Londýn - Skandál okolo odposlechů, do nichž byli zapleteni redaktoři bulvárního týdeníku News of the World, přijde jeho vlastníka, mediálního magnáta Ruperta Murdocha, podle všeho draho.
Kromě toho, že se na něj sesypala kompletní politická elita Velké Británie, může přijít o část svého impéria.
Ve středu odpoledne vzdal po silném tlaku snahy o získání podílu v kabelové televizi BSkyB. Zdroje z britské vlády navíc naznačují, že se jej politické špičky budou snažit přimět k tomu, aby poté, co zavřel News of the World, prodal deníky The Sun a The Times, stejně jako týdeník The Sunday Times.
Ze Spojených států zase zaznívají hlasy, aby stejná pozornost, jaká se dostává "britské filiálce" Murdochova koncernu, byla věnována také jeho americké větvi. Totiž deníkům The Wall Street Journal a The New York Post a televizní stanici Fox News.
Z Murdocha, který díky svým velmocenským choutkám, penězům a vlivu nebyl na britských ostrovech nikdy zvlášť populární, se rychle stala persona non grata, na kterou se nyní pořádá štvanice.
"Toto je bezprecendentní krize, protože jsou do ní zapletena média, politici a policie, tři nejmocnější (zájmové) skupiny ve společnosti," citovala agentura Reuters politologa z londýnské City University Ivora Gabera.
Jednotná fronta proti Murdochovi
Skandál britskou politickou scénu nebývale sjednotil. Návrh opozičních labouristů, podle kterého by Murdoch měl upustit od svých snah o převzetí zbytkového, jedenašedesátiprocentního podílu v kabelové televizi BSkyB, totiž podpořila vládní koalice konzervativců a liberálů.
"Veřejnost nechápe, proč by měla transakce týkající se BSkyB pokračovat, aniž by byly předtím objasněny všechny záležitosti, jež jsou nyní předmětem vyšetřování," řekl stanici BBC stínový ministr kultury za labouristy Ivan Lewis.
A Murdoch nakonec ustoupil. Ve středu odpoledne jeho News Corp. oznámila, že stahuje nabídku na převzetí televize, informovaly servery BBC a SkyNews.
Magnát se má navíc příští týden dostavit ve společnosti výkonné ředitelky britské větve svého impéria News International Rebeky Brooksové do Dolní sněmovny. Tam mají poslancům zodpovědět některé otázky týkající se odposlouchávání telefonních rozhovorů příbuzných britských vojáků, kteří zahynuli v Iráku a Afghánistánu, a mobilů rodinných příslušníků zavražděné školačky Milly Dowlerové.
Murdocha zasáhla aféra velmi tvrdě na burze: akcie jeho společnosti News Corporation ztratily od pátku čtrnáct procent ze své hodnoty, což se rovná částce pěti miliard dolarů.
Politická pomsta?
Labouristické tažení proti Murdochovi může být na druhou stranu pomstou za to, že deník The Times, který do té doby podporoval spíše tehdejší vládní stranu, loni před volbami začal psát jednoznačně ve prospěch opozičních konzervativců.
A to v momentě, kdy už bylo jasné, že do Downing Street číslo deset přesídlí jejich vůdce David Cameron.
Murdochovo impérium je zřejmě trnem v oku také americkému senátoru Johnu Rockefellerovi, jedinému demokratovi pocházejícímu z vlivné průmyslnické dynastie podporující tradičně republikány.
"Mám obavy, že ono připouštěné odposlouchávání telefonů ze strany společnosti News Corporation v Londýně se mohlo rozšířit i na oběti útoků z 11. září nebo na další Američany," řekl Rockefeller, který je předsedou senátního výboru pro obchod, vědu a dopravu.
"Pokud se tak stalo, důsledky budou vážné," dodal.
Senátor proto požaduje, aby byly aktivity Murdochova koncernu přešetřeny také v USA.
Otázky nad hlídacím psem demokracie
Celá aféra vyvolává na druhé straně otázky týkající se podivných vazeb mezi médii, politiky, velkým byznysem a vyšetřovatelskými orgány, přesahující hranice Velké Británie.
Řadoví občané se totiž mohou ptát, nakolik je možné věřit "hlídacímu psu demokracie", pokud se uchyluje k praktikám příslušejícím spíše totalitním režimům.
A zda to, co je jim předkládáno na stránkách tisku, v internetových denících či na televizních obrazovkách, je skutečně výsledkem objektivního, nestranného a nezaujatého zpravodajství.
Úniky informací, jež jsou výsledkem odposlechů, se totiž nevztahují jen na "apolitický" případ třináctileté Milly Dowlerové, unesené v březnu 2002 cestou ze školy domů.
