Na Lukašenka zamíří nové tvrdé sankce. Musí změnit své chování, říká náměstkyně z USA

Daniel Anýž Daniel Anýž
22. 11. 2021 20:15
Každý den se desítky migrantů snaží dostat z Běloruska do Polska. Spojené státy a Evropská unie proto chystají tvrdé sankce proti režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. "Lukašenko pochopí, že to myslíme velmi vážně a neustaneme v sankčním tlaku, dokud nezmění své chování," říká pro Aktuálně.cz Robin L. Dunniganová, náměstkyně amerického ministra zahraničí pro střední a východní Evropu.
Polské jednotky u běloruských hranic.
Polské jednotky u běloruských hranic. | Foto: Reuters

Není humanitární krize, kterou už týdny sledujeme na polsko-běloruské hranici, mimo jiné selháním Evropské unie?

Není to selhání Evropské unie, to bychom přisuzovali vinu nesprávné straně. Je to naprosté selhání humanity a vedení na straně Lukašenka. On si bere lidské bytosti za rukojmí. Dospělé lidi, ale i děti používá v zásadě jako svoji zbraň. Mluví se o tom jako o migrační krizi, o krizi na hranici, ale to jsou lidé, je zima, nemají jídlo, nemají zdravotní péči ani léky - a vše to jde za Lukašenkem, za nikým jiným.

Evropská unie a USA dají Lukašenkovi velmi silně najevo, že to nelze tolerovat. Tvrdě na tom pracujeme, připravili jsme sérii velmi silných, podstatných sankcí, které uplatníme v příštích týdnech. Důležitá je také velmi silná veřejná podpora ze strany řady institucí. Od Evropské unie, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Spojených států a od NATO. Samozřejmě že prohlášení jsou jen prohlášení, ale ukazuje to jednotný postoj EU a USA vůči tomuto nelidskému a naprosto nepřijatelnému Lukašenkovu jednání.

A připomínám, že to nezačalo tím, jak Lukašenko zachází s migranty (Západ viní běloruský režim, že záměrně sváží migranty z Blízkého východu k hranicím s Polskem - pozn. red.). Podívejte se, co udělal vlastním lidem, své vlastní zemi. Nedovolil skutečně svobodné volby, jde tvrdě proti občanskoprávním organizacím, jejich zástupci se museli uchýlit do Polska nebo do Vilniusu. Každým dnem posílá další lidi do vězení, dnes je v Bělorusku na 900 politických vězňů.

Můžete v tuto chvíli říct, jak budou sankce postaveny, kam budou mířit a zda to bude Lukašenka skutečně bolet?

Nikdy nepředstavujeme sankce, dokud nebyly definitivně schváleny. Ale připravujeme to v úzké spolupráci s Evropskou unií. Lukašenko pochopí, že to myslíme velmi vážně a že neustaneme v sankčním tlaku, dokud nezmění své chování.

Robin L. Dunniganová

Robin L. Dunniganová.
Foto: state.gov

Je náměstkyní pro střední a východní Evropu na ministerstvu zahraničí v USA. V letech 2014 až 2017 byla na tomto ministerstvu sekční šéfkou kanceláře energetických zdrojů, která se zabývá energetickou bezpečností.

Jakou roli podle vás v celé věci hraje ruský prezident Vladimir Putin? Vyhovuje mu to, nebo to přímo podněcuje?

Nechci spekulovat, jakou roli hraje Moskva. Ale víme, že mezi oběma zeměmi jsou velmi úzké vztahy a prezident Putin má na Lukašenka vliv. Tento vliv by jistě mohl účinně uplatnit, pokud by chtěl. Jak v případě možného uvolnění humanitární krize, tak i šířeji - aby se v Bělorusku stalo, po čem voláme. Propuštění politických vězňů, zahájení dialogu s opozicí a uspořádání svobodných a spravedlivých voleb za účasti mezinárodních pozorovatelů.

Takže už jen to, že Putin v této věci nic nedělá, vnímáte negativně a jako odpor vůči EU a USA?

Opět, nechci spekulovat o Putinových záměrech. Ale i bez jakýchkoli spekulací je přece zřejmé, že pokud jste politik, lídr, a máte před sebou situaci, jaká je teď na polsko-běloruské hranici, tak byste měli svůj vliv pozitivně využít. My bychom samozřejmě uvítali, kdyby se o to Putin zasadil.

Jinou možnou krizi sledujeme u hranice s Ukrajinou, kde Rusko shromáždilo přes 90 tisíc vojáků. Když se proti tomu Spojené státy ozvaly, odpověděl Putin, že ignorujete "červené čáry a eskalujete situaci". Chystá se Putin k zimní invazi na Ukrajinu, jak se obává Kyjev?

Spojené státy rozhodně situaci neeskalují, prezident Joe Biden jasně řekl, že chce mít s Ruskem "stabilní a předvídatelný vztah". V červnu spolu jednali v Ženevě a ustanovili sérii rozhovorů a jednání na nižších úrovních. O eskalaci nestojíme, není to naším zájmem. Ale je pravda, že velmi problematicky vnímáme věrohodné zprávy o shromažďování ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou.

Už jsme tento scénář v minulosti viděli, v roce 2014 - a z agrese na Krymu, z pokusu o jeho anexi a ze situace na Donbasu jednoznačně viníme Rusko. Doufáme, že prezident Putin teď nehodlá svůj postup z roku 2014 zopakovat.

Jenže to je zásadní věc. Říká si Putin jen o pozornost, nebo je připraven k akci?

Musím zase zopakovat, že je těžké spekulovat o jeho záměrech. Dívejme se ale na fakta a na situaci přímo v terénu - a s tím máme opravdu problém. S našimi spojenci v Evropě a na Ukrajině to nyní denně konzultujeme, musíme si být jisti, že to všichni vidí a že chápou, jak je to vážné.

Putinovým nástrojem, pákou vůči Evropě ovšem mohou být i dodávky plynu. Jak v této souvislosti vnímáte, že Německo teď pozastavilo certifikaci plynovodu Nord Stream 2? Je možné, že Nord Stream 2, který podle jeho kritiků zvýší závislost Evropy na ruském plynu, by nakonec nebyl spuštěn?

To se ptáte na více problémů najednou. Začněme energetickou bezpečností Evropy v nadcházející zimě. Z více důvodů je situace s dodávkami napjatá, ceny jsou vysoké. Tato krize nám samozřejmě dělá starosti, s evropskými spojenci řešíme, jak se na nadcházející těžší zimu - co se týče dodávek a cen - připravit.

Tento konkrétní scénář je pak přesně důvodem, proč s Evropou už desítky let spolupracujeme na posílení energetické bezpečnosti. Všichni víme, co to znamená: diverzifikaci zdrojů, přepravních cest a dodavatelů. Rusko v tom má důležitou roli a my jsme vždy říkali, že když bude hrát podle tržních pravidel, tedy stanovovat tržní ceny a na základě obchodních smluv, nemáme s tím problém.

Plynovod Nord Stream 2 jsme ale vždy považovali za geopolitický nástroj. Není nutný, v současnosti máme nevyužité kapacity plynovodů z Ruska do Evropy, a lze tedy využít stávající možnosti. Nord Stream 2 nebyl potřeba.

Bidenova administrativa ovšem v zásadě dala plynovodu Nord Stream 2 zelenou, když zrušila sankce pro západní účastníky projektu.

Když nastoupila Bidenova administrativa, byl plynovod z 95 procent hotov. Otázkou teď je, jak můžeme zajistit energetickou bezpečnost Evropy a Ukrajiny. USA a Německo k tomu v červenci vydaly společné prohlášení. První podmínkou je, že Nord Stream 2 bude plně v souladu s evropskou legislativou, což se děje právě teď v certifikačním řízení. Zadruhé musíme pokračovat s pomocí Ukrajině v diverzifikaci zdrojů. A zatřetí musíme zajistit, že Rusko nebude používat plynovod jako zbraň.

Kritici ale tvrdí, že záruky Německa vůči možnému zneužití plynovodu Ruskem jsou slabé. Že v praxi by tomu Berlín nezabránil…

To společné prohlášení velmi konkrétně říká, co by se mělo stát. A já věřím, že Německo by dodrželo svá slova. Pravda ovšem je, že současná situace, nejistota s dodávkami a cenami plynu, je přesně ten důvod, proč jsme od začátku říkali, že pro Evropu je Nord Stream 2 špatný "deal".

Za prezidenta Donalda Trumpa se rozvíjely plány na dovoz amerického zkapalněného plynu (LNG) do Evropy. Nejde to ale teď proti politice prezidenta Bidena, který chce americkou energetiku co nejrychleji převést na čisté zdroje, tedy utlumit těžbu ropy a plynu?

Bidenova administrativa se jasně zavázala, že musíme transformovat energetický sektor a budeme vyrábět mnohem větší podíl energií z obnovitelných zdrojů a z jádra. Ale než se tak stane, zemní plyn bude součástí mixu. A není to americká vláda, ale trh, kdo určuje, kam jde náš LNG. Jsou zde dlouhodobé kontrakty, část plynu jde na spotový trh, ale vždy je to na základě tržních mechanismů. Takže něco budeme tuto zimu vyvážet do Evropy a velké objemy půjdou do Asie, prostě tak, jak trh s LNG globálně funguje.

Zmínila jste jadernou energii. Americko-kanadská společnost Westinghouse-Bechtel se hodlá účastnit tendru na dostavbu dvou bloků elektrárny v Dukovanech. Není ale handicapem, že nabízený reaktor AP 1000 zatím nikde není v provozu?

Konsorcium Westinghouse-Bechtel si velmi zodpovědně a zaujatě připravuje odpověď na účast v tendru. Já vždy říkám, že když postavíme americkou technologii, kvalitu, expertizu a podnikatelské zkušenosti vůči kterémukoli jinému soutěžícímu, tak si vsadím na Spojené státy.

Konkrétně tyto dvě společnosti jsou vůdčími firmami v oboru. V současnosti mají navíc v Evropě několik projektů, takže také ve věci zásobovacích řetězců a návazných investic by pro vás byly výhodné. Nechť v soutěži vyhraje ten nejlepší, ale věřím, že nabídka amerických firem by byla posouzena jako nejkvalitnější.

 Video: Situace na hranicích Běloruska a Polska

Situace v táborech na hranicích Běloruska a Polska | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy