reklama
 
 

Nad Evropou vyšla nová hvězda. Merkelová

31. 12. 2005 0:01
Praha - V době, kdy Evropa strádá absencí politických osobností z kategorie státníků, objevila novou německou kancléřku Angelu Merkelovou.

"Když nedosáhneme maxima, tak nejprve to možné." Zásadu vůbec prvního z jejích mužských předchůdců Konrada Adenauera uplatnila Angela Merkelová z donucení. Podařilo se jí to však za šest krátkých týdnů ve funkci způsobem, který zaskočil i ty, kteří ji od počátku odmítali podceňovat.

Křesťanským demokratům vedeným Merkelovou se v zářijových volbách nepodařilo získat tolik hlasů, s kolika počítali. Jednoprocentní vítězství nad do té doby vládnoucí sociální demokracií Gerharda Schrödera bylo svého druhu výpraskem.

Merkelová přesto dokázala ustát ostré ataky ze Schröderova tábora i neméně nepříjemné pošťuchování zevnitř vlastní strany a po dvou měsících dohodla s úhlavními protivníky vytvoření velké koalice. Za to, že poslala na politický odpočinek Gerharda Schrödera, odevzdala SPD polovinu vládních křesel, většinou těch nejlukrativnějších.

Merkelové se podařilo dojednat vládu, ČTĚTE ZDE.

Složité kompromisy musela dojednat i v programové části koaliční smlouvy. Vzdala se plánů na radikální reformu pracovního trhu a v zájmu srovnání rozpočtového deficitu ohlásila zvyšování daní. Za první i druhé si vysloužila sžíravou kritiku, v níž se vzácně shodli jak zástupci průmyslu a podnikatelů, tak odborářů.

PŘEČTĚTE SI: Němci si pod Merkelovou utáhnou opasky

Co by jiným trvalo půlroku, zvládla za měsíc

Že ani omezení daná "utrpěným" volebním vítězstvím Merkelové nezabrání v prosazování svých plánů, dokázala minulý týden, kdy krátce před Vánoci dokázala ve Spolkové radě prosadit přelomovou reformu příspěvků na bydlení.

Štědré dotace pro ty, kdo se rozhodli si pořídit vlastní bydlení, vyplácelo Německo od padesátých let minulého století, kdy se potřebovalo zbavit válečných ruin a ubytovat miliony Němců odsunutých z východní Evropy. Přestože důvody pro ně už dávno pominuly, žádná vláda si až dosud na dotace netroufla sáhnout.

Merkelová to zvládla během pár týdnů od nástupu do funkce. Analytici přiznali, že prosazení tak zásadní reformy trvá běžně řadu měsíců nabitých přetahováním politických stran. "Je to důležitý signál, protože se jedná o první reformní krok vlády. K odbourání příspěvků na bydlení mělo dojít už dávno," řekl deníku International Herald Tribune Stefan Bach z Německého institutu pro hospodářský výzkum.

Unijní deus ex machina

Ve chvíli, kdy německá kancléřka slavila svůj první vnitropolitický triumf, měla už za sebou velkolepou premiéru na mezinárodní scéně. Prosincový summit Evropské unie a celé půlroční britské předsednictví neskončilo fiaskem právě díky ní. Když už to vypadalo, že se pětadvacítka po půlroce opět nedokáže dohodnout na svém rozpočtovém výhledu, vstoupila Angela Merkelová do děje jako deus ex machina a předložením vlastního návrhu dosáhla průlomu.

Podrobnější informace NAJDETE ZDE.  

K tomu, aby kouzlo zafungovalo, stačily dvě věci. Přihodit do společné kasy eura z německého rozpočtu a zahodit Schröderovu taktiku bezvýhradného příklonu k Francii. Návrh Merkelové vzal v potaz nejen zájmy Paříže, ale také Londýna a východoevropských zemí. Umožnil tak zachovat si tvář každému.

Jak se dodatečně ukázalo, tím, kdo nejvíc riskoval, byla sama Merkelová. Německá vláda 23. prosince potvrdila propočet deníku Berliner Zeitung, podle něhož kvůli "velkorysosti" Merkelové v závěru složitých jednání, vzroste čistý německý příspěvek do bruselské pokladny o dvě miliardy eur ročně. A to v době, kdy Německo samo bojuje s rekordními deficity vlastního rozpočtu.

Nekompromisnost střídá diplomacie

Finanční "újmu" kompenzuje Merkelová tím, že se jí podařilo vrátit Německo do "středu" Evropy, do pozice toho, který je všemi partnery vyhledáván jako klíčový prostředník ochotný navíc v rozhodujícím okamžiku obětovat kus vlastního prospěchu pro zdar celku.

PŘEČTĚTE SI: Blair a Merkelová chtějí pohnout Evropou

Podobně zručně jako na summitu v Bruselu si Merkelová vedla i při řešení dalších dvou zahraničně politických ošemetností, které ji na úvod funkčního období potkaly. Tváří tvář únosu německé archeoložky v Iráku zachovala oceňovanou neústupnost. Při provalení skandálu s chybným zadržováním německého občana ze strany CIA zase prokázala diplomatičnost, díky níž si doma zachovala tvář, zároveň však nenarušila vztahy s Washingtonem.

Druhý Adenauer?

Některé analytiky vedl tento "ostrý start" Merkelové až ke srovnání s prvním poválečným německým kancléřem Konradem Adenauerem. "Je pozoruhodné, jaký nástup se jí podařil. Chcete-li najít něco obdobného, musíte se vrátit až k Adenauerovi," řekl agentuře Reuters Manfred Güllner.

Profil Angely Merkelové NAJDETE ZDE

Aplausu expertů odpovídá zatím i reakce německé veřejnosti. Podle průzkumu agentury Emnid z minulého týdne považuje 71 procent Němců Merkelovou za kompetentní, což je číslo, na nějž Gerhard Schröder nikdy nedosáhl.

Pro Merkelovou, která kvůli svému koženému vystupování prohrála se Schröderem předvolební televizní debaty a málem tím i celé volby, je takové hodnocení zadostiučiněním. Přízeň veřejnosti může odplout tak rychle, jak se zjevila.

První zkušenost s novou německou kancléřkou však dává naději, že se v evropské politice objevila osobnost schopná jednat podle svého přesvědčení, bez ohledu na náhlé výkyvy v náladách veřejného mínění.

autor: Pavel Tomášek | 31. 12. 2005 0:01

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama