Ukrajinci stanovili "deadline": Je to nevyhnutelné, Krymský most vyletí do povětří

Michaela Prešinská Michaela Prešinská
9. 4. 2024 15:27
Ukrajinci se do konce června zřejmě znovu pokusí vyhodit Krymský most do povětří. Podle britského serveru The Guardian rozvědka válkou sužované země naznačila, že zničení symbolu ruské okupace považuje za nevyhnutelné. Dvanáct kilometrů dlouhá stavba, která spojuje Krym s Ruskem, se už v minulosti stala terčem dvou velkých útoků spojovaných s Kyjevem. 
Ukrajinská rozvědka už loni v listopadu vyslala prostřednictvím sociálních sítí provokativní vzkaz | Video: Youtube/HUR, Reuters

Spojnice Ruska a krymského poloostrova se jako důležitá zásobovací trasa i symbol ruské anexe stala jedním z častých cílů ukrajinské armády. Zasáhnout by jí vojáci měli i letos. Reportéři deníku The Guardian ve středu odhalili plány nejbližší útočné operace, kterou má armáda okupované země zahájit v první polovině roku. "Kyjev už má většinu prostředků k uskutečnění tohoto cíle," prozradil webu zdroj z řad vysoce postavených členů ukrajinské rozvědky, jehož identitu redakce z důvodu bezpečnosti nezveřejnila. 

Pro Putina je most hmatatelnou připomínkou toho, co považuje za jeden ze svých největších politických úspěchů, tedy údajné "navrácení" poloostrova Rusku v roce 2014 pomocí tajných ruských jednotek a zinscenovaného referenda.

Poprvé Ukrajinci zaútočili na most v říjnu roku 2022. Výbuch, který způsobil pád několika kusů vozovky do vody, měla tehdy podle Ruska způsobit bomba. Tu se Ukrajincům podařilo propašovat do středu stavby v nákladním automobilu. Loni v červenci pak poškodil útok dronu silniční úsek mostu souběžný s železničním úsekem, který využívá ruská armáda k přepravě zásob.  

Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov už v minulosti sliboval, že Ukrajina udeří na ruské pozice na Krymu a Kerčském mostě. Naznačil také, že na poloostrově bude brzy zahájena operace, kterou klasifikuje jako "vážnou", uvádí web Newsweek. 

Dlouhodobé útoky na most mohou přinutit ruské síly zásobovat vojska po silnici napříč Chersonskou a Záporožskou oblastí. To by mohlo narušit ruskou ofenzivu, která od dobytí doněcké Avdijivky sílí. 

Úředníci naznačili, že západní zbraně by Ukrajině umožnily zničit most rychleji. Zelenskyj proto opakovaně požádal Německo o rakety Taurus KEPD-350. Ty jsou jedním z nejmodernějších zbraňových systémů německé armády. 

Německý kancléř Olaf Scholz zatím odmítá Ukrajině střely poskytnout s tím, že by se to rovnalo přímému zapojení jeho země do války s Ruskem. Své odmítnutí znovu zopakoval minulý týden v rozhovoru pro regionální deník Märkische Allgemeine. Uvedl také, že svým rozhodnutím chce zabránit eskalaci války mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. 

Vedoucí politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy Gustav Gressel se domnívá, že Scholzovo rozhodnutí trvání války prodlouží. Střely Taurus jsou navíc podle jeho názoru podobné střelám, které dodaly Velká Británie a Francie. "Představa, že by se Scholz vyhnul válce mezi NATO a Ruskem tím, že by nedodal nějaký druh vybavení - ať už tanky nebo rakety Taurus - je naprosto směšná. Ve skutečnosti je opak pravdou," řekl serveru Newsweek. 

Pazderka: U Putina došlo k zásadnímu zlomu. Rusové se cítí vyděšení a semknutí (článek s videem zde)

Spotlight Aktuálně.cz - Josef Pazderka | Video: Tým Spotlight
 

Právě se děje

Další zprávy