Fakticky se jedná o ústupek mimo jiné rozvojovým zemím v čele s Čínou, které se brání omezování emisí způsobujícím globální oteplování z obavy, že by to mohlo nepříznivě omezit jejich dynamický hospodářský rozvoj.
Na závěr konference OSN o změnách klimatu v keňském Nairobi padlo rozhodnutí, že by do roku 2008 měly být provedeny revize prací při naplňování Kjótského protokolu, z nichž by mělo vzejít stanovení nových emisních kvót pro období po roce 2012. Odhaduje se, že konečná dohoda o nových limitech bude uzavřena nejdříve v roce 2009.
"To, čeho jsme dosáhli na konferenci, nestačí. Je třeba okamžitá akce," uvedl nicméně německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel.
Čínská brzda
Čína a Indie dlouho odolávaly snahám, aby se již brzy začala nová jednání o snižování emisi. Nynější dohoda je pro ně ujištěním, že rychle se rozvíjející ekonomiky a rozvojové země nebudou bezprostředně nuceny chystat se k snižování emisí a přidat se tak k vyspělým státům, které se k tomu již zavázaly.
Konference v Nairobi se účastnili zástupci 189 zemí světa. Jedním z cílů fóra bylo mimo stanovit postup po roce 2012, kdy Kjótský protokol vyprší. Na základě tohoto dokumentu z roku 1997 má 35 průmyslových zemí světa snížit emise skleníkových plynů do roku 2012 o pět procent pod úroveň z roku 1990.
Některé země "třetího světa" navrhovaly pro jistotu odklad revize kjótského dokumentu až na rok 2011. To ale vyvolalo obavy ekologů, podle nichž by protahování dohadů o kvótách mohlo vyústit v to, že po roce 2012 by již žádné dlouho nemusely platit.
Velký byznys s povolenkami
Přílišný odklad by také ohrozil miliardový evropský obchod s emisními povolenkami, které si mezi sebou vyměňují podniky, které mají rezervy k limitu vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší, a těmi, které je již překračují.
Trh s povolenkami je hlavním nástrojem, jímž chce EU splnit požadavky kjótského protokolu, tedy snížit produkci skleníkových plynů do roku 2012 ve srovnání s rokem 1990 o osm procent.
|
Česko nemá s naplněním závazku problémy díky propadu hospodářství v 90. letech, nyní se její emise oxidu uhličitého pohybují o 25 procent níž, než tomu bylo před 16 lety. České podniky mají v období let 2005 až 2007 k dispozici povolenky na 97,6 milionu tun ročně.
Loni však vypustily jen 82 milionu tun emisí a na prodeji povolenek vydělaly.
Neústupné USA
K protokolu ale odmítají přistoupit USA, které do ovzduší vypouštějí nejvíc plynů; podle prezidenta George Bushe by to poškodilo jejich ekonomiku. A to je podle pozorovatelů i jeden z klíčových důvodů, proč se ke Kjótskému protokolu odmítají připojit rozvojové země, které čekají na to, až ho akceptují USA.
To ovšem nebude zřejmě dříve, než Bush opustí svůj úřad v lednu 2009.
Vědci připisují nejméně část viny na tom, že v uplynulém století se globální teplota zvýšila o zhruba 0,6 stupně Celsia, hromadění oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které se do ovzduší dostávají například z automobilů či ze spalování fosilních paliv. Pokračující nárůst teplot by mohl vážně poškodit klima, tvrdí vědci.
