Rok po MH17: Rodiny žalují šéfa povstalců, ruská mlha trvá

Petr Jemelka Petr Jemelka
Aktualizováno 16. 7. 2015 13:35
17. července 2014 byl nad východní Ukrajinou sestřelen boeing malajsijských aerolinií s 298 lidmi na palubě. Tajná zpráva viní separatisty, vyšetřování ale stále nebylo uzavřeno.
Kdo sestřelil civilní stroj s 298 lidmi na palubě? Jasno není ani po roce.
Kdo sestřelil civilní stroj s 298 lidmi na palubě? Jasno není ani po roce. | Foto: Reuters

Amsterodam - Od sestřelení dopravního letounu malajsijských aerolinií na východní Ukrajině v pátek uplyne rok. A blízcí 298 tragicky zesnulých lidí, kteří byli na palubě letu MH17, stále nevědí, kdo smrt jejich blízkých zavinil.

Závěry vyšetřování by se měly zveřejnit na podzim, v říjnu.

Nizozemci už zprávu dokončili, zatím je tajná. První informace ale "prosákly": Televize CNN odvysílala ve středu zpravodajský šot, ve kterém s odvoláním na jednoho z autorů tvrdí, že zodpovědnost za sestřelení stroje komise přisuzuje proruským povstalcům.

Zpráva údajně obsahuje průkazné informace o tom, že raketu někdo odpálil z míst, která kontrolovali separatisté. Ve zprávě je rovněž podrobná rekonstrukce, co se dělo minutu po minutě.

Na mediální úniky z vyšetřování katastrofy si ve čtvrtek v telefonátu nizozemskému premiérovi postěžoval ruský prezident Vladimir Putin. Ohradil se také proti návrhu na zřízení zvláštního tribunálu OSN pro potrestání viníků katastrofy. Podle prezidenta by rozhodování o soudních mechanismech mělo předcházet ukončení mezinárodního vyšetřování, napsala ČTK.

Vzájemné obviňování

Boeing 777 byl sestřelen za letu na pravidelné lince z Amsterodamu do Kuala Lumpuru loni 17. července. Tedy v době, kdy na východě Ukrajiny eskalovaly boje mezi vládními jednotkami a proruskými separatisty.

Stroj se zřítil poblíž města Torez v Doněcké oblasti, nad územím ovládaným rebely. Zřejmě po zásahu raketou země-vzduch.

Podezření okamžitě padlo na proruské separatisty, respektive na Rusy, kteří jim měli poskytnout protiletecké raketové komplety Buk. Moskva to ale od počátku striktně odmítá, vinu svaluje na ukrajinskou armádu. Separatisté se hájí tím, že zmíněnými protiletadlovými systémy vůbec nedisponují, protože od Ruska žádnou těžkou výzbroj neobdrželi.

"Všichni zúčastnění na sebe navzájem ukazují prstem, je ale velmi důležité, abychom to nějak uzavřeli a dohnali viníky před spravedlnost," prohlásil na sobotním pietním aktu malajsijský premiér Najib Abdul Razak. Realita se ale od jeho přání značně liší.

Žaloba pozůstalých

Řada pozůstalých ale stále nevěří, že mezinárodní komise ukáže na konkrétní viníky.

Osmnáct z nich proto podalo žalobu na bývalého ruského velitele separatistů Igora Girkina, zvaného Igor Strelkov. Jako na člověka, který je za sestřelení civilního stroje zodpovědný.

Pozůstalí požadují 900 milionů dolarů (asi 22,3 miliardy korun), tvrdí britský list The Telegraph.

Girkin alias Strelkov podle žaloby působil u povstalců s požehnáním Kremlu, když jeho jednotka Boeing 777 sestřelila.

"Chceme vědět, kdo to letadlo sestřelil. Musíme to zjistit, abychom se s tou tragédií konečně mohli vyrovnat," vysvětlila agentuře AFP manželka kapitána letadla Ivy Loiová. A není jediná.

Trpělivost došla i vládám zemí, z nichž oběti pocházely. Tedy Austrálii, Ukrajině, Malajsii, Nizozemsku a Belgii. Požádaly proto Radu bezpečnosti Spojených národů o zřízení zvláštního tribunálu, před nějž by měli být viníci loňské tragédie předvedeni.

Rusko od začátku avizovalo, že bude - jakožto stálý člen Rady bezpečnosti - návrh rezoluce vetovat.

Hlavní důkaz chybí

Dosavadní dílčí důkazy každopádně ukazují především na rebely.

Bezprostředně poté, co se civilní letoun malajsijských aerolinií zřítil, se separatisté začali na internetových sociálních sítích chlubit, že sestřelili ukrajinský vojenský stroj. Když vyšlo najevo, co se stalo, příspěvky z webu rychle zmizely.

Jeden z polních velitelů proruských rebelů Alexander Chodakovskij se navíc svěřil agentuře Reuters, že separatisté raketovým systémem Buk skutečně disponovali. "O tom Buku jsem věděl. Slyšel jsem o něm a myslím, že ho už poslali zpátky. Dozvěděl jsem se o něm ve stejnou dobu, kdy došlo k té tragédii," prozradil.

Svědci neštěstí se navíc shodují, že byl boeing sestřelen v místě, kde rebelové v těch dnech hojně stříleli po strojích ukrajinské armády.

"Nejprve jsme zahlédli černé tečky, které se zvětšovaly a pak začaly na zem dopadat trosky. Domnívali jsme se, že jde o trosky vojenského stroje, protože proruští separatisté v těch dnech ukrajinské vojenské stroje skutečně sestřelovali," řekla například listu The Guardian starostka vesnice Petropavlovka Natalia Vološinaová.

Když se lidé z Petropavlovky a dalších vesnic v okolí vydali prozkoumat trosky, čekal je hrůzný pohled. Po polích byla rozeseta lidská těla - nebo mnohdy jen jejich části.

Rusové po dlouhém mlčení reagovali zveřejněním satelitních snímků, které údajně prokazovaly vinu Ukrajinců, a výpovědi svědka, jenž prý viděl za ocasem dopravního boeingu ukrajinskou stíhačku.

Satelitní snímky předložili i Američané. Tvrdili, že prokazují, že byla inkriminovaná raketa vystřelena z území ovládaného separatisty. Od té doby se Washington a Moskva navzájem obviňují, že jde o podvrhy.

Maření vyšetřování

Zajištěním místa tragédie byli pověřeni pracovníci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). K troskám, které dopadly na území ovládané rebely, se ale dostali až po několika dnech. Hned poté konstatovali, že s těly, osobními věcmi i troskami někdo opakovaně manipuloval. 

Později na místo dorazili i nizozemští a australští experti, což jim umožnilo až zastavení bojů. I oni hlásili rabování na místě tragédie a manipulaci s troskami ze strany povstalců.

Obě černé skříňky se nicméně nalézt podařilo. Teď je analyzují britští experti.

Kdy bude analýza dat ze záznamových pásků dokončena, zatím není jasné.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Klimatická konference v Madridu pokračuje, zatím bez dohody

Dvoutýdenní konference OSN o změnách klimatu v Madridu stále pokračuje, přestože měla v pátek skončit. Účastnické státy se podle agentury AP zatím nedohodly na znění závěrečných dokumentů, jejichž návrh přes noc vypracovali experti. Jednání doprovázejí demonstrace, jejichž účastníci žádají razantní boj proti globálnímu oteplování.

V Madridu jednají zástupci téměř 200 států světa o ochraně klimatu, ne všechny státy jsou ale připraveny zavázat se k přísnějším opatřením.

Podle kritiků dokumenty v navrhovaném znění mohou narušit existující závazky obsažené v pařížské klimatické dohodě z roku 2015. Neberou údajně patřičně v úvahu varování vědců, že emise skleníkových plynů je zapotřebí dramaticky a co nejdříve snížit. Debatuje se i o pomoci pro chudší státy, které s dopady klimatických změn bojují, a o režimu emisních povolenek.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Dráhař Bábek dojel na SP v Brisbane třetí v keirinu

Cyklista Tomáš Bábek byl na Světovém poháru dráhařů v Brisbane třetí v keirinu. Ve finále dojel za vítězným Kolumbijcem Kevinem Santiagem Quinterem a druhým Matthewem Glaetzerem z Austrálie.

Bábek přitom nezačal závod úspěšně, v prvním kole skončil ve své rozjížďce až třetí a musel do oprav. V nich ale souboj o jediné postupové místo s trojicí protivníků zvládl a v semifinále nestačil jen na Glaetzera.

Bábek je v keirinu evropským šampionem z roku 2016 a bronzovým medailistou z MS o rok později. Letos v říjnu skončil v této disciplíně na ME v Apeldoornu čtvrtý.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fryčová suverénně vyhrála maraton v Antarktidě

Česká vytrvalkyně Lenka Fryčová vyhrála maraton v Antarktidě, který se běžel na sněhu a ledu za teploty -20 stupňů Celsia. Předběhlo ji jen šest mužů, vítězný Američan William Hafferty překonal časem 3:34:12 o půl minuty traťový rekord Petra Vabrouška z roku 2013.

Fryčová, která je rovněž úspěšnou malířkou, dostala závod na 80. stupni jižní šířky jako dárek k narozeninám. Vyhrála v čase 4:40:38, druhou Beatu Larsonovou za sebou nechala o 50 minut.

Zdroj: ČTK
Další zprávy