Islámábád - Bývalý pákistánský prezident Parvíz Mušaraf by se měl v úterý objevit před soudem - je obviněn z vlastizrady, za což mu hrozí trest smrti.
Mušarafovu účast začátkem února slíbil jeho advokát Anvar Mansúr Chán. Ale jestli se Mušaraf skutečně dostaví, zůstává otázkou. K soudu totiž od 24. prosince loňského roku nepřišel už sedmkrát a od letošního 2. ledna je hospitalizován kvůli blíže neupřesněným problémům se srdcem.
Sedmdesátiletý Mušaraf čelí obvinění z vlastizrady, které se podle obžaloby dopustil v listopadu 2007, když pozastavil platnost ústavy a vyhlásil v zemi výjimečný stav. On sám i jeho právníci toto tvrzení odmítají jako politicky motivované.
Mušaraf je první vojenský vládce Pákistánu, který čelí obvinění z vlastizrady. Pokud bude shledán vinným, hrozí mu trest smrti nebo doživotí.
Proti bývalému prezidentovi byla navíc vznesena řada dalších obvinění od doby, co se loni v březnu vrátil z dobrovolného exilu. Tehdy doufal, že bude kandidovat ve volbách a pokusí se o návrat do politiky. V kandidatuře mu ale zabránila volební komise, exprezident byl zatčen a vsazen do domácího vězení.
Mnozí analytici ale míní, že se obvinění z vlastizrady proti Mušarafovi stávají čím dál tím větším problémem pro současnou vládu premiéra Naváze Šarífa, která by se mohla snažit z nich nějakým způsobem "vybruslit".
Mušarafovo stíhání narušilo vztahy mezi vládou a mocnou pákistánskou armádou, která tradičně stála na straně generála Mušarafa, a to v nejméně vhodné době. Vláda a armáda se nyní snaží rozhodnout, jaké kroky je třeba učinit k ukončení šest let trvajícího povstání pákistánského Talibanu.
Snaha o mír s Talibanem bere za své
Ovšem najít řešení, které by vládě umožnilo zachovat si tvář, uspokojilo přání armády, aby stíhání Mušarafa skončilo, a nerozhněvalo pákistánskou justici, která má s Mušarafem nevyřízené účty, rozhodně není snadné.
Zatím s použitelným řešením nikdo nepřišel. A čím déle se případ proti Mušarafovi táhne, tím hlubší jsou jeho potenciální dopady na vztahy mezi Šarífovou vládou, armádou a justicí, varují analytici a politici.
Načasování stíhání proti Mušarafovi zatím hrálo v jeho prospěch. Od loňského prosince Pákistán zažil vlnu pumových útoků, což přispělo k sílícímu tlaku armády na Šarífa, aby se vzdala snahy vyzkoušet možnost dojednat mír z ozbrojenci Talibanu.
I když vládní vyjednávači zahájili předběžné schůzky s týmem duchovních, které nominoval Taliban, v úspěch rozhovorů Šaríf příliš nedoufá. A koluje všeobecné přesvědčení, že už souhlasil s návrhem armády znovu zahájit protiteroristické operace, možná už letos v březnu.
V tom případě ale bude potřebovat plnou součinnost armády, citoval list Sacramento Bee jednoho z vládních ministrů, který si nepřál být jmenován. A stíhání Mušarafa jednotu mezi vládou a armádou narušuje.
Humanitární gesto?
Nejoblíbenějším scénářem, který prakticky večer co večer přetřásají analytici v pákistánských televizních stanicích, je, že se Mušaraf jednou objeví před soudem, kde vyslechne obvinění - a pak mu bude povoleno z humanitárních důvodů odcestovat do zahraničí. Například proto, aby navštívil svou churavějící matku, která žije ve Spojených arabských emirátech.
Tento scénář je oblíbený v televizi, ale jeho hlavní problém pro vládu a soudy spočívá v tom, že by popřel snahu vytvořit ústavu jako prvek, podle nějž se země skutečně řídí. Právě platnost ústavy byla často zrušena nebo překroucena podle rozmarů mocné armády od vzniku Pákistánu před šesti desítkami let.
