Město, které se neumí rozhodnout. Birmingham rozdělili dva rozhněvaní bozi brexitu

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
11. 3. 2019 8:13
V úterý Velkou Británii čeká klíčové hlasování v parlamentu o brexitové dohodě premiérky Theresy Mayové, již dojednávala s Bruselem. Přečtěte si reportáž z Birminghamu, druhého největšího města království, které rozdělilo referendum o vystoupení z Evropské unie. Hlasování z roku 2016 skončilo takřka úplně vyrovnaně.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Birmingham (od naší zpravodajky) - "Říkám Birminghamu 'fifty-fifty' město. Z téměř půl milionu odevzdaných hlasů činil rozdíl mezi 'leave' a 'remain' méně než čtyři tisíce hlasů," vysvětluje britský novinář Patrick Burns, zatímco upíjí z plastového kelímku v malé kavárně jen pár metrů od místní redakce BBC.

Výsledky skoro tři roky starého plebiscitu o brexitu byly v druhém největším městě Spojeného království neskutečně vyrovnané. Na rozdíl od - co do počtu obyvatel nedostižného - Londýna.

50,4 procenta voličů v Birminghamu dalo hlas brexitu, zbylých 49,6 procenta volilo setrvání v EU. Rozdíl mezi oběma tábory? Přesně 3800 hlasů.

Co čtvrť, to mnohdy až striktně převládá jeden z názorů: "S výsledkem jsem spokojená." "Odcházíme. Je to směšné." "Hlasoval jsem pro brexit." "Zvolila jsem ‘remain’."

Město, které se nedokáže rozhodnout

Ulice metropole mladého hrabství West Midlands působily schizofrenně v roce 2016 a stejně je tomu dnes. Nejen při poslechu, ale i na pohled. Jako by se Birmingham stále nemohl rozhodnout, zda je spíše kosmopolitním městem jako Londýn, nebo více industriální zónou, nesoucí na svých bedrech pozůstatky specifického údělu přilehlé oblasti Black Country. Jestli hledí dopředu, nebo žije minulostí.

Zástavbu moderních budov, výškových staveb a skleněných byznysových komplexů v centru města poněkud nepatřičně podrývají šňůry nízkých a stísněných viktoriánských domků. Za rohem pro změnu zabírá místo rozlehlé skladiště. Jeřáby se vkrádají skoro do každé fotografie a rušné ulice plné nekonečných kolon aut se nedají přejít, protože na chodce se při rozsáhlé výstavbě v druhé polovině minulého století zapomnělo.

Velká Británie odchází z EU. Seriál Aktuálně.cz

Velká Británie odchází z EU

Vážení čtenáři, v minulých týdnech jsme vám na Aktuálně.cz nabídli sérii reportáží z různých míst Velké Británie, která má vystoupit z Evropské unie.

Jak se brexit promítl do každodenního života Britů? Co říkají na dlouhé vyjednávání o dohodě o vystoupení? A litují rozhodnutí z roku 2016? Sledujte náš seriál:

Řada čtvrtí se od sebe liší už na první pohled. Zatímco ulice Edgbastonu lemují ohromující starobylé vily, pracující třída v méně impozantních sousedstvích se hněvá na Brusel i Londýn. Prý se na ně zapomnělo.

O to více od posledních vln rozšíření EU, kdy se s příchodem států východní Evropy posunul standard toho, co je vnímáno jako chudý kraj. Kohoutek unijních peněz se utáhl.

"Ke straně podporující brexit, což jsou zejména východní předměstí Birminghamu, patří oblasti, které ekonomicky strádají. Když hovoříte s místními lidmi, mají pocit, že kdykoliv jsou ve hře nějaké ekonomické benefity včetně těch spojených s EU, oni z nich moc nevidí," vysvětluje novinář Burns.

Oproti tomu například Edgbaston leží u univerzity, která má ze členství v EU obrovský prospěch z investic, přicházejících talentů z Evropy a příležitostí pro výzkum. "V Birminghamu jsou oblasti, které připomínají Londýn co do prosperity, ale jsou tu i oblasti, které se cítí velmi upozaděné," dodává.

Rozdělené město po čtvrtích

Výzkumník David Hearne z Centra pro studium brexitu, které vzniklo při Birmingham City University také zdůrazňuje, že celkově bylo referendum ve městě sice vyrovnané, ale zdaleka tomu tak nebylo ve všech čtvrtích. Zatímco v některých oblastech v referendu pro odchod hlasovalo až 70 procent lidí, v jiných byl poměr přesně opačný.

"Okrajovější části, jako je starý Hampton, s převážně ‘bílými obyvateli’, hlavně bílými Brity, s chudší a pracující třídou, s méně vzdělanými a staršími obyvateli, velmi silně tíhly k odchodu z unie. Oproti tomu některé z vnitřních čtvrtí mnohem silněji volily proti brexitu," vysvětluje s tím, že k setrvání v EU se hlásí také mladí lidé.

Výsledek referenda tak sice v Birminghamu před třemi lety překvapil svou takřka dokonalou vyrovnaností, ale šlo ho předvídat, protože město bylo rozděleno už dávno předtím. Řada okrajových čtvrtí byla dříve samostatnými městy, například s důlními komunitami. V těchto čtvrtích už od průmyslové revoluce sídlí místní průmysl, tedy i pracující třída.

"Například v jižní čtvrti Longbridge stávala továrna na auta. Zhruba před deseti patnácti lety zbankrotovala a byla uzavřena. Hodně lidí přišlo o práci, kterou nahradily nejisté formy zaměstnání. Například obchod," doplňuje David Hearne.

Ulice britského Birminghamu
Ulice britského Birminghamu | Foto: Kateřina Vítková

Jak by se hlasovalo dnes?

Datum brexitu, naplánovaného na 29. března, se sice neúprosně blíží, v rozděleném městě byste ale moc velký posun v přístupu obyvatel nenašli. "Pokud vůbec nastala nějaká změna, tak jen ta, že názory obou táborů jsou nyní ještě pevněji zakořeněné," věří Burns.

Do nálady místních obyvatel se ale promítá dlouhodobá nejistota z budoucnosti. Lidé, kteří chtějí brexit, se obávají toho, že budou podvedeni, a ti, kteří chtějí zůstat v EU, jsou frustrovaní.

"Brexit se stal v této zemi v podstatě náboženstvím. Buďto uctíváte boha 'Remain' a myslíte si, že všechno spojené s EU je perfektní, a nechápete, jak můžeme odcházet. Nebo uctíváte boha 'Leave' a nechápete, proč už nejsme dávno pryč," říká Hearne.

Podle výzkumníků z birminghamského Centra pro studium brexitu je však pravděpodobné, že dříve nerozhodní obyvatelé Birminghamu by po zkušenostech se zdlouhavým vyjednáváním mezi Bruselem a Londýnem, rozšířili řady odpůrců brexitu. Zejména kvůli tomu, že Birmingham je neobvykle mladé město a žije v něm mnoho imigrantů, kteří mají britské občanství a mohou také hlasovat. "Birmingham se směrem k setrvání v EU přesouvá rychleji než zbytek Spojeného království," říká Hearne.

Podobnost s Českou republikou

V postoji obyvatel Birmighamu lze vystopovat řadu podobností i s problémy, které tíží běžně i Čechy.

Zaprvé, Birmingham, i když je druhé největší město Velké Británie, je se svými manufakturami z pohledu Londýna coby finanční velmoci svým způsobem periferie. A místní věří, že na ně hlavní město zapomíná. Stejně jako se staví řada upozaděnějších regionů v Česku proti Praze.

Zajímavostí je, že Londýn právě díky tomu, že jeho síla leží ve finančních a bankovních službách, brexitem tak těžce zasažen nebude. Na rozdíl od Birminghamu. Hrabství West Midlands, jehož je centrem, bude patřit mezi nejhůře zasažené oblasti v království. Přebijí ho snad jen regiony na severovýchodě Anglie.

Zadruhé, West Midlands je hrabství závislé na automobilovém průmyslu. Obavy místních lidí z budoucnosti proto výzkumník Hearne připodobňuje k situaci, co by se stalo v Česku, kdyby Škoda zavřela.

Ulice britského Birminghamu.
Ulice britského Birminghamu. | Foto: Kateřina Vítková

"Birmingham je těžce závislý na automobilovém průmyslu, který utrží odchodem z EU ránu. Lidé se obávají, co se stane. Mohli by přijít o práci. Představte si, co by se stalo, pokud by v České republice zavřela Škoda. Jaguar a Land Rover tu mají dvě velké fabriky a stovky menších společností patří do jejich dodavatelského řetězce. Je to jako Škodovka pro Prahu a okolí."

A konečně zatřetí, důležitou roli hraje v očích obyvatel Birminghamu imigrace. Lidé pracující v tradičních odvětvích věří, že jim migranti berou práci a tlačí dolů mzdy. "I jinde v Evropě - v Maďarsku, Polsku a zřejmě i v České republice - byste nalezli podobné zdůvodňování. Je to podobný pocit," zdůrazňuje výzkumník David Hearne.

Zajímavostí ale je, že konkrétně v Birminghamu spíš než imigranti z východní Evropy žijí lidé z Pákistánu, Bangladéše, Indie nebo Karibiku. A mnohdy už mají britské občanství, protože se tu narodili. V referendu se ale celá imigrace slila do jednoho vařícího kotle.

Video: Přemýšlím o speciálním místě v pekle pro ty, kteří prosazovali brexit, řekl Tusk.

Tusk: Přemýšlím o speciálním místě v pekle pro ty, kteří prosazovali brexit. | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Do areálu amerického velvyslanectví v Bagdádu dopadly tři rakety

Do areálu amerického velvyslanectví v irácké metropoli Bagdádu dopadly tři rakety. Jedna z nich zasáhla jídelnu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na bezpečnostní zdroj. O obětech či raněných se agentura nezmiňuje.

Podle AFP je to poprvé, co rakety zasáhly přímo americkou ambasádu nacházející se v opevněné a přísně střežené Zelené zóně, kde sídlí vláda a mnoho dalších zahraničních zastoupení.

před 5 hodinami

Samková si v druhém závodu v Kanadě polepšila na páté místo

Snowboardcrossařka Eva Samková skončila ve druhém závodu Světového poháru v kanadském zimním středisku Big White pátá a o místo vylepšila výsledek ze soboty. Vyhrála Australanka Belle Brockhoffová, která oplatila porážku Italce Michele Moioliové.

Mezi muži zvítězil v závodě, který se jel místo plánované soutěže družstev jako náhrada za zrušený SP v německém Feldbergu, Ital Lorenzo Sommariva. Jan Kubičík vypadl v prvním kole.

Úřadující mistryně světa a obhájkyně křišťálového glóbu Samková prošla z osmifinále i čtvrtfinále suverénně z prvního místa, semifinále se jí ale nepovedlo. V malém finále si tentokrát pozici v čele pohlídala.

Vedení v průběžném pořadí udržela Moioliová před Brockhoffovou, Samková je dál třetí. Další závody SP ve snowboardcrossu jsou na programu po zrušení Feldbergu až na začátku března v Sierra Nevadě, finále ve Veysonnaz se pojede v polovině března.

Další zprávy