Těla mladého muže a drobné dívky našli v pondělí ve vodě zhruba kilometr od mezinárodního mostu mezi mexickým městem Matamoros a americkým Brownsvillem.
Salvadořan Martínez chtěl ve Spojených státech získat azyl i se svou dcerou a manželkou Vanessou. Od legální cesty ho ale odradila dlouhá čekací doba. Na spuštění nejistého azylového kolotoče mohl čekat i několik týdnů.
Svůj domov v oblasti salvadorského San Martínu přitom rodina opustila už v dubnu. Jenže dva měsíce, během kterých vyčkávali v mexickém městě Tapachula, v nich umocňovaly zoufalství.
"Říkali, že se bojí kvůli tomu, co se děje migrantům, a kvůli tlaku (amerického prezidenta) Trumpa. Proto se rozhodli překročit řeku. Plánovali, že se vzdají americkému migračnímu úřadu," popsala Martínezova sestra Wendy mexickým médiím.
Podle mexické reportérky Julie Le Ducové, která slyšela výpověď manželky utonulého migranta, se muž nakonec rozhodl, že za svým snem se rodina prostě přebrodí a přeplave.
"Nejprve přešel s malou holčičkou a nechal ji na americké straně. Pak se otočil zpátky pro svou ženu, ale holčička se za ním vydala do vody. Když ji šel zachránit, proud je oba vzal," svěřila se novinářka britskému serveru The Guardian.
Média snímek přirovnávají ke čtyři roky staré fotografii, která se ve své době stala symbolem migrační krize v Evropě vyvolané válkou v Sýrii. Ta zachycovala smrt teprve tříletého syrského chlapce Ajlana Kurdího, který se utopil u břehů řeckého ostrova Kos.
Desítky obětí na hranici
Martínezova rodina má nyní potíže s přepravením těl otce a dcery zpátky domů, protože salvadorská vláda, kterou požádali o pomoc, si za to naúčtovala tisíce dolarů.
Martínezovi přitom zdaleka nejsou jedinými oběťmi vleklé migrační krize na mexicko-americké hranici. Letos ve snaze překročit Rio Grande zemřely desítky lidí. Jen o den dříve, minulou neděli, byla nalezena těla jedné ženy a několika dětí, které podlehly horku na hranici u města Mission.
Žadatelé o azyl musejí podle aktuálního opatření americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa čekat na posouzení svých žádostí na mexické straně hranice. Celý proces přitom může zabrat i roky, takže se řada zoufalých migrantů nakonec raději rozhodne vydat se do USA nelegálně a překročit hraniční linii na vlastní pěst. Mnohdy řeku překračují bez jakékoliv formy ochrany, nemají záchranné vesty ani nic dalšího, co by jim v silném proudu Rio Grande pomohlo.
"Vždy mi říkají, že pokud bude Bůh chtít, aby to zvládli, tak to zvládnou," říká františkánská řádová sestra Isabel Turciosová, která vede útočiště Casa del Migrante v mexickém Piedras Negras.
Podle místních je ale řeka zrádná. "Lidé, kteří nejsou odsud, to nevědí. Vyrostla jsem podél řeky Río Bravo (Río Grande). Nešla bych se do té vody ani koupat, ani si zaplavat. Jsou tam prameny a vodní víry, a když vás vezme proud, stáhne vás dolů," popsala mexická policistka Claudia Hernándezová.
Zadržuje Mexiko migranty?
Proti migrantům v poslední době kvůli strachu z Washingtonu tvrdě zakročuje i mexická vláda. Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador nicméně v úterý nahlas vyjádřil lítost nad ztracenými životy lidí, které pohltila hraniční řeka. "Protože ze Spojených států přichází více odmítavých reakcí, lidé přicházejí o životy na poušti nebo při překračování řeky," uvedl.
Zároveň popřel, že by mexická armáda kvůli dohodě s Washingtonem, který hrozí zavedením cel, bránila ilegálním přechodům hranice. Mexický prezident tak reagoval na informace o zesílených represivních opatřeních na hranici a na snímky zadržovaných migrantů, které se vyrojily o minulém víkendu.
Mexický ministr obrany Luis Cresencio Sandoval ovšem potvrdil, že u hranice nechal rozmístit na 15 tisíc vojáků a příslušníků národní gardy. Podle řady rozhořčených hlasů tím de facto vznikla "neviditelná lidská zeď".
