Zákon předložila maďarská ministryně spravedlnosti Judith Vargová v pátek pozdě večer. Návrh má dvě hlavní části. Jednak obsahuje prodloužení stavu nebezpečí, který vláda premiéra Orbána vyhlásila v souvislosti s epidemií už 11. března.
Druhá část zákona pak umožňuje vládě trestat lidi, kteří odporují opatřením zaváděným kvůli koronaviru - ať už jde o tresty za porušení karantény, nebo šíření lživých zpráv.
Vláda stav nebezpečí původně vyhlásila na 15 dní, nový zákon by ho prodloužil na neomezeně dlouho. Kabinet by během této doby mohl vydávat vlastní dekrety, pozastavovat platnosti zákonů nebo nebrat v potaz některá další platná nařízení. Nesměly by se konat předčasné volby ani referenda a vláda by jenom informovala parlament o tom, co dělá. Poslanci by nad její činností nijak nedohlíželi.
"Má platit tak dlouho, až pomine nebezpečí. Jenže je na Orbánovi, kdy prohlásí, že to už nastalo," říká Daniel Bártha, analytik z Centra pro Euroatlantickou integraci a demokracii v Budapešti. "Už od března 2016 se v Maďarsku každého půl roku prodlužuje stav krize kvůli migraci, i když je těžké prokázat, že by maďarské hranice byly pod nějakým masivním tlakem žadatelů o azyl," dodal pro Aktuálně.cz.
Krizový stav umožňuje Orbánovi zadržovat žadatele o azyl v tranzitní oblasti na státních hranicích, ale také v některých případech obcházet zákon o veřejných zakázkách.
S tím souhlasí Márta Pardaviová, šéfka maďarského Helsinského výboru, lidskoprávní organizace. "Když se prodloužením zvláštního stavu nebude muset zabývat parlament, nic nebude nutit vládu, aby předložila čísla a důkazy pro to, že jeho pokračování je nezbytné," varuje.
Zákon také vládě svěřuje pravomoc potlačit odpor proti opatřením zaváděným v boji s novým koronavirem. Trest až pětiletého vězení by měl hrozit za zveřejnění nepravdivých informací, znepokojování veřejnosti nebo bránění vládě "v ochraně obyvatel". Stejně tak i za porušení izolace, s možností prodloužení na osm let za mřížemi, pokud by kvůli tomu někdo zemřel.
Text neupřesňuje, co všechno tyto obecné formulace zahrnují, ačkoliv se jedná o úplně nové trestné činy, které nejsou dosud popsané v žádných maďarských zákonech. Vláda může udělat cokoliv, pokud bude opatření v "nezbytné a přiměřené míře".
"Měla by být posílena aspoň možnost odvolání se k ústavnímu soudu, který by musel v krátké době vyhodnotit, jestli vládní opatření nejsou protiústavní," myslí si Bártha. Připouští ale, že ani to by dodržování vlády práva nemuselo zaručit, protože všichni ústavní soudci byli jmenováni a zvoleni Orbánovou stranou Fidesz.
Orbánova moc zcela bez limitů
"V ohrožení jsou životy, tohle je výjimečný stav," zdůvodnil krok premiérův mluvčí Zoltán Kovacs. Podle něj musí rozšířené pravomoci vlády platit bez časového omezení pro případ, kdyby členové parlamentu onemocněli a nemohli by odhlasovat například prodloužení zvláštního stavu.
Opozice, která má v maďarském parlamentu pouhých 66 křesel z celkem 199, s přijetím zákona nesouhlasí. Podle Csaby Molnára, místopředsedy Demokratické koalice, si vláda ani v jedné ze 16 evropských zemí, které vyhlásily v souvislosti s pandemií stav nouze, nenárokuje zvláštní pravomoci bez toho, aby byl přesně popsán jejich rozsah a délka trvání.
Na to upozorňuje také Márta Pardaviová. "Je jasné, že některá opatření se nedají předvídat a vláda má právo přicházet s potřebnými nouzovými návrhy. Ale je opodstatněné se obávat, že Orbán chce zdravotní krizi využít k totálnímu odstranění limitů vlastní moci," říká.
Orbán by podle Molnára a dalších zástupců opozice měl dostat mandát jen pro předem určené záležitosti, a to na 15 dní, s možností prodloužení parlamentem. Ten by navíc podle něj mohl zasedat a hlasovat i na dálku, jako se k tomu odhodlali evropští zákonodárci v Bruselu.
Proti zákonu protestují také maďarští novináři. Ti, kteří pracují pro jiná než státem ovládaná média, jsou v zemi dlouhodobě terčem útoků kvůli šíření údajných nepravd. "Ten zákon média ohrožuje, nespecifikuje, co všechno se může myslet 'vytvářením zmatku'," říká Bártha. "Je to neomezený bianko šek vládě," hodnotí i Pardaviová.
Opozice ale vydrží zákon blokovat jen týden, aby neprošel ve zvláštním, zrychleném řízení. K tomu by vláda potřebovala čtyři pětiny poslanců, tedy 160. Příští týden už budou stačit dvě třetiny.
Deset let s premiérem Orbánem
Předseda vládního Fideszu je v čele maďarské vlády už od roku 2010 a je známý svou nacionalistickou a protiimigrační politikou, často zaměřenou proti Evropské unii. Členové jeho strany zastávají vlivné funkce ve státní správě a podnicích, vláda omezuje svobodu soudů a tisku, odebírá pravomoci univerzitám a výzkumným institucím, utlačuje etnické menšiny a nevládní neziskové organizace pomáhající uprchlíkům nebo bezdomovcům.
Země již několik let klesá v mezinárodních žebříčcích hodnocení míry korupce i politických práv a občanských svobod.
V pondělí ráno mělo Maďarsko 167 případů nákazy koronavirem, z toho devět vážně nemocných. Sedm lidí zemřelo. Relativně malý počet případů může ale souviset s pomalým testováním, bezmála desetimilionová země provedla k minulému pátku jen asi tři tisíce testů, zatímco srovnatelně velké Česko 17 tisíc. Že skutečné počty nakažených budou mnohem vyšší, připouští i maďarský premiér.
Maďarsko již minulý pátek kvůli koronaviru zavřelo státní hranice, omezilo provoz restaurací, obchodů a škol. Na rozdíl od Česka ale do boje na svém vlastním území, nikoliv na hranicích, zapojilo také armádu. Vojáci dohlíží na klíčové podniky, včetně těch soukromých, a hlídkují i v ulicích. Včetně hraničních posil maďarská vláda vyslala mezi lidi bezmála 44 tisíc vojáků.
Orbán není sám
Podle analýzy německého listu Süddeutsche Zeitung se opatření, která mohou ohrozit demokracii, týkají také Polska, Izraele nebo Velké Británie.
V Polsku například všichni kandidáti na úřad prezidenta přerušili po vyhlášení výjimečného stavu předvolební kampaň. Úřadující prezident Andrzej Duda ale podle deníku nepřestal usilovat o znovuzvolení v hlasování 10. května.
Duda, spojenec polské vlády, se kterou se kvůli omezování svobody soudců a ohrožování vlády práva pře Evropská komise, nadále jezdí po Polsku, aby dohlížel na krizové řízení. Podle opozice to narušuje princip rovnosti mezi kandidáty, a tak vyzvala k odkladu voleb. Ty se podle ústavních právníků ve stavu nouze ani konat nesmí.
Kvůli narychlo schválenému zákonu o nouzovém stavu čelí kritice i britská vláda. Proti premiérovi Borisi Johnsonovi se postavili i někteří členové jeho vlastní strany, skupina poslanců pak přímo varovala, že zákon může ohrozit dodržování lidských práv v zemi.
Více než třísetstránkový dokument totiž umožňuje policii, zdravotníkům i zaměstnancům imigračního úřadu zadržovat osoby podezřelé z nákazy koronavirem a až měsíc je držet v nucené izolaci. Tato práva mají po dva roky. Pokud se někdo odmítne nechat otestovat, může skončit ve vězení - k tomu by ale mělo dojít jen ve výjimečném případě.
Vláda také dostala pravomoc zavést přídělový systém na potraviny, zavřít přístavy, nádraží i letiště. Jediná kontrola toho, jak opatření fungují, má být hodnocení ministra zdravotnictví jednou za dva měsíce a jednou za rok zpráva předložená parlamentu. V Británii, která začala s opatřeními proti šíření nákazy později než většina evropských států, už na nemoc Covid-19 zemřelo bezmála 300 lidí.
