Další rána pro Londýn? Brexit živí naděje na sjednocení Irska, tady chtějí referendum

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
28. 1. 2019 7:46
Čas od času je o ní slyšet víc než jindy a ani během téměř stoletého rozdělení mezi Iry nikdy úplně nezmizela. Naděje na opětovné sjednocení irského ostrova. Dlouho šlo spíš o skrytou touhu než o skutečnou možnost. Jenže pak přišel 23. červen 2016 a spolu s ním úspěšné britské referendum o odchodu z Evropské unie. A irská fantazie začala nabírat reálnější obrysy.
Hranici na ostrově Irsko nikdo z místních nechce.
Hranici na ostrově Irsko nikdo z místních nechce. | Foto: Reuters

Dublin (od naší zpravodajky) - "Každý z nás čeká na sjednocení Irska," tvrdí Stephen Molloy, který žije a podniká v irském pohraničním městě Dundalk. Přiznává, že brexit tyto naděje znovu oživil. "Lidé si myslí, že by to mohlo pomoci sjednotit Irsko. Jediná věc, která měla jižní a severní část ostrova tvrdě rozdělit, by je mohla nakonec spojit," vysvětluje, zatímco si během večera zapaluje už asi pátou cigaretu.

Londýn i Evropská unie se za každou cenu snaží vyhnout znovuobnovení irské hranice. Jenže celková dohoda o vystoupení Velké Británie z EU zatím zůstává v nedohlednu. Stejně jako jistota, co se po 29. březnu skutečně stane.

Irská republika (tmavě zeleně) a Severní Irsko (světle zeleně), které je součástí Velké Británie.
Irská republika (tmavě zeleně) a Severní Irsko (světle zeleně), které je součástí Velké Británie. | Foto: NuclearVacuum/Wikimedia Commons

32letý Ir mluví hlavně o optimismu a zní přitom velmi upřímně. "Můžeme jenom doufat, že když se všechno pokazí, může to nakonec vést ke znovunapravení věcí," krčí nakonec s úsměvem rameny.

Pak se na chvíli zahledí hlouběji do vlastních myšlenek, a když vypráví o minulosti, je možné postřehnout starou křivdu či spíš vrozenou zatrpklost, kterou si v sobě - možná i nevědomky - nese. O její správnosti či nesprávnosti řeč není.

"Anglie sem nasadila do Irska lidi, říká se jim Ulster Scots (Skotové, kteří už počínaje 17. stoletím migrovali do Severního Irska, pozn. red.)," pokračuje a na přetřes přijde i srovnání s obsazováním Tibetu Čínou. Nakonec stočí řeč na anglického komika Sashu Barona Cohena, který to podle něj dobře vystihl v roce 2000 ve své show "Ali G".

Když mu Sammy Wilson, severoirský politik z Demokratické unionistické strany (DUP, chce zůstat ve svazku s Brity, pozn. red.), na otázku, zda je Ir, odpověděl, že Brit, v postavě fiktivního rapera Aliho G se ho Cohen v jeho kanceláři v severoirském Belfastu nevinně optal: "Tedy, ty jsi tady na prázdninách?"

My jsme hranici nechtěli…

Pro Brity nechtěným dozvukem brexitu by mohlo být právě případné oddělení Severního Irska od Velké Británie a následné znovusjednocení Irska. Zadostiučinění zaznívá i z hlasu 36letého cestovního konzultanta Eoina Walshe z Dublinu.

Rozdělení Irska

Na dvě samostatné jurisdikce, Severní a Jižní Irsko, byl ostrov rozdělen 3. května 1921 zákonem o vládě v Irsku, který prošel britským parlamentem. Obě teritoria, která měla mít vlastní parlament i vládu, měla i nadále spadat pod Spojené království. Jižní Irsko bylo hned následující rok po podpisu Anglo-irské dohody, která ukončila irskou válku za nezávislost, nahrazeno Irským svobodným státem. Zajímavostí je, že v ten den ze Spojeného království vystoupil celý ostrov. Hned následujícího dne se do něj ale Severní Irsko skrze další dohodu vrátilo. Založení Svobodného irského státu provázela skoro rok trvající občanská válka. V roce 1937 vznikl stát Irsko.

"My jsme tam tu hranici nedali, my ji nechtěli," říká zničehonic ohnivým hlasem v jinak poklidném rozhovoru v malé dublinské hospůdce The Cobblestone.

Typičtější irské prostředí byste asi těžko hledali. Za barem zrcadla, v rohu sedí několik muzikantů hrajících večer co večer irské písně. Když jeden z nich zničehonic vstane a začne "zpěvem vyprávět" jeden z irských příběhů, Irové ztlumí hlasy a zaposlouchají se. Na rozdíl od turistů. Pak se znovu rozezvučí a rozhovory pokračují tam, kde byly přerušeny.

"Za pár let by mohlo být referendum o sjednocení ostrova," pokračuje i Eoin s tím, že si ale není jistý, jak by to dopadlo v jeho rodné zemi. "Nejsem si jistý, jestli by lidé v Irsku byli teď pro," říká. Hranice v moři, o které se jednalo v rozvodových rozhovorech mezi Londýnem a Bruselem coby o možné "irské pojistce", by však podle něj nedávala v žádném případě smysl.

O nás jen za našeho souhlasu

Hlavní slovo o vlastním osudu nicméně leží na obyvatelích Severního Irska. Ve Velkopáteční dohodě z roku 1998, která ukončila tehdejší konflikt, stejně jako ve westminsterském zákoně o Severním Irsku z téhož roku, je zakotveno ujednání, které jim dává právo rozhodnout se o vlastním osudu například pomocí referenda.

Jednoduše řečeno, bez souhlasu většiny obyvatel Severního Irska ke sjednocení ostrova dojít nemůže. A britský ministr pro Severní Irsko (nyní jím je Karen Bradleyová) by ho měl vyhlásit jen v případě, kdy uvěří, že většina území by se vyslovila pro sjednocení ostrova. 

Velká Británie odchází z EU. Seriál Aktuálně.cz
Autor fotografie: Shutterstock.com, Aktuálně.cz

Velká Británie odchází z EU. Seriál Aktuálně.cz

Vážení čtenáři, v minulých týdnech jsme vám na Aktuálně.cz nabídli sérii reportáží z různých míst Velké Británie, která má vystoupit z Evropské unie.

Jak se brexit promítl do každodenního života Britů? Co říkají na dlouhé vyjednávání o dohodě o vystoupení? A litují rozhodnutí z roku 2016? Sledujte náš seriál:

"Dohoda o Velkém pátku předpokládá demokratický proces, kdy mohou být občané na severu Irska vyzváni, aby se rozhodli ohledně sjednocení Irska," vysvětluje v odpovědi pro redakci Aktuálně.cz irská nezávislá europoslankyně Nessa Childersová.

"V současné době je prioritou, v nejlepším zájmu všech společenství na ostrově Irsko i mimo něj, pokračující spolupráce a respekt k dohodě o Velkém pátku a k mírovému procesu, aby se zajistilo, že nevznikne tvrdá hranice. Evropská unie a irská vláda učinila vše, co je v jejich silách, aby se této vyhlídce zabránilo. Očekáváme, že britská vláda bude v tomto ohledu plnit své povinnosti a čelit důsledkům rozhodnutí, která je třeba udělat," dodává.

A jak to tedy cítí přímo v Severním Irsku?

Mezi odpůrce sjednocení patří například 60letý Paul Jennings, který se narodil v Irsku, žil však i na druhé straně hranice v Severním Irsku, a dokonce i v Anglii. Má dvojí občanství a sám sebe nazývá Irem i Angličanem. "Jako někdo, kdo žil v Severním Irsku a Anglii, myšlenku na sjednocené Irsko nenávidím. Republikáni si to nemohou dovolit a většina seveřanů by to nechtěla. V zemi, kde je vzácná malá rozmanitost, jsem rád, když mám kousek po silnici směrem na sever trochu Anglie," říká muž, který žije v irském Dundalku jen pár minut od hranic, o kterých teď EU s Londýnem jedná.

Rozporuplné výsledky průzkumů veřejného mínění v Severním Irsku nicméně ukazují, že situace není tak jednoznačná, jak Paul tvrdí. Průzkum LucidTalk z loňského května tvrdí, že v případě referenda o irské hranici je názor obou táborů takřka vyrovnaný. Zhruba 45 procent lidí by hlasovalo pro setrvání ve Spojeném království, 42 procent by volilo sjednocení ostrova, 13 procent lidí nebylo rozhodnuto.

Průzkum kampaně Naše budoucnost, naše volba (Our Future Our Choice Northern Ireland) zveřejněný v září na serveru Belfast Telegraph tvrdí, že pro sjednocené Irsko by po brexitu hlasovalo 52 procent lidí, zatímco po setrvání v unii s Londýnem pouze 39 procent.

A konečně průzkum Ipsos MORI NI z února až března 2018 oproti tomu výrazněji favorizoval setrvání v unii s Londýnem (50,3 procenta) oproti sjednocení (21,1 procenta).

Podle Northern Ireland Peace Monitoring Report, kterou zpracovává Univerzita v Ulsteru, za rozdílné výsledky může nejspíš metodika. V lednu uveřejněná zpráva (datována však už k říjnu 2018) nicméně přiznává, že skutečně "existují určité důkazy, že brexit zvýšil mezi nacionalistickou komunitou podporu pro sjednocené Irsko. Potenciální datum budoucího referenda o irském znovusjednocení může být blíž, než by se jinak dalo čekat."

Referendum o sjednocení

"Je zřejmé, že na severu i napříč ostrovem se zvyšuje chuť a poptávka po irském znovusjednocení. Stále více lidí si nyní uvědomuje, že irská jednota dává ekonomický, politický i společenský smysl," řekla redakci Aktuálně.cz severoirská poslankyně Evropského parlamentu Martina Andersonová s tím, že její politická strana Sinn Féin požaduje, aby lidé mohli o vlastní budoucnosti rozhodnout v referendu. Kvůli současné situaci kolem brexitu podle ní začali nad sjednocením Irska uvažovat dokonce i někteří unionisté.

Sinn Féin je oddaná irskému republikanismu a funguje v obou částech ostrova. V Severním Irsku jde o největší nacionalistickou stranu, dříve spojovanou s Irskou republikánskou armádou. Po DUP má v britském parlamentu za Severní Irsko nejvíce křesel.

"Musí existovat diskuse o irské jednotě, o tom, jak by vypadalo nové Irsko a jak se může přizpůsobit názorům a identitě všech tradic na ostrově. Potřebujeme vidět irskou vládu, jak se aktivně připravovuje na jednotu, a britskou vládu, jak oznamuje termín pro jednotné referendum, jak je stanoveno v dohodě o Velkém pátku," dodává Andersonová.

Podle průzkumu z roku 2017 by o takové referendum v průběhu pěti let stálo asi 51 procent obyvatel Severního Irska. Poslední oficiální referendum o setrvání ve Spojeném království se v Severním Irsku konalo v roce 1973. Nacionalisté ho ale ve velkém bojkotovali, čemuž odpovídal i výsledek. 98,9 procenta lidí se vyslovilo pro setrvání ve svazku s Brity.

Zůstane Severní Irsko v EU?

Na výsluní se možnost lidového hlasování o sjednocení ostrova znovu dostala zejména po referendu o brexitu v červnu 2016. Severní Irsko se v něm stejně jako Skotsko (na rozdíl od Anglie a Walesu) vyslovilo proti brexitu, a to poměrem 56 procent vůči 44 procentům.

Sinn Féin proto ještě ve stejném roce myšlenku na referendum znovu zdůraznila s tím, že Severní Irsko by mělo dostat šanci se samo rozhodnout, zda raději nezůstane v EU coby součást jednotného Irska.

Riziko si v tomto ohledu uvědomuje i britská premiérka Theresa Mayová, jak vyšlo v půlce ledna najevo v její řeči, kterou se snažila britské poslance marně přesvědčit, aby schválili její brexitový plán. Odmítli ho i díky takzvané irské pojistce.

"Ptám se těch, kteří si myslí, že bychom měli tuto dohodu odmítnout ve prospěch žádné dohody, protože nemůžeme získat veškeré ujištění, které si přejeme. Co by tvrdý brexit udělal k posílení rukou těch, kteří bojovali za skotskou nezávislost - nebo v případě hlasování o hranici v Severním Irsku? Jistě je to skutečná hrozba pro naši jednotu," prohlásila tehdy Mayová.

Video: Hádka Mayové s Corbynem. S Hamásem si sedl, se mnou o brexitu jednat nechce

Hádka Mayové s Corbynem: S Hamásem si sedl, se mnou o brexitu jednat nechce | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy