Moskva (od našeho spolupracovníka) - Krize na Ukrajině přerůstá v krizi mezi Ruskem a Západem.
Kvůli ruské intervenci na Krymu Spojené státy a Kanada zmrazily vojenskou spolupráci s Moskvou. Washington navíc hrozí, že uvalí ekonomické sankce na ruské banky a zavede pro Rusy vízová omezení.
Také Brusel zvýšil na Moskvu hlas. Evropská unie pohrozila zastavením jednání o zavedení bezvízového styku, o které Rusko horlivě usiluje.
"Mnohokrát - s fakty v rukou a s právním výkladem - jsme Američanům vysvětlovali, proč jejich jednostranná sankční opatření nezapadají do norem civilizovaných mezistátních vztahů. Žádoucí výsledek to ale nemá. Znamená to, že budeme muset odpovědět, a to nikoliv nutně zrcadlově. Jako vždy v podobných situacích, vyprovokovaných nepromyšleným a neodpovědným počínáním Washingtonu, zdůrazňuji, že to není naše volba," varoval Západ tiskový mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič.
Ani odpověď Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat. Horní komora ruského parlamentu - Rada federace - připravila návrh zákona, který má umožnit zabavení majetku firem i soukromých osob z Evropy a USA.
"Zákon dává takovou možnost prezidentovi a vládě v zájmu ochrany naší svrchovanosti před útoky," uvedl autor návrhu Andrej Klišas, šéf ústavněprávního výboru Rady federace.
Zákon bude podle něj odpovídat evropským standardům. Konfiskace by se měla týkat jak aktiv, tak i bankovních účtů zahraničních firem a soukromých osob. Tedy teoreticky kupříkladu i českého miliardáře Petra Kellnera, který má v Rusku rozsáhlé obchodní aktivity.
Zákon dává takovou možnost prezidentovi a vládě v zájmu ochrany naší svrchovanosti před útoky.
Podle Klišase teď právníci pečlivě zkoumají, jestli legislativa nebude odporovat ruské ústavě.
Znárodnění je jen politická hra
Jak ale v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl prezident ruského Institutu národní strategie Michail Remizov, návrh zákona na "znárodnění" majetku zahraničních firem a občanů ve jménu ochrany ruské suverenity je se vší pravděpodobností pouze varovný signál určený západním partnerům.
"Zákon o zabavení majetku zahraničním vlastníkům, podobně jako zákon o zjednodušení připojení cizího území k Ruské federaci, je signál mezinárodním partnerům, že v případě eskalace napětí je Moskva připravena k takovému scénáři," vysvětluje ruský expert.
Ruský parlament a vláda mají podle něj - podobně jako ve Spojených státech - rozděleny své funkce: Státní duma s Radou federace navrhují krajní řešení, která vláda a prezident následně mírní. Remizov proto nepředpokládá, že by došlo k masovému znárodňování zahraničního majetku v Rusku.
Rusko chce nové území
Od minulého týdne v ruské Státní dumě leží zákon, který by měl umožnit připojit k Ruské federaci území cizího státu. Návrh zákona předpokládá, že území, náležící jinému státu, by se mohlo stát součástí Ruska pouze na základě referenda nebo žádosti "legitimního mocenského orgánu" oblasti.
Ruští poslanci přitom neskrývají, že návrh zákona má přímou souvislost se situací na Ukrajině.
"Pokud rozpad státu bude pokračovat, chtěli bychom, aby Rusko mělo manévrovací prostor. Pokud se Ukrajina bude rozpadat, my bychom mohli operativně přijímat rozhodnutí o připojení nových subjektů," vysvětlil autor zákona, místopředseda klubu provládní strany Spravedlivé Rusko ve Státní dumě Michail Jemeljanov.
Ruský prezident Vladimir Putin na úterní mimořádné tiskové konferenci nicméně popřel, že by Rusko usilovalo o připojení Krymu. Jak nicméně dodal, "pouze samotní občané, žijící na určitých územích, mají právo rozhodovat o svém vlastním osudu".
