Někteří izraelští politici kritizovali vládu premiéra Benjamina Netanjahua, že na klid zbraní přistoupila předčasně.
Jedenáct dní násilí nepřežilo 255 lidí, z nichž 243 jsou Palestinci; na izraelské straně je mrtvých devět Izraelců a tři zahraniční pracovníci. Izrael tvrdí, že leteckými údery zničil klíčovou infrastrukturu Hamásu a oslabil jeho bojovou kapacitu. Z celého světa přicházejí kladné ohlasy na ukončení bojů a také výzvy k zahájení jednání, jež přinese trvalé řešení izraelsko-palestinského konfliktu.
Izraelská armáda v pátek ráno zrušila omezení pohybu, vyhlášené kvůli bojům v izraelských městech. Život se vrací k normálu i v komunitách na jihu, který byl pod raketovou palbou Hamásu téměř denně. Někteří lidé mohli vyjít z krytů po deseti dnech. Izrael také otevřel hraniční přechod Kerem Šalom, kterým má do Pásma Gazy proudit humanitární pomoc.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že se podařilo "mimořádným způsobem" splnit cíle vojenské operace proti Hamásu. Při rozhodování se podle svých slov řídil jedině ohledem na zajištění bezpečnosti Izraele. Prohlásil, že nenařídil pozemní operaci, protože to nebylo nutné, a zdůraznil, že Izrael nebude tolerovat další raketovou palbu z Pásma Gazy. Izraelský ministr obrany Benny Ganc řekl, že Hamás byl zaskočen intenzitou, s níž Izrael plnil své cíle. Zároveň premiéra vyzval, aby neopominul možnost "přeměnit vojenské vítězství v diplomatickou příležitost". Otázka palestinského Pásma Gazy musí být podle něj řešena strategicky a diplomaticky a s ohledem na dlouhodobý výsledek.
O život podle ministerstva zdravotnictví v Gaze v důsledků bojů přišlo 243 lidí, včetně 66 dětí, a dalších více než 1900 Palestinců bylo zraněno. Izrael má 12 obětí, včetně dvou dětí, a přes 300 zraněných.
Palestinská samospráva, která vládne na Západním břehu Jordánu, tedy na území, kde se nebojovalo, chce na Izrael podat stížnost k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Předseda tamní vlády Muhammad Ištajja řekl, že ve stížnosti bude poukaz na to, že Izrael spáchal válečné zločiny. Podle samosprávy byly zabity celé rodiny, pravděpodobně dvě desítky. Nálety způsobily také velké materiální škody.
Hamás má stále prst na spoušti
V Pásmu Gazy hned v noci začaly oslavy a lidé byli v ulicích také na dalším palestinském území na Západním břehu Jordánu i ve východním Jeruzalémě. Hamás ale tvrdí, že má stále prst na spoušti a bude rozšiřovat své bojové schopnosti. Podle BBC jeho vedení sdělilo, že se Izrael v jednáních o příměří zavázal "dát ruce pryč" od východního Jeruzaléma a od jeruzalémské mešity Al-Aksá.
Nepokoje na těchto místech byly důvodem, proč Hamás raketovou palbu zahájil. Na pátek Hamás vyhlásil v Jeruzalémě "den hněvu". Hlášeny byly střety mezi Palestinci a izraelskou policií u mešity Al-Aksá. Podle agentury Reuters policie použila zábleskové granáty proti Palestincům, kteří na ni házeli kameny a zápalné lahve. Zraněny byly podle zdravotníků asi dvě desítky Palestinců. Zhruba po hodině se situace uklidnila.
Mnozí izraelští politici kritizovali Netanjahuovu vládu za předčasné ukončení bojových akcí i za to, že dosáhla jenom příměří bez podmínek. Někteří se domnívají, že zatímco armáda své úkoly splnila, vláda ne. V obcích na jihu převládá přesvědčení, že nebylo dosaženo toho hlavního, tedy zničení Hamásu.
Ukončení bojů uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell i německý ministr zahraničí Heiko Maas, který region ve čtvrtek navštívil. V nejbližších dnech se tam chystá šéf americké diplomacie Antony Blinken. Britský ministr zahraničí Dominic Raab vyzval k dodržení klidu zbraní obě strany. Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian uvedl, že Francie je odhodlaná sehrát klíčovou roli při hledání politického řešení krize.
Čína byla mezi prvními, kdo přislíbil pomoc Pásmu Gazy, a vyzvala k tomu také další státy. Hodlá poskytnout milion dolarů (21 milionů korun) mimořádné pomoci a další milion v rámci humanitárního programu OSN. Dodá také Pásmu Gazy 200 000 dávek očkovacích látek proti covidu-19.
Norsko oznámilo navýšení humanitární pomoci Gaze o 30 milionů norských korun (75 milionů korun), které půjde nad rámec 71 milionů norských korun, jež už letos poskytlo. Norská ministryně zahraničí Ine Eriksenová Söreideová řekla, že je Norsko znepokojeno množstvím škod v Gaze a utrpením, jímž prošlo tamní obyvatelstvo. Generální tajemník Norské rady pro uprchlíky Jan Egeland řekl, že normální situace zdaleka nenastala. Podle něj musí politici v USA, Evropě a arabském světě "tlačit Izrael a Palestince k řešení, které skoncuje s touto neudržitelnou nespravedlností".
Libanonský Hizballáh, který v minulosti proti Izraeli také bojoval, Palestincům poblahopřál. Podle Hizballáhu je výsledek bojů "historické vítězství" palestinských skupin bojujících proti Izraeli z Pásma Gazy. Írán mezitím představil nový bojový bezpilotní letoun. Na počest Palestinců z Pásma Gazy jej pojmenoval Gaza.
