Sergej Mironov byl dnes potvrzen ve funkci předsedy Rady federace, horní komory ruského parlamentu. Hned první věc, kterou ve staronové funkci učinil, je návrh změnit 81. článek ruské ústavy o funkčním období hlavy státu.
"Čtyři roky jsou pro Rusko příliš krátká doba," cituje Mironova agentura RIA-Novosti. Senátor upřednostňuje pěti- až sedmileté funkční období a možnost být jako prezident znovuzvolen alespoň dvakrát, nikoli jen jednou.
Gryzlov je proti...
Mironov navrhl, aby se v dubnu a květnu touto otázkou zaobírala zákonodárná shromáždění ve všech ruských regionech. Konečné slovo ale podle něj bude mít sám Vladimir Putin, jemuž vyprší mandát v březnu příštího roku.
Předseda dolní komory ruského parlamentu Boris Gryzlov se nicméně k Mironovovu návrhu postavil odmítavě. "Já změny ústavy nepodporuji a Jednotné Rusko rovněž ne," prohlásil Gryzlov podle agentury RIA-Novosti.
Gryzlov je předsedou této prokremelské strany, která má v Dumě ústavní většinu. Mironov je naopak šéfem nedávno vytvořené strany Spravedlivé Rusko, která si sice v podpoře Putina s Jednotným Ruskem nijak nezadá, mezi oběma formacemi ale přesto panuje určitá rivalita, což se projevilo i v nedávných regionálních volbách.
Mironov pochází, stejně jako Putin, z Petrohradu. Političtí komentátoři v Rusku často hovoří o petrohradské klice, která po nástupu Putina k moci získala bezprecedentní vliv na rozhodování. V "severní metropoli" vyrůstal i Gryzlov, narodil se však v dálněvýchodním Vladivostoku.
...a Putin (zatím) také
Putin sám myšlenku měnit ústavu opakovaně odmítl, podobné návrhy, s jakým dnes přišel Mironov, se ale přesto čas od času objevují a s blížícím se koncem Putinova funkčního období jich zřejmě bude přibývat.
K tomu, aby Putin zůstal v čele státu, jej vyzvali například poslanci proruského čečenského parlamentu. I oni navrhovali vyškrtnout z ústavy s tím související omezení.
Kromě toho se spekuluje o možnosti, že by se Putin přesunul na post premiéra, který nemá délku mandátu ústavně nijak limitovánu, a postupně převzal od svého nástupce v prezidentské funkci většinu pravomocí.
Další spíše teoretickou možností je vytvořit post "superprezidenta" pro již dlouho budovaný svazový stát se sousedním Běloruskem. Na ten si ale dělá zálusk i tamní vůdce Alexander Lukašenko.
