Ukrajina je horší než Jugoslávie, studená válka běží naplno

Martin Novák Martin Novák
5. 3. 2014 5:30
Rozhovor s komentátorem týdeníku The Economist Edwardem Lucasem
Vojáci v obci Perevalnoje u Simferopolu.
Vojáci v obci Perevalnoje u Simferopolu. | Foto: Reuters

PrahaUkrajina je nejhorší krizí v Evropě od války v Jugoslávii, možná dokonce ještě horší, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz jeden z největších evropských expertů na Rusko, komentátor týdeníku The Economist Edward Lucas.

Novinářská cena 2014

Válka o Ukrajinu 2014

Denně detailně sledujeme události na Ukrajině. Podpořte Aktuálně.cz a jeho ukrajinské zpravodajství v Novinářské ceně.

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >> Děkujeme!

Muž, který už před lety předpověděl, že vztahy mezi Západem a Moskvou se budou prudce zhoršovat, a zaujal ostře kritický postoj k Vladimiru Putinovi.

Je autorem bestsellerů The New Cold War: Putin's Russia and the Threat to the West (vyšla v roce 2008) a Deception: The Untold Story of East-West Espionage Today (vyšla loni).

Obě vyjadřují obavy z ruské zahraniční politiky a varují před střetem mezi Ruskem a Západem.

Známý publicista a analytik poskytl Aktuálně.cz rozhovor.

Edward Lucas, komentátor týdeníku The Economist.
Edward Lucas, komentátor týdeníku The Economist. | Foto: Aktuálně.cz

A.cz: Je invaze na Krym a situace na Ukrajině začátkem skutečné nové studené války?

Rozhodně bych neřekl, že je začátkem. Nová studená válka už nějakou dobu probíhá. A situace se neustále zhoršuje, především od války v Gruzii v roce 2008.

To, co se nyní děje na Ukrajině, je další eskalace. Víme z posledních zpráv, že vojáci v uniformách bez označení obkličují a okupují ukrajinské základny. Domnívám se, že Rusko bude dále pokračovat v eskalaci na Krymu, protože zatím nevidí žádnou skutečnou reakci okolního světa.

Jsme svědky nejhorší bezpečnostní krize v Evropě od války v Jugoslávii ... Obávám se, že to může být dokonce ještě horší, než byla válka v Jugoslávii.

A.cz. Co je podle vás hlavním cílem Vladimira Putina na Ukrajině? Její rozdělení? Nebo rovnou občanská válka?

Podle mého názoru chce hlavně docílit toho, aby Ukrajina nebyla úspěšně se rozvíjejícím státem s orientací na Západ. Nepřeje si, aby se stala politicky a ekonomicky úspěšným modelem. Krym je pro něj nejsnadnější terč, protože je tam velká část prorusky orientované populace a už tam existovaly ruské vojenské základny.

Foto: Reuters

Zároveň může usilovat o ovládnutí ruskojazyčných oblastí na jihu a východě republiky. Měst, jakou jsou Doněck, Luhansk nebo Charkov. Není tam jen ruskojazyčná populace, ale také průmysl, na kterém má Moskva zájem.

A.cz: Je tedy podle vás hrozba rozdělení Ukrajiny reálná?

Může to dopadnout jako takzvaný zamrzlý konflikt. S přesuny částí obyvatel, uprchlíky, hospodářským rozvratem. S krveprolitím a nejrůznějšími provokacemi. Výsledkem může být, že vznikne stát na západní a střední Ukrajině, který bude hospodářsky závislý na Západě a bude zároveň velmi nestabilní a frustrovaný.

Jsme svědky nejhorší bezpečnostní krize v Evropě od války v Jugoslávii v devadesátých letech. Obávám se, že to může být dokonce ještě horší, než byla válka v Jugoslávii.

Protest proti ruské invazi na Krymu před americkou ambasádou ve Vídni.
Protest proti ruské invazi na Krymu před americkou ambasádou ve Vídni. | Foto: Reuters

A.cz: Ale co Západ vlastně může udělat? Mohou nějaké sankce vůbec způsobit Rusku škodu?

Rozhodně by měly být minimálně zmraženy ruské účty a vyhlášeny diplomatické sankce vůči Rusku.

A.cz: Co ale závislost některých evropských zemí na ruských dodávkách ropy a zemního plynu?

Ta závislost je samozřejmě problém hlavně pro Rumunsko, Bulharsko a další balkánské státy. Pro většinu Evropy ale Rusko není jediný dodavatel. Je zde například plyn i z Norska. A pokud dojde k přerušení dodávek přes Ukrajinu, pro většinu Evropy jsou tyto zdroje nahraditelné.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Křetínský popřel spekulace, že chce s Mediasetem převzít mediální společnost ProSieben

Český podnikatel a miliardář Daniel Křetínský odmítl spekulace, že chce s italskou mediální skupinou Mediaset ovládnout německou společnost ProSiebenSat.1 Media, ve které vlastní desetiprocentní podíl. Uvedl to v rozhovoru s agenturou Reuters. Majitel jedné z největších energetických skupin v Evropě diverzifikuje aktivity a vyhledává zajímavé investice v maloobchodu, v médiích a dalších oborech, hlavním zájmem však pro něj zůstává energetika, řekl Reuters.

"Nejednáme ve shodě s Mediasetem," uvedl Křetínský. Dodal ale, že očekává, že epidemie covid-19 nějakým způsobem ovlivní jeho retailové a mediální investice.

Zdroj: ČTK
Další zprávy