Rangún - Buddhističtí mniši v Barmě dnes zahájili masový bojkot tamní vojenské vlády a jejích přívrženců.
Prostřednictvím komunikačních kanálů, kterými disponují barmští aktivisté v exilu, se prodemokratické síly v mnišské obci rozhodly podpořit vlnu protivládních protestů, jež se zvedla po nedávném drastickém zdražení pohonných hmot.
To vše vyústilo v dnešní sérii demonstrací na několika místech Barmy, kterou agentura Mizzima označuje za dosud nejmasovějš protivládní vystoupení barmské veřejnosti od chvíle, kdy protesty v polovině srpna propukly.
Od vás si nic nevezmeme
Mnišská obec čili sangha, jak ji v Barmě označují, zvolila k bojkotu specifickou strategii, která by v této zemi, kde se k buddhismu hlásí na 90 procent obyvatelstva, mohla mít větší dopad, než o jakém si skromné disidentské kruhy mohou nechat zdát:
Počínaje dneškem nebudou mniši od představitelů vlády a jejích stoupenců přijímat almužnu.
Bez možnosti projevit tímto způsobem dobročinnost ztrácí buddhista naději na dosažení nirvány čili vyvázání se z věčného koloběhu zrození a smrti, který přináší utrpení. Jinými slovy, takto odmítnutému člověku se zhorší karma.
Podle analytiků sice není pravděpodobné, že se organizátorům podaří dosáhnout skutečně celonárodního bojkotu, k němuž vyzývají, jak se ale už během dneška stačilo ukázat, protesty za obnovení demokracie v zemi dostaly v souvislosti s tím nový silný impuls.
Uzavření pagody Shwedagon
Mniši totiž začali protestovat hned na několika místech zároveň a v největším městě Rangúnu se jich podle exilové stanice Demokratický hlas Barmy (DVB) sešlo zhruba tisíc.
Než však procesí mnichů stačilo dojít k pagodě Shwedagon, považované za nejposvátnější svatyni v Barmě, úřady ji uzavřely.
"Nemohli jsme svůj bojkot zahájit formální ceremonií, nepustili nás do pagody," řekl zpravodaji agentury Reuters 25letý mnich.
Místo toho se zástup obrátil k centru a začal pochodovat k pagodě Sule, která stojí přímo před rangúnskou radnicí a která se v minulosti stala rovněž místem velkých protivládních protestů
Slzný plyn a násilnosti v Sittwe
Jejich skandování se omezovalo na mantry a náboženské zpěvy, politické slogany nezazněly.
Po cestě mnichy sledovali, fotografovali a natáčeli na videokameru policisté v civilu a také příslušníci obávaných lidových milicí, napojených na vládou ustavené "charitativní" Sdružení za unijní solidaritu a rozvoj (USDA). Právě tyto placené gangy hrají v potlačování a rozhánění pouličních protestů klíčovou roli.
Další podobný protest byl hlášen z města Bago asi 60 kilometrů severně od Rangúnu, kde se údajně sešla další tisícovka mnichů. A podobnou účast měl i dnešní pochod v Sittwe, kde před dvěma týdny došlo k vůbec první demonstraci mnichů.
VÍCE o prvním protestu mnichů v Sittwe ČTĚTE ZDE
K asi pěti stům mnichů se podle očitých svědků přidalo zhruba stejné množství místních obyvatel, mužů i žen, včetně muslimů, kteří ve státě Arakan tvoří početnou menšinu.
Protest byl nakonec rozehnán za použití slzného plynu. Účastníci byli fyzicky napadáni a biti a tři nebo čtyři mniši byli podle očitých svědků zatčeni.
Další demonstrace se uskutečnily ve městech Chauk, Kyaukpadaung, Aung Lan a Pakokku. V posledně jmenovaném městě před necelými dvěma týdny dny použila armáda k rozehnání demonstrujících mnichů výstražnou střelbu.
Když pak druhý den přišli zástupci vlády apelovat na mnichy, aby se podobných demonstrací stranili, rozzlobení novicové je na několik hodin zamkli v klášteře, zapálili úředníkům automobily a vymlátili výlohy obchodů patřících známým předákům USDA.
VÍCE o událostech v Pakokku ČTĚTE ZDE
Právě konfrontace z Pakokku měla být jedním z hlavních impulsů k dnes zahájenému bojkotu.
Datum však nebylo vybráno náhodně: 18.září 1988 se v Barmě uskutečnil vojenský puč, jehož strůjci následně brutálně potlačili vlnu pouličních prodemokratických protestů, na nichž vedle studentů nejvíce participovala právě sangha.
ČTĚTE VÍCE: Místo demokracie dávky ze samopalu - účastníci protestů vzpomínají na rok 1988
