Velmi pomalu se sunoucí kolona tento týden paradoxně připomínala Kyjev 24. února, kdy Ukrajinci hromadně opouštěli metropoli kvůli ruským náletům a blížícím se vojákům.
A to na Krymu nebylo tolik návštěvníků jako v minulých letech. Letošní sezona patřila kvůli válce pro ruské turistické kanceláře, které zajišťují pobyty na Krymu, k těm nejhorším. Většina z nich hovoří o úbytku rezervací až o padesát procent ve srovnání s předcházejícími roky.
"Rezervace hotelů přes naši firmu klesly oproti loňskému létu o čtyřicet procent," řekl Rádiu Svoboda Sergej Romaškin, šéf ruské turistické kanceláře Dolfin.
Today's traffic jams in Crimea after a strike at Saky military airbase
— Euromaidan Press (@EuromaidanPress) August 10, 2022
In the video which appeared on social media Russians are complaining saying they don't want to leave Crimea ("It was so good here, so homely," a woman on the video says) https://t.co/V9R3jLdrl2 pic.twitter.com/DaOBefPJ8H
Nejde ale jen o obavy o bezpečnost kvůli blízkosti válečné fronty. Rusko 24. února uzavřelo nad Krymem vzdušný prostor, takže ruská dopravní letadla tam nepřistávají. Jet po silnici nebo železnici je pro Rusy ze vzdálenějších koutů země obtížné, protože cesta trvá několik dní. I z Moskvy se jede autobusem do Sevastopolu minimálně 28 hodin.
Dovolená pro policisty a vojáky
Po rozpadu Sovětského svazu byl Krym se svými plážemi vyhledávanou turistickou destinací pro Ukrajince i Rusy. Po anexi poloostrova v roce 2014 samozřejmě zbyli jen ruští turisté. Do sanatorií a hotelů jezdili jako rekreanti z velké části státní zaměstnanci nebo lidé pracující v silových strukturách. Tedy důstojníci armády, policisté, zaměstnanci ministerstva vnitra, pracovníci Federální bezpečnostní služby (FSB).
V roce 2019 přijelo na Krym podle šéfa místní proruské vlády Sergeje Aksjonova 7,5 milionu turistů z Ruska. Tyto údaje ale nelze nezávisle ověřit. Trvale žije na poloostrově 2,4 milionu obyvatel.
Ruská vláda a proruská správa Krymu některé objekty a pozemky vyvlastnily. Týkalo se to například přepychové rezidence, do které jezdíval každým rokem bývalý generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu Leonid Brežněv. V roce 2019 místní úřady honosnou vilu, ke které patřila i soukromá pláž, park a lanovka, prodaly neznámému zájemci za 1,2 miliardy rublů, v přepočtu přibližně půl miliardy korun.
Za sovětské éry jezdily na Krym takzvaně "na odpočinek" špičky nejen sovětského režimu, ale i jeho východoevropských satelitů. Pravidelně sem v druhé polovině července jezdil na dovolenou československý prezident Gustáv Husák. Několikrát tam byl i Klement Gottwald, ale podle četných svědectví poloostrov neměl rád a jezdil tam jen z povinnosti, protože se domníval, že si to přeje Stalin. Ten jezdíval na Krym také, ale více času trávil v Soči.
V roce 1991 trávil dovolenou na Krymu poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov, když v Moskvě převzali moc pučisté z takzvaného Státního výboru pro výjimečný stav. Gorbačov několik dní nesměl vycházet z vládní vily ve Forosu a neměl telefonické spojení s okolním světem.
Tábor pro vyvolené
Po anexi v roce 2014 ruská vláda investovala do opravy a obnovy kdysi známého pionýrského tábora Artěk. V roce 2009 se na Ukrajině hovořilo o jeho uzavření, protože byl v havarijním stavu a měl velké dluhy. V posledních letech ale byl znovu plný ruských dětí, z nichž většině hradil pobyt stát.
Tábor vznikl ve dvacátých letech minulého století jako ozdravovna pro děti nemocné tuberkulózou. Na konci šedesátých let se stal táborem pro vyvolené, kam jezdili vybraní pionýři ze Sovětského svazu a dalších zemí takzvaně za odměnu.
Poloostrov se ale po anexi dlouhodobě potýká s nedostatkem vody. Dříve tam proudila takzvaným Severním krymským kanálem, napojeným na řeku Dněpr. Ukrajinská vláda ale kanál od vody odstřihla. Letos v březnu po invazi ruská armáda provoz znovu obnovila.
