Navzdory Bushovi Američané Kjóto plní

Red Zah, Reuters
9. 12. 2005 7:42
Montreal - Pokud montrealská konference o klimatických změnách skončí bez jasného výsledku, bude to především kvůli odporu americké vlády ke kjótskému protokolu.

Americká delegace během skoro dvoutýdenního jednání, které má dnes v Montrealu skončit, nenaznačila, že by chtěla ustoupit ze svého odmítavého postoje vůči protokolu. Delegáti konference se přitom mají dohodnout na tom, jak pokračovat ve snižování emisí skleníkových plynů poté, co kjótský protokol v roce 2012 vyprší.

Navzdory nesmlouvavé opozici Bushovy administrativy se velká část Spojených států protokolem řídí. Přes čtyřicet milionů Američanů dodržuje předepsané emisní limity.

Dvě stovky měst proti Bushovi

Starosta Seattlu Greg Nickels na montrealské konferenci prohlásil: "Odmítáme myšlenku, kterou prosazuje vůdce Spojených států, že máme možnost buď zachránit ekonomiku anebo životní prostředí."

Nickelsovi se již nyní podařilo přesvědčit 192 amerických měst, aby přistoupily na dodržování emisních limitů a do roku 2012 tak snížily jejich produkci o 7 procent v porovnání s rokem 1990. Do akce se zapojila města z nejrůznějších koutů USA, New York a Kalifornii nevyjímaje.

V červnu tohoto roku guvernér nejlidnatějšího amerického státu Kalifornie Arnold Schwarzenegger označil globální oteplování za nezpochybnitelnou hrozbu a zavázal svůj stát ke snižování emisí skleníkových plynů. Již poněkolikáté se tak odklonil od politické vize, kterou z Washingtonu prosazuje prezident George Bush.

Více o škodách, které způsobily tento rok přírodní katastrofy NAJDETE ZDE

O americké nejednotnosti svědčí i dopis 24 senátorů prezidentu Bushovi se žádostí o konstruktivní přístup a neblokování jednání při dalších jednání o emisích po roce 2012.

"Je nevyhnutelné, aby politici ve Washingtonu podpořili americká města a Spojené státy na sebe vzaly svoji morální odpovědnost," řekl Nickels.

Kjótský protokol - Rusko, nebo USA?

Kjótský protokol, na kterém se světové země dohodly již v roce 1997, vstoupil v platnost teprve poté, co ho ratifikovalo 55 zemí, jejichž podíl na znečišťování světového ovzduší tvořil minimálně 55 procent.

Americký prezident George Bush Kjótský protokol odmítá.
Americký prezident George Bush Kjótský protokol odmítá. | Foto: Reuters

Bylo tedy nutné, aby protokol podepsala jedna země z dvojice Rusko - USA. Rusko nakonec v listopadu 2004 podpis slíbilo výměnou za podporu při snaze zajistit zemi členství ve Světové obchodní organizaci. Spojené státy, jako největší producent emisí, ke smlouvě nepřistoupily.

ČTĚTE: Nové Kjóto - důkazů o oteplování přibývá

Zúčastněné státy se zavázaly do roku 2012 snížit emise plynů pod úroveň z roku 1990. Evropské země už teď plánují, že v řádu desítek let se emise musí snížit o další desítky procent.

Prezident Bush odstoupil od podepsání kjótského protokolu v roce 2001 se slovy, že snížení emisí u některých velkých podniků neblaze ovlivní americkou ekonomiku.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Útočník v Afghánistánu zastřelil tři pracovnice televizní stanice

Neznámý ozbrojenec v úterý ve východoafghánském Dželálábádu zastřelil tři zaměstnankyně místní televizní stanice. Čtvrtá žena byla zraněna a v nemocnici bojuje o život. Místní policie uvedla, že zadržela hlavního podezřelého. Jde o další ze série útoků proti pracovníkům v médiích v této oblasti za poslední měsíce, píše agentura Reuters.

Tři ženy ve věku 18 až 20 let ozbrojenec střelil do hlavy, když se vracely domů z práce, uvádí vládní zdroje. Místní televizní stanice potvrdila, že se jednalo o její zaměstnankyně.

Afghánistán se v posledních měsících potýká s vlnou útoků vůči novinářům, lékařům, bojovníkům za lidská práva či státním zaměstnancům. Na začátku prosince byla v Dželálábádu zastřelena moderátorka stejné stanice Malala Majvandová. V lednu zemřel novinář a bojovník za lidská práva Adil Ajmak, na jehož auto zahájili palbu neznámí střelci.

Afghánská vláda a některé zahraničí mocnosti z podobných útoků viní hnutí Tálibán. V provincii Nangarhár, jejíž je Dželálábád hlavním městem, rovněž působí teroristická organizace Islámský stát; ta se přihlásila k útoku na Majvandovou i některým dalším. Kdo stál za dnešním incidentem zatím není jasné. Podle policie má zadržený střelec vazby na Tálibán, mluvčí tohoto povstaleckého hnutí však jakýkoliv podíl Tálibánu na dnešním útoku odmítl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy