Šéf Kremlu může vyhlásit všeobecnou mobilizaci, povolat do armády záložníky a spolu s odvedenci je poslat do bojů. Znamenalo by to opustit dosavadní termín "speciální vojenská operace" a Ukrajině oficiálně vyhlásit válku.
Dosavadní přesné ztráty v řadách okupantů nelze určit. Podle Pentagonu i britské rozvědky se ale počet zabitých ruských vojáků pohybuje kolem 15 tisíc. Celkově čtvrtina sil, které Putin na Ukrajinu vyslal (jednalo se skoro o 200 tisíc vojáků), není bojeschopná kvůli zničené technice a množství mrtvých i raněných.
Britské ministerstvo obrany odhaduje, že dosud na Ukrajině Rusko nasadilo zhruba 65 procent veškeré své pozemní síly. Podle oficiálních předválečných čísel mohou Rusové povolat do zbraně dva miliony rezervistů. Otázkou ale je, zda mají i odpovídající množství bojeschopné vojenské techniky a zbraní.
Spekuluje se o tom, že mobilizaci by Putin vyhlásil 9. května, kdy se v Rusku slaví výročí vítězství v druhé světové válce (Rusové ji nazývají Velkou vlasteneckou válkou) a na Rudém náměstí se pravidelně koná velkolepá vojenská přehlídka.
K tomu je ale skeptický publicista a politolog Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě. "Ruská armáda může na Ukrajině pociťovat spíš nedostatek vojenské techniky než lidí. Ale současný režim je nevyzpytatelný, jednoznačně to vyloučit nelze," vysvětluje deníku Aktuálně.cz.
Jakási psychologická mobilizace Rusů ale podle něj již probíhá. "Propaganda podává válku proti Ukrajině jako konflikt s takzvanými ukrajinskými nacisty i s celým Západem. V hlavách Rusů probíhá 'nová velká vlastenecká válka'. Mobilizace armádních záloh by byl vlastně logický krok. Nemyslím si, že by se k tomu ruská společnost stavěla vyloženě negativně nebo by se objevilo nějaké silné protiválečné hnutí," míní Just.
Boj jako za Velké vlastenecké války
Rusko za vlády Vladimira Putina v letech 2005 až 2018 ztrojnásobilo vojenský rozpočet a modernizovalo armádu, výsledky na Ukrajině jsou ale pro Kreml nejspíše zklamáním. Jediným úspěchem je ovládnutí pásu na jihu země, který přilehá ke Krymskému poloostrovu, a dobytí Mariupolu. Město je ale téměř kompletně zničené
Expert na Rusko Petr Kratochvíl z pražského Ústavu mezinárodních vztahů je přesvědčený, že původní strategie Kremlu selhala. A spolu s ním i načasování, že k 9. květnu dosáhne výrazných vojenských úspěchů. "Ruská strategie se mění a umím si představit, že rétoricky tu válku přeznačkují. Tedy že už to nebude omezená speciální vojenská operace, ale válka proti nacismu. V Rusku se objevují plakáty s nápisy 'Boj proti nacismu 1945 až 2022'. Konflikt na Ukrajině vydávají ne za omezenou operaci, ale za boj srovnatelný s Velkou vlasteneckou válkou," popisuje s tím, že si umí představit, že do tohoto rámce by zapadlo vyhlášení mobilizace.
"Tu Putin může obhájit před veřejností s takovým výkladem boje proti nacismu poměrně snadno," soudí Kratochvíl.
Americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Michael Carpenter na základě svých zdrojů tvrdí, že spíše než mobilizaci vyhlásí Putin 9. května připojení obou samozvaných separatistických republik na Donbase - Doněcké a Luhanské - k Rusku. Podobný osud podle něj čeká okupovanou Chersonskou oblast, kde už Moskva místo ukrajinské hřivny zavádí jako měnu ruský rubl.
Papež František zase řekl italskému listu Corriere della Sera, že Putin se možná chystá 9. května válku ukončit. Informaci o tom prý předal hlavě římskokatolické církve maďarský premiér Viktor Orbán.
