádala zhruba osm až deset tisíc mrtvých, velká část Hamá byla srovnána se zemí.
Režim se tím mstil i za předchozí útoky sunnitských odpůrců. V červnu 1979 útočníci postříleli na půdě vojenské akademie v Aleppu dvaatřicet kadetů, většinu alávitů.
O rok později byl terčem atentátu v Palmyře sám Háfiz Asad. Přežil, ale výbuch mu poranil ucho, takže od té doby velmi špatně slyšel.
Někteří analytici nebo Syřané žijící v exilu tvrdí, že lidé v Sýrii se bojí opakování podobné tragédie jako v Hamá, pokud vládnoucí elita bude přitlačena ke zdi.
"Myslím si, že takové riziko existuje. Režim je založen na menšinové skupině obyvatel a pro ni takový konflikt představuje i boj o samotné přežití," řekl agentuře Reuters analytik syrského původu Fajsal Itání s tím, že pokud diktatura padne, alávité se mohou ocitnout v ohrožení jako celek.
Domnívá se také, že část armády může velení vypovědět poslušnost, pokud bude nucena střílet do neozbrojených civilistů.
Bývalý politický vězeň Mamún Humsí zpochybňuje zprávy, že Bašár Asad se chystá k ústupkům a liberálním reformám.
"Je to trik. Řekne, že ruší výjimečný stav a hned poté oznámí nový zákon o boji proti terorismu, který jim znovu umožní represe proti všem, kteří chtějí změnu. Každého z nich prostě nazvou teroristou," říká právník, který seděl v syrském vězení pět let a nyní žije v Kanadě.
S napětím očekávaný projev má Asad přednést v úterý nebo ve středu.
