Neustupujme Lukašenkovi. Migranti budou na hranici ještě měsíce, říká polský reportér

Martin Novák Martin Novák
19. 11. 2021 19:00
Polský novinář a scenárista Tomasz Grzywaczewski procestoval země, které dříve tvořily Sovětský svaz, a napsal o nich knihu. Věnuje se hlavně válkám a konfliktům o hranice, například na východě Ukrajiny nebo v Náhorním Karabachu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká o migrační krizi u polských hranic, že běloruskému diktátorovi Alexandru Lukašenkovi by se nemělo ustupovat.
Polští policisté v šiku na hraničním přechodu Kuznica s Běloruskem.
Polští policisté v šiku na hraničním přechodu Kuznica s Běloruskem. | Foto: Reuters

Na polsko-běloruské hranici je v tuto chvíli ve stanech asi sedm tisíc migrantů, polská armáda je nepouští dál. Pětatřicetiletý publicista a expert na východní Evropu tvrdí, že uzavření hranice má podporu většiny Poláků

Krizi vyvolalo rozhodnutí Lukašenka pouštět do Běloruska lidi ze zemí Blízkého východu a nechat je volně cestovat dál na západ, aby mohli požádat v zemích Evropské unie o azyl. Chce tím vytvořit tlak na EU, aby zrušila sankce proti jeho režimu.

Tomasz Grzywaczewski
Tomasz Grzywaczewski | Foto: Wikimedia Commons - Zorro2212 (with help of Kaja Łapińska) (CC Attribution-Share Alike 4.0 International)

Hodně jste cestoval po zemích bývalého Sovětského svazu a psal o pohraničních konfliktech. Teď se jedna vážná krize odehrává na hranici vaší země - Polska. Jaké má podle vás vláda možnosti vzniklou situaci řešit? Co může udělat?

Je to pro mě zajímavá věc jednak z profesionálního hlediska, ale samozřejmě také jako pro Poláka, občana Polska. Řekl bych, že tento konflikt na hranici potrvá týdny, možná spíš měsíce. Německá kancléřka telefonicky hovořila s Alexandrem Lukašenkem, takže to vypadá, že nabízí Minsku a Moskvě nějaké kompromisy.

Osobně jsem proti jakýmkoliv ústupkům Lukašenkovi, protože ho budou jen posilovat a udržovat u moci. Není to legitimní prezident, nezvítězil ve volbách, je to diktátor.

Telefonáty s Merkelovou bohužel legitimizují jeho pozici a myslím si, že německá kancléřka dělá chybu. Navíc je třeba vidět, že Lukašenko vystupuje jako vládce suverénní země, ale ve skutečnosti jeho kroky řídí z Ruska prezident Vladimir Putin. Ten vyzývá Západ k dialogu s Lukašenkem a vystupuje jako někdo, kdo zachraňuje situaci a řeší krizi. Jako někdo, kdo zachraňuje Evropu před migranty, což je vrchol cynismu.

Kniha Tomasze Grzywaczewského Hranice snů.
Kniha Tomasze Grzywaczewského Hranice snů. | Foto: Aktuálně.cz

Podle vás Lukašenko neudělá nic, co by mu předtím Putin neodsouhlasil?

Přesně tak. Před několika dny Lukašenko řekl, že přeruší dodávky ruského plynu přes Bělorusko, když s ním Evropané nebudou mluvit. Moskva nejdříve zareagovala tak, že nic neví, ale byla to jen hra. Lukašenko totiž prohlašuje věci, které Putin nechce sám veřejně říkat.

Bělorusko přestalo být skutečně nezávislou a samostatnou zemí po loňských prezidentských volbách. Lukašenko se chtěl za každou cenu udržet u moci a neměl jinou možnost než absolutně záviset na Putinovi. Bělorusko se postupně začleňuje do Ruska a stává se spíš ruskou provincií, Lukašenkova vláda je loutkovým režimem.

Běloruský diktátor sice během uprchlické krize na polské hranici hodně mluví, ale ten, kdo rozhodne o jejím řešení a o tom, jakým směrem se vývoj bude ubírat, je Putin. Ne Lukašenko.

Byla Lukašenkova slova o přerušení dodávek plynu přes Bělorusko jen planou hrozbou, nebo by se za určitých okolností k tomu uchýlil?

Věřím, že je schopen to udělat. Už v minulosti udělal věci, které se zdály být nemyslitelné. Například donutil přistát letadlo Ryanairu v Minsku, aby mohl zadržet jednoho ze svých běloruských kritiků, který byl na palubě. Přerušit plyn by ale mohl jen tehdy, když by to za výhodné považovalo i Rusko. Kreml by mohl říci, že jde o rozhodnutí Lukašenka jako vůdce nezávislé země a že Rusko se bude snažit dodávky nahradit.

Jako alternativní cesta se samozřejmě nabízí plynovod Nord Stream 2, k jehož uvedení do provozu Německo stále nedalo souhlas. Výpadek dodávek přes Bělorusko by mohl být pákou, jak to urychlit. Lukašenkova hrozba je součástí tlaku na urychlené uvedení plynovodu Nord Stream 2 do provozu. (Plynovod Nord Stream 2 vede z Ruska Baltským mořem přímo do Německa, míjí Polsko, Bělorusko či Ukrajinu jako tranzitní země - pozn. red.)

Je pro polskou vládu tak nepřijatelné některé migranty z hranice pustit dál? Má v tom dosavadním nekompromisním stanovisku podporu polské veřejnosti?

Nemám po ruce žádná čísla, žádný průzkum. Ale podle toho, co slyším kolem sebe a čtu na sociálních sítích, tak většina Poláků v tomto ohledu vládu podporuje. Tedy úplné uzavření hranic pro migranty.

V Česku jsou lidé většinou odmítaví k přijímání migrantů z Blízkého východu. Obávají se islámu, terorismu. Je situace v Polsku podobná? V historii měli Poláci více kontaktů s muslimy a islámskou kulturou než Češi…

Nemyslím si, že by k těmto lidem panovala v Polsku nějaká nenávist nebo netolerance. Například v Lodži, kde žiji, studuje mnoho studentů z islámských zemí a z Afriky a nikdo s tím nemá problém. Na druhé straně Polsko odmítlo to, co dělalo Německo v letech 2014 a 2015, tedy že otevře hranici všem. Ostatně dnes už i někteří němečtí politici podporují polskou pozici s uzavřením běloruské hranice pro migranty.

Jinak je Polsko zemí, které přijímá migranty z východu. Žijí tam a pracují dva miliony Ukrajinců, přibývá také právě Bělorusů.

Jako reportér jste působil také mezi Kurdy, mnozí z migrantů na polsko-běloruské hranici jsou právě Kurdové. Proč tam tvoří tak velkou skupinu?

Myslím, že mnoho z nich žilo v posledních letech v táborech nebo provizorních obydlích poté, co jejich domovy byly zničeny během bojů s tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii. Chtějí odejít, protože nevidí pro sebe žádnou naději a perspektivu. Je to velká výzva pro mezinárodní komunitu, aby se pokusila jejich zoufalou situaci řešit, aby jim pomohla s novými domovy, protože ve válce o své bydlení přišli.

Paradoxní na celé situaci je, že z Běloruska prchají taky sami Bělorusové do Polska. Často velmi vzdělaní lidé, například IT specialisté, kteří chtějí někde uplatnit svůj talent a schopnosti, ale doma v diktatuře je to pro ně nemožné.

Video: Migranti zaútočili na polské pohraničníky, ti použili vodní dělo

Migranti na běloruské straně v úterý dopoledne zaútočili kamením na polské síly střežící hranici. Poláci proti nim použili vodní dělo a slzný plyn. | Video: Reuters, Twitter/Straż Graniczna
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy