Mrtvých v Norsku je už 92, útočil pravicový radikál

Zahraničí Reuters Zahraničí, Reuters
23. 7. 2011 12:25
Policie oznámila, že násilný útok připravil Nor, který má protimuslimské názory
Foto: Reuters

Oslo - Situace po pátečním výbuchu v Oslu a následné střelbě v mládežnickém táboře je tragičtější, než se původně předpokládalo.

Podle nejnovějších policejních zpráv zemřelo na ostrově Utoya, kde se tábor Norské dělnické strany konal, nejméně 85 lidí.

Dalších sedm obětí si vyžádal výbuch bomby ve vládní čtvrti v Oslu, kde se nachází úřad vlády a budovy ministerstev.

"Od druhé světové války nebyla naše země postižena zločinem takového rozsahu," prohlásil norský premiér Jen Stoltenberg.

Z obou násilných útoků policie obvinila norského občana, který má blízko k extremní pravici a má protimuslimské názory. Podle norského zákona mu v případě usvědčení hrozí trest 21 let vězení.

Anders Behring Breivik - podle policie hlavní podezřelý
Anders Behring Breivik - podle policie hlavní podezřelý | Foto: aftenposten.no

Proč na táboře, kde bylo zhruba 600 lidí, zaútočil, není zatím jasné.

Zraněných jsou podle posledních informací desítky. Nemocnice žádají lidi, aby darovali krev. V souvislosti s výbuchem bomby v Oslu je hospitalizováno 90 osob.

Kvůli násilným útokům se v sobotu mimořádně sejde vláda. Na znamení smutku budou vlajky staženy na půl žerdi.

"Mám zprávu pro toho, kdo útočil, a pro ty, kdo stáli za ním," řekl premiér Stoltenberg. "Nikdo nás bombou neumlčí, nikdo nás neumlčí ani střelbou," dodal bez dalšího upřesnění.

Podezřelý Nor má blízko extremní pravici

Podle policie oba útoky spolu souvisejí. Ještě v pátek večer policisté zadrželi útočníka, který střílel na mládežnickém táboře.

Televize NRK uvedla, že jde o dvaatřicetiletého Anderse Behringa Breivika, jehož byt v Oslu policie v noci prohledala. Televize a další norská média uveřejnila fotografii světlovlasého a modrookého muže severského vzhledu.

Při násilném útoku byl oblečen v policejní uniformě. Podle místní policejního šéfa ale nikdy u policie nepracoval. Stanice BBC uvedla, že měl několik zbraní - ruční, samopal a také kulovnici.

Jeden z policistů agentuře Reuters řekl, že podezřelý mohl oba útoky připravovat sám. Prý nebyl napojen na žádnou mezinárodní teroristickou organizaci.

Lidé skákali do vody, aby se zachránili

Útočník se podle svědků pohyboval po prázdninovém táboře a střílel kolem sebe mladé lidí, kteří se snažili utéct. Někteří se snažili zachránit. Skákali do vody a plavali k pevnině. Další utíkali do lesa, schovávali se v lese.

Foto: Reuters

"Viděla jsem lidi skákat do vody, kolem padesáti lidí se snažilo plavat k pobřeží. Lidé křičeli, třásli se strachy, byli vyděšení. Byli tak mladí, bylo jim 14 až 19 let," řekla dvaačtyřicetiletá Anita Lienová, která žije několik se metrů od tábora.

Šestadvacetiletý Andre Skeie, který bydlí nedaleko ostrova, byl jedním ze zhruba 20 lidí, kteří zareagovali na výzvu policie, aby ti, kdo mají lodě, přišli pomáhat při záchranném úsilí. Spolu s přáteli vyrazil z městečka Hönefoss, dojeli k pobřeží a vypluli s loděmi k ostrovu, kde v blízkosti vody viděli stát asi 50 lidí, z nichž někteří byli těžce zranění.

"Vypadalo to jako válečná zóna," řekl v telefonickém rozhovoru pro Washington Post. "Někteří z těch lidí neměli obličej. Jejich zranění byla tak ošklivá, že (ten střelec) musel používat nějakou zbraň velké ráže," dodal.

Na ostrově policisté navíc našli několik nevybuchlých výbušnin.

Útoky vyvolaly vlnu rozhořčení

Centrum Osla je po útoku vylidněné, v ulicích zaujali pozice vojáci. Ulice jsou posety sutí, skleněnými střepy a zkroucenými kusy železa.

Norská policie a armáda oznámila, že posílí bezpečnostní opatření u budov a institucí, které jsou po pátečních útocích potenciálně ohrožené. Situace v norské metropoli již není chaotická a výzva, aby se lidé vyhýbali centru města, byla zrušena

Dopisovatel agentury Reuters Walter Gibbs řekl, že ulice v centru Osla byly naštěstí v okamžiku výbuchu téměř prázdné, protože mnoho lidí odjelo z města na dovolenou nebo na víkend.

Vražedné útoky v Norsku vyvolaly ve světě vlnu rozhořčení. Mnozí šéfové států a vlád zdůraznili v této souvislosti, že je nutné spolupracovat v boji proti terorismu.

Také Česká republika důrazně odsoudila brutální teroristické útoky v Norsku. Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že je otřeseno informacemi o množství nevinných oběti a raněných.

Zákeřné útoky ukázaly, že mezinárodní společenství se musí teroristické hrozbě jednoznačně postavit, uvedlo v prohlášení.

Foto: Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Aktualizováno před 14 minutami

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy