"Nad násilím v zemi nemáme žádnou kontrolu," řekl po smrti aktivisty švédský premiér

Prokop Majkus Prokop Majkus
31. 1. 2025 18:06
Švédsko dlouhodobě bojuje s narůstající kriminalitou a násilím, zejména v ulicích Stockholmu. Po smrti iráckého aktivisty Salwana Momiky se tak opět otvírá debata, jak bojovat s kriminálními gangy v zemi. Ačkoli švédský premiér uvedl, že za jeho smrtí nejspíš stojí cizí mocnosti, připustil, že zemi se vymyká míra násilí z rukou a nemá nad ním žádnou kontrolu.
Švédská policie zasahuje na místě, kde byl o den dříve zastřelen známý irácký aktivista proti islámu Salwan Momika, 30. ledna 2025
Švédská policie zasahuje na místě, kde byl o den dříve zastřelen známý irácký aktivista proti islámu Salwan Momika, 30. ledna 2025 | Foto: Reuters

Švédský premiér Ulf Kristersson v úterý veřejně prohlásil, že stát nemá žádnou kontrolu nad obrovským množství násilí a kriminality v zemi a že se to musí změnit.

Učinil tak po smrti iráckého aktivisty Salwana Momiky, který dříve zapálil několik výtisků koránu, za což byl obviněn z podněcování násilí vůči etnické či náboženské skupině. Rozsudek v případu byl kvůli jeho smrti odložen. Jeho aktivity však podnítily dokonce i roztržku mezi Švédskem a Tureckem, které kvůli tomu blokovalo vstup země do NATO.

Premiér také zdůraznil, že podle dosavadních důkazů to vypadá, že za smrtí aktivisty stála cizí mocnost.

Smrt Momiky v přímém přenosu, když vysílal na TikToku, ale otevřela i obecnou debatu o tom, jak čelit násilí v ulicích Stockholmu, za nímž ve většině případů stojí místní gangy.

Britský konzervativní deník The Spectator dokonce mluví o tom, že ve švédské metropoli není dne, kdy by v jedné části města nezazněla střelba nebo nedošlo k výbuchu. "Liberální justiční systém a fakt, že policie nebyla vycvičena na takový typ problémů, způsobily velmi snadný příchod různých gangů do čtvrtí s migranty," píše The Spectator

Jednou z částí Stockholmu, kde panuje rozšířené gangové násilí, je čtvrť na jihozápadě metropole jménem Botkyrka. Mnoho z tamních dětí do patnácti let je kvůli švédským zákonům, které zakazují trestní stíhání mladistvých, často využíváno jako nástroj tamních gangů.

Zástupci gangů je údajně najímají nejčastěji na sociálních sítích, kde jim nabízejí rychlé peníze a značkové oblečení. Na oplátku musí sloužit jako dealeři drog a zbraní a někdy se mají i přímo zúčastnit násilí.

Tyto děti přitom často pocházejí z rodin, které do Švédska emigrovaly. Mají problémy ve společnosti i ve škole. Hledají způsob, jak se zviditelnit a zároveň si vydělat. A jednou z komunit, která jim to umí nabídnout, jsou právě kriminální organizace. Ukázalo se navíc, že zástupci gangů zřejmě pronikli i do tamních veřejně financovaných center mládeže, kde rovněž rekrutovali mladistvé, tvrdí deník.

Tehdejší starostka Ebba Östlinová ze sociálně demokratické strany se minulý rok snažila mládežnická centra zrušit s tím, že problém s dětskou kriminalitou nevyřešila, ale naopak jej prohloubila. O pár týdnů později však Östlinová odstoupila z funkce. Podle oficiálního vyjádření strany nebylo vedení spokojené s jejím působením a funkci tak musela opustit.

Švédská vláda nyní jmenovala výbor, který má prošetřit činnost vzdělávacích organizací, jako jsou centra mládeže, a zjistit, do jaké míry dodržují "demokratické hodnoty" společnosti.

Celkem v průběhu roku 2023 zemřelo v důsledku kriminálního násilí ve Švédsku 53 lidí a bylo nahlášeno 363 střeleb. V reakci na to vláda přitvrdila a hledá cesty, jak činnost gangů rozvrátit.

 

Právě se děje

Další zprávy