reklama
 
 

Blair a Merkelová chtějí pohnout Evropou

24. 11. 2005 17:24
Londýn - Spojenci, kteří by rádi pohnuli Evropou. Tak se dnes po setkání v Londýně představili Tony Blair a Angela Merkelová.

Nová německá kancléřka je na rozdíl od svého předchůdce Gerharda Schrödera pro britského premiéra upřímně vítaný host. Zatímco Blairovy vztahy se Schröderem byly napjaté, Merkelová dnes v Londýně potvrdila, že si přeje s Velkou Británií velmi úzké vztahy.

Spolupráce obou šéfů vlád přesto nebude tak snadná, jak by si ji oni sami představovali. Když na konci června zablokoval Blair dohodu o rozpočtovém výhledu Evropské unie, činil tak i v naději, že po německých volbách získá pro složitá podzimní jednání silného spojence. Do Londýna dnes v osobě Merkelové dorazila vytoužená partnerka, má ale svázané ruce těžce vyjednanými kompromisy se sociálními demokraty exkancléře Schrödera.

Podrobné zpravodajství o výsledcích koaličních jednání v Německu NAJDETE ZDE.

Program nové německé vlády se například výslovně hlásí k dosavadní podobě společné zemědělské politiky EU, o níž naposledy v úterý britský ministr financí Gordon Brown prohlásil, že potřebuje zásadní reformu. "Merkelová si nebude chtít hned na začátku poštvat proti sobě Francouze tím, že se v této otázce spojí s Blairem," řekla agentuře Reuters Katinka Baryschová z Centra pro evropskou reformu.

Ačkoli se tedy dnes v Londýně nekonal Brity přivolávaný průlom, Merkelová v obecné rovině podpořila Blairovu představu o evropském rozpočtu, který místo zemědělcům přispívá hlavně na vědu, výzkum a vzdělání. "Merkelová se nepřimkne k Chirakovi tak těsně jako Schröder a to dává šanci na rozpočet, který bude o něco víc myslet na budoucnost Evropy," předvídá Baryschová.

Více o jednáních o evropském rozpočtu ČTĚTE ZDE.

Nejen Paříž, ale také Varšava a Praha

V jakkoli oslabeném postavení se Angela Merkelová po "utrpěném" vítězství v zářijových volbách nachází, německá zahraniční politika pod jejím vedením bude jiná než ta Schröderova. Středeční návštěva u francouzského prezidenta Jacquese Chiraka byla spíš jen rituálem.

Merkelová v Elysejském paláci zopakovala povinné věty o důležitosti francouzsko-německého partnerství, řekla však i věci, jimiž svému hostiteli naznačila cosi o měnících se časech. Výrok, že stejně důležitá jako vztahy s Paříží bude pro německou vládu i spolupráce s východními sousedy, se Chirakovi neposlouchala lehce.

Odlišný pohled Merkelové na zahraniční politiku souvisí s její životní zkušeností občanky bývalé Německé demokratické republiky.

Stručný životopis Angely Merkelové NAJDETE ZDE.

Tak jako většina středoevropských politiků i ona věří v nezastupitelnost Spojených států coby klíčového spojence Evropy. A tak jako oni je podezíravá vůči záměrům Ruska.

S Bushem anglicky, s Putinem rusky

Vztahy s Washingtonem a Moskvou projdou i symbolickou proměnou. Zatímco Gerhard Schröder spoléhal na plynulou němčinu exšpiona Vladimira Putina a při setkáních s Georgem Bushem využíval překladatele, Angela Merkelová si s oběma prezidenty popovídá v jejich mateřštině.

Její osobní preference budou i tady, podobně jako ve vztahu k Blairovi, brzděny politickou realitou. Vladimir Putin tak sice nemůže počítat s přátelskou atmosférou, na niž si zvykl za Schrödera, se seriózním přístupem však jako zástupce klíčového dodavatele strategických surovin nepochybně ano.

George Bush pro změnu může jen snít o tom, že by "Merkelové" Německo přispěchalo pomoct Američanům vojensky do Iráku. A to přesto, že Merkelová válku proti Saddámu Husajnovi před třemi lety podpořila. Kancléřka včera v Paříži zopakovala, že na rozhodnutí berlínské vlády neposílat do Iráku jednotky se nic nemění.

Všichni až na Francii si oddechnou

"Co Merkelová udělá, je to, že postaví vztahy se Spojenými státy na stejnou úroveň jako vztahy s Francií. Vrátí se tak k tradicím zahraniční politiky poválečného Německa, které se vždy snažilo stát někde uprostřed mezi Washingtonem a Paříží," citovala BBC Ulrike Guerotovou z Německého Marshallova fondu.

V programu nové německé vlády se ostatně píše, že "sebevědomá Evropa se nesmí pokoušet být protiváhou USA, ale jednat jako jejich partner." Komentátor deníku Handelsblatt Matthias Thibault k tomu poznamenal, že bude-li se touto poučkou kabinet Merkelové řídit, celá Evropa s výjimkou Francie si oddechne.

autor: Pavel Tomášek | 24. 11. 2005 17:24

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama