Místo bankrotu má Obama problém. Američané mu nevěří

Václav Viták
1. 8. 2011 18:10
Analýza Aktuálně.cz: Obama nechal spor o státní dluh dojít příliš daleko
Prezident začíná kvůli ekonomice ztrácet oblibu.
Prezident začíná kvůli ekonomice ztrácet oblibu. | Foto: Reuters

Washington - Barack Obama byl jasným favoritem pro volby v roce 2012. Už není.

Po vleklém přetahování o navýšení stropu pro státní dluh v Kongresu, které přivedlo USA na pokraj bankrotu, nemá stávající šéf Bílého domu své znovuzvolení vůbec jisté.

V květnu po úspěšném zásahu proti teroristovi Usámovi bin Ládinovi přitom Obamovy preference načas přesáhly 56 procent.

Všechny tyto zisky ale smazala bitva o deficit rozpočtu a zvýšení dluhového limitu federální vlády, která v posledních týdnech zcela ovládla americkou politickou scénu a prezidentovi přinesla propad preferencí na chabých 40 procent.

Zhruba tolik měl jeho předchůdce v Bílém domě George Bush na konci svého druhého funkčního období, kdy odcházel jako jeden z nejméně populárních prezidentů v historii USA.

Když Barack Obama požádal Kongres o navýšení stropu pro státní dluh, domníval se, že to bude v zásadě rutinní záležitost.

Měl důvod - kongresmani v posledních 60 letech hlasovali o zvyšování dluhového limitu nejméně 140krát a nikdy se při tom neodehrávalo žádné mimořádné drama.

Republikáni z Tea Party se však letos postarali o pravý opak.

Demonstrace republikánů z radikální Tea Party před Bílým domem.
Demonstrace republikánů z radikální Tea Party před Bílým domem. | Foto: Reuters

Ve vleku událostí

Konzervativcům se podařilo z otázky kontroly výdajů učinit problém číslo jedna, a to bez ohledu na stav ekonomiky a zaměstnanosti.

Bílý dům jejich tlaku nedokázal čelit a po celou dobu divokého sporu byl víceméně ve vleku událostí. Barack Obama musel ustoupit v celé řadě podstatných otázek.

V dohodě o navýšení dluhu, kterou oznámil v neděli v noci, například nefigurují žádné kroky, které by vedly ke zvýšení daní pro bohaté jednotlivce a korporace a k omezování prostoru pro daňové úniky.

Tento bod přitom demokraté považovali za zásadní. Vyšší zdanění bohatých mělo přinést do rozpočtu vlády odhadem 800 miliard a především zrušit úlevy zavedené administrativou George Bushe, které demokraté vnímají jako nespravedlivé a elitářské.

Obamovi to mnoho voličů neodpustí. Nezachrání ho ani ujišťování, že republikánům nedovolí úlevy, které platí do konce roku 2012, prodloužit, i kdyby k tomu měl použít prezidentského veta.

Podle řady demokratů se prezident souhlasem s kompromisním plánem na zvýšení státního dluhu v podobě, o které mají v pondělí hlasovat obě komory Kongresu, silně posunul doprava a odklonil od svých slibů.

Z dohody nemá radost ani předseda sněmovny Boehner, ani vůdkyně demokratů v ní Pelosiová.
Z dohody nemá radost ani předseda sněmovny Boehner, ani vůdkyně demokratů v ní Pelosiová. | Foto: Reuters

Obamova administrativa selhává

Demokraté chtěli vrátit zdanění bohatých na úroveň, která platila v době, kdy byl v Bílém domě demokrat Bill Clinton.

Neúspěch způsobil v jejich řadách rozkol, i když zatím ne tak vyprofilovaný, jako je tomu v Republikánské straně mezi "normálními" konzervativci a radikály z Tea Party.

Pozorovatelé připomínají, že i Bill Clinton se v polovině 90. let před koncem svého prvního funkčního období posunul trochu doprava, aby získal některé pravicovější voliče a zajistil si znovuzvolení.

Clinton měl ovšem mnohem silnější postavení, neboť za jeho vlády ekonomika rostla a nezaměstnanost byla nízká. Obama stojí tváří v tvář zcela opačné situaci.

Obrovské finanční stimuly vyvolané finanční krizí v roce 2008 prudce zvýšily deficit federální vlády, skutečné oživení však nepřinesly.

Spojené státy i po třech letech bojují s nezaměstnaností vyšší než 9,3 procenta, ekonomický růst v druhém čtvrtletí letošního roku je se svými 1,3 procenta označován za "nedokrevný".

A stále větší počet Američanů považuje Obamovu administrativu za neúspěšnou.

Barack Obama v neděli ve svém sdělení, že se Kongres nakonec dohodl o navýšení stropu pro státní dluh, řekl: "Je tohle dohoda, kterou bych preferoval? Ne."

Podobný názor má i značná část Američanů a ve stále větší míře mu klade za vinu, že dopustil, aby věci došly tak daleko.

 

Právě se děje

Další zprávy