Tento krok Záhřebu agentura spojila s rostoucím napětím v Evropě po ruském útoku na Ukrajinu. Připomněla ale také závody ve zbrojení na Balkáně, který v 90. letech minulého století zažil krvavou válku po rozpadu Jugoslávie.
Rozhodnutí znamená návrat k branné povinnosti, kterou Chrovatsko pozastavilo v roce 2008, kdy země přešla k systému založeném na dobrovolnosti.
"Zvýšili jsme platy vojáků, poddůstojníků a důstojníků, ale také jejich hmotné zabezpečení. Modernizace a vybavení ozbrojených sil postupují podle plánu a v souladu s tím, co jsme dohodli s našimi spojenci a vedením NATO," řekl ministr Anušić televizi a ujistil, že na obraně se šetřit nebude.
I jiné země v Evropě v reakci na rostoucí napětí zvažují obnovení povinné služby v ozbrojených silách. Lotyšsko loni obnovilo povinnou službu v armádě. Podle Rigy se tak stalo proto, aby odstrašilo Rusko od invaze do Evropy. V malé pobaltské zemi, která je členem aliance, se vyžaduje, aby všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let absolvovali roční službu ve vojsku.
Obnovení vojenské služby podle AP zvažuje i Srbsko, tedy hlavní regionální rival Chorvatska.
