Čínský ministr zahraničí Wang I k cestě Miloše Vystrčila na Tchaj-wan uvedl, že za ni zaplatí vysokou cenu a znepřátelí si 1,4 miliardy Číňanů. O jak silné prohlášení v kontextu chování Pekingu jde?
Prohlášení je mimořádně silné a domnívám se, že je trošku teatrální, protože nemá vůbec žádnou podstatu. Panu Vystrčilovi čínská vláda nemůže nic udělat. Vidím v tom reciproční kopírování sankcí, které uvalily Spojené státy na některé čínské představitele, kteří jsou zodpovědní buď za likvidaci svobod v Hongkongu, anebo za pronásledování Ujgurů v Sin-ťiangu. Tam mají sankce ale konkrétní dopad, protože tito lidé mívají účty v amerických bankách nebo vlastní ve Spojených státech nemovitosti. Ale na pana Vystrčila případné čínské sankce nemohou mít vůbec žádný dopad.
Bylo Wangovo prohlášení mířeno přímo na Miloše Vystrčila, nebo bylo určeno obecně Česku?
Podle mě je to prohlášení, které upozorňuje evropské společenství. Ministr Wang I tím ukazuje, že kdyby nějaký jiný vysoký představitel evropských zemí chtěl jít ve stopách předsedy Senátu Vystrčila nebo podobným způsobem projevil zájem byť jen o ekonomickou spolupráci s Tchaj-wanem, tak by na něj mohly dopadnout sankce. Tím, že to pronesl v Německu, je prohlášení určeno především německým politikům.
Co obvykle slýchají od čínského režimu představitelé jiných zemí mířících na Tchaj-wan?
Tohle prohlášení souvisí s vývojem situace. V Číně v posledních letech za vlády prezidenta Si Ťin-pchinga dochází ke stále dramatičtější snaze izolovat Tchaj-wan a přesvědčit celý svět, že je součástí Číny, i když to fakticky pravda není. Zároveň paralelně s tím nastává situace, kdy celá řada evropských zemí a nejvyšších představitelů EU dospívá k závěru, že dialog a strategické partnerství s Čínou nepřinesly kýžené výsledky, například v tom, že by se Čína více otevírala a že by měly evropské firmy stejné podmínky, jako mají ty čínské v Evropě.
Za této situace Evropa celkově začíná zaujímat rezervovanější stanovisko k požadavkům Číny a snaží se utvářet vůči Tchaj-wanu vlastní zahraniční politiku, protože se ostrov osvědčil jako spolehlivý partner, jako demokratická země s právním státem, se kterým se dá dobře jednat o celé řadě otázek a spolupracovat s ním.
Dovolila by si čínská strana použít stejná slova i vůči jiné zemi, než je Česko?
Myslím, že jde o shodu okolností, kterých se nakupila celá řada. Může to být také vzkaz Spojeným státům, protože v Česku nedávno vystoupil americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Ve skutečnosti je to demonstrativní ukázka toho, že se Čína brání zlepšujícímu se postavení Tchaj-wanu v očích celé řady států, které si začínají uvědomovat, že nedává smysl vycházet Číně vstříc do takové míry, jak se dělo donedávna.
Jak Vystrčilovu cestu vnímají běžní Číňané? Skutečně teď má Miloš Vystrčil 1,4 miliardy nepřátel, jak o tom mluvil čínský ministr zahraničí?
Dívala jsem se ráno do čínského tisku a nenašla jsem tam vůbec žádnou zprávu, která by se Vystrčilovy cesty týkala. Je možné, že jsem ji přehlédla, ale rozhodně to není velká zpráva na prvních stránkách, která by mluvila o nepřijatelnosti Česka pro 1,4 miliardy Číňanů.
Nechtěl jsem čekat až se vrátím ze Slovinska, proto si čínského velvyslance předvolal náměstek Tlapa. Vyjádření pana ministra Wanga jsou za hranou, taková silná slova do vztahů dvou suverénních zemí nepatří. https://t.co/IuNWpzl0CI
— Tomáš Petříček (@TPetricek) August 31, 2020
Dají se přesto očekávat nějaká odvetná opatření vůči Česku?
Myslím, že na tohle má dobrou odpověď ekonom Vilém Semerák z institutu CERGE-EI. Ten se domnívá, že by odvety žádným zásadním způsobem české hospodářství nepoznamenaly, a to ani v případě, že by Čína zrušila veškeré ekonomické styky s Českem, což si nemyslím, že se stane.
