Mezi Severním Irskem a Velkou Británií mohou být hraniční kontroly, připustil Johnson

ČTK ČTK
8. 12. 2019 16:02
Předvolební boj v Británii směřuje do finiše a premiér Boris Johnson i přes značné vedení v průzkumech přiznal jistou nervozitu, neboť i v cílové rovince "se může pořadí koní změnit". Předseda vlády v neděli mimo jiné znovu čelil otázkám ohledně své brexitové dohody a připustil, že její zavedení by znamenalo kontroly zboží putujícího do Severního Irska ze zbytku Británie.
premiér Velké Británie Boris Johnson
premiér Velké Británie Boris Johnson | Foto: Reuters

O tom, zda Johnsonova brexitová dohoda bude nakonec přijata, budou Britové rozhodovat už za čtyři dny. Britský premiér se v souvislosti s tím mnohokrát nechal slyšet, že dojednané podmínky odchodu z Evropské unie nevytvoří hranici v Irském moři. A to i přesto, že jeho ministr pro brexit Stephen Barclay byl na konci října donucen přiznat, že dohoda zde zkomplikuje obchod v obou směrech.

V neděli Johnson na stanici Sky News prohlásil, že kontroly mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království "v žádném případě" nebudou, vzápětí ale dodal: "Jediné kontroly by byly v případech, kdy by něco přicházelo z Velké Británie přes Severní Irsko a pak pokračovalo do Irské republiky. Pak by mohly být kontroly při vstupu do Severního Irska."

Podle zpravodajské společnosti BBC ale ani toto není přesný popis důsledků "rozvodové dohody".

"Dohoda o vystoupení uzavřená v říjnu znamená, že Severní Irsko zůstane s Irskou republikou součástí 'jediné regulatorní zóny'. Zóny, v níž budou platit pravidla EU. (…) Výrobky živočišného původu z Velké Británie převážené do Severního Irska by byly těmto kontrolám vystaveny, ať už by zde měly zůstat, nebo by byly určeny k převozu do Irska," uvádí.

Dokončení odchodu z EU prostřednictvím připravené dohody je hlavním předvolebním slibem konzervativců. Dokument ministerstva financí, který tento týden unikl na veřejnost, přitom varuje před "silným narušením" severoirské ekonomiky. Vládní strana si nicméně v průzkumech preferencí udržuje zhruba desetibodový náskok před opozičními labouristy a s ním i reálnou šanci na zisk parlamentní většiny.

"Vstoupili jsme do posledního furlongu (201 metrů) tohoto závodu a v něm se pochopitelně stále může pořadí koní změnit," komentoval situaci před čtvrtečními volbami Johnson. Připomněl při tom rok 2017, kdy konzervativci dlouho jasně vedli v průzkumech, nakonec jim ale většina v parlamentu těsně unikla. Na otázku, zda cítí nervozitu, odpověděl: "Samozřejmě, bojujeme o každý hlas."

Premiérův hlavní vyzyvatel a lídr labouristů Jeremy Corbyn dnes vystoupil na univerzitě ve velšském Bangoru a především kritizoval politiku úsporných opatření z posledních let. "V roce 2010 bylo učiněno politické rozhodnutí. Mohli (konzervativci) investovat do budoucnosti. Místo toho se rozhodli šetřit kvůli přítomnosti a poškodit životní příležitosti jedné generace lidí po celém Spojeném království," prohlásil. Podle Corbyna se k prosperitě nelze "proškrtat", nýbrž je třeba se k ní "proinvestovat".

I opoziční předák vzkázal svým stoupencům, aby volby neměli za rozhodnuté a vyzval je, aby v posledních dnech kampaně "jeli na doraz". "Mějte na paměti, kvůli čemu to děláte. Děláte to pro příští generaci. Děláte to proto, abyste změnili kurz dějin britské politiky," citovala Corbyna agentura AP.

Nadcházející volby budou nevyzpytatelné 

Ačkoli podle detailních modelů konzervativci směřují k jasnému vítězství, analytici poukazují na to, že v desítkách volebních obvodů je rozložení sil velmi těsné a že počty nerozhodnutých voličů jsou mimořádné.

Nevyzpytatelnost souboje zvyšuje i účast několika prominentních nezávislých kandidátů, kteří nedávno opustili Konzervativní stranu.

Na jejich podporu vystoupil mimo jiné i bývalý konzervativní premiér John Major, který uvedl, že někdy je třeba nechat stranou "oddanost kmenu" a volit "hlavou". Odchod své země z EU přitom označil za nejhorší zahraničněpolitické rozhodnutí od svého narození. "Učiní naši zemi chudší a slabší. Nejvíce to pocítí ti, kdo mají nejméně," řekl.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 26 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 26 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy