Aktuálně.cz: Jak prezident Donald Trump změnil americká média?
Michael Schudson: Asi nejzásadnější novinkou je použití Twitteru. V podstatě vymazal mediační roli, kterou mají novináři. Omezil jejich přístup k němu samotnému a pomocí obrovského množství tweetů na sebe rychle strhává pozornost, čímž zakrývá, co se doopravdy děje v jeho vládě. Protože jde o USA a Bílý dům je stále největší megafon na světě, tak to přitahuje i pozornost světa.
Jaká je reakce amerických novinářů, když musejí v Trumpově éře jinak přemýšlet o sobě a médiích?
Mění se, ale nemají jasnou představu, kam jdou. Média hlavního proudu se nechtějí stát v příštích prezidentských volbách novou opoziční stranou, nechtějí porušovat své profesionální standardy. Když ale na ně prezident USA třeba jmenovitě útočí, tak je to dost nelichotivé.
Jak by se novináři měli bránit?
Na to nemá nikdo jasnou odpověď. Například se řeší, zda informovat o všech prezidentových tweetech. Zprávy z Bílého domu jsou pořád zprávy, ale média nyní ustupují od toho, aby publikovala všechno. Protože se tím odvádí pozornost.
Je to Trumpova strategie - být na prvních stranách a přitahovat pozornost, aby se nepsalo o jeho špatné politice a zdiskreditovaných členech vlády. Nebo o slibech z jeho předvolební kampaně, jako je stavba zdi na hranici s Mexikem nebo likvidace zdravotní péče zavedené Barackem Obamou. Chtěl udělat změny, které se však nestaly.
Kdo je Michael Schudson
- Narozen 3. listopadu 1946.
- Je profesorem žurnalismu, vystudoval také mimo jiné sociologii na Harvardu.
- Vede Graduate School of Journalism na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
- Předtím vyučoval na univerzitách v Chicagu nebo San Diegu.
- Je držitelem prestižního Guggenheimova stipendia. Napsal sedm knih, které se věnují většinou dějinám americké žurnalistiky.
Novináři tohle vědí, ale mají pocit, že vstoupili na nové, neprobádané území.
Plyne už z Trumpova působení nějaká zkušenost pro novináře?
Já mám pocit, že dosavadní největší úspěch je v tištěných a on-line médiích, a nikoliv v televizích. Například ve stanici CNN spatřuji spíš diskusní klub, přestože je lepší než Fox News, která má jasnou pozici a Trumpa obhajuje. Je tam ale hodně mluvení a málo zpravodajství.
V kontrastu s tím listy jako New York Times, Wall Street Journal nebo Politico zvýšily své úsilí dělat opravdu hluboké zpravodajství. Jdou do podrobností, do detailů. Vědí, že se na oficiální zprávy z Bílého domu nemohou moc spolehnout. Informace z Trumpovy vlády přitom unikají všude, poptávka po investigativní žurnalistice je nyní pravděpodobně největší v historii a pro čtenáře je výsledek velmi dobrý.
Mohou být novináři donuceni kvůli slabosti amerických demokratů stát se politickou silou, například v příštích prezidentských volbách v roce 2020?
Doufám, že ne. Zdá se mi, že různé instituce v USA, a asi to platí i jinde, mají nějakou váhu plynoucí z jejich reputace. Například to platí o soudnictví - je celkem jedno, kdo soudce jmenoval, zda demokrat, či republikán, pokud se soudci řídí vlastním úsudkem.
To samé platí o státní správě i nezávislých médiích. Pokud by média používala jen jednostranné argumenty, tak by veřejnosti neprospěla. Ano, pro názory a komentáře místo je, ale klíčem a základem je zpravodajství o tom, co se děje, a analýzy.
Ale bývalý Trumpův poradce Steve Bannon, který byl nedávno i v Praze, vytvořil mediální model, kde silný názor prodává. V čase škrtů v médiích to vypadá jako lákavá cesta. Nebo ne?
Je to nebezpečné. Nevím, jaká je finanční situace v CNN, ale umím si představit, že debata několika lidí je asi levnější než zpravodajství. Trumpova administrativa je však nebezpečná a nekompetentní. Je nutné, aby se na ni soustředila pozornost. A novináři jsou v tomto úspěšní.
Často se říká, že žijeme v době postpravdy. Tak to není. Pořád se ukazuje, že fakta platí. To, kolik lidí zprávu vidělo nebo četlo, je jen měření. Často je důležitější, že jsme něco vůbec zveřejnili a mělo to společenský dopad.
Dokážete si představit, že by se Trump pokusil v USA omezit svobodu slova?
Ano i ne. Už se pokusil tím, že k sobě omezil přístup médií. Nemyslím, že by prezidenti někdy média přímo milovali, když se jim zodpovídali, to platí už od dob George Washingtona. Ale neútočili jmenovitě na reportéry. V posledních dekádách nebyl ani Barack Obama nadšen z médií. Byl agresivnější než Trump, když se snažil zastavit úniky informací.
To je ale chování prezidenta, nikoliv to, že by se pokusil navrhnout nějaký zákon. V takovém případě bych věřil, že Trump neprojde přes Nejvyšší soud.
