reklama
 
 

Navzdory Bushovi Američané Kjóto plní

9. 12. 2005 7:42
Montreal - Pokud montrealská konference o klimatických změnách skončí bez jasného výsledku, bude to především kvůli odporu americké vlády ke kjótskému protokolu.

Americká delegace během skoro dvoutýdenního jednání, které má dnes v Montrealu skončit, nenaznačila, že by chtěla ustoupit ze svého odmítavého postoje vůči protokolu. Delegáti konference se přitom mají dohodnout na tom, jak pokračovat ve snižování emisí skleníkových plynů poté, co kjótský protokol v roce 2012 vyprší.

Navzdory nesmlouvavé opozici Bushovy administrativy se velká část Spojených států protokolem řídí. Přes čtyřicet milionů Američanů dodržuje předepsané emisní limity.

Dvě stovky měst proti Bushovi

Starosta Seattlu Greg Nickels na montrealské konferenci prohlásil: "Odmítáme myšlenku, kterou prosazuje vůdce Spojených států, že máme možnost buď zachránit ekonomiku anebo životní prostředí."

Nickelsovi se již nyní podařilo přesvědčit 192 amerických měst, aby přistoupily na dodržování emisních limitů a do roku 2012 tak snížily jejich produkci o 7 procent v porovnání s rokem 1990. Do akce se zapojila města z nejrůznějších koutů USA, New York a Kalifornii nevyjímaje.

V červnu tohoto roku guvernér nejlidnatějšího amerického státu Kalifornie Arnold Schwarzenegger označil globální oteplování za nezpochybnitelnou hrozbu a zavázal svůj stát ke snižování emisí skleníkových plynů. Již poněkolikáté se tak odklonil od politické vize, kterou z Washingtonu prosazuje prezident George Bush.

Více o škodách, které způsobily tento rok přírodní katastrofy NAJDETE ZDE

O americké nejednotnosti svědčí i dopis 24 senátorů prezidentu Bushovi se žádostí o konstruktivní přístup a neblokování jednání při dalších jednání o emisích po roce 2012.

"Je nevyhnutelné, aby politici ve Washingtonu podpořili americká města a Spojené státy na sebe vzaly svoji morální odpovědnost," řekl Nickels.

Kjótský protokol - Rusko, nebo USA?

Kjótský protokol, na kterém se světové země dohodly již v roce 1997, vstoupil v platnost teprve poté, co ho ratifikovalo 55 zemí, jejichž podíl na znečišťování světového ovzduší tvořil minimálně 55 procent.

Bylo tedy nutné, aby protokol podepsala jedna země z dvojice Rusko - USA. Rusko nakonec v listopadu 2004 podpis slíbilo výměnou za podporu při snaze zajistit zemi členství ve Světové obchodní organizaci. Spojené státy, jako největší producent emisí, ke smlouvě nepřistoupily.

ČTĚTE: Nové Kjóto - důkazů o oteplování přibývá

Zúčastněné státy se zavázaly do roku 2012 snížit emise plynů pod úroveň z roku 1990. Evropské země už teď plánují, že v řádu desítek let se emise musí snížit o další desítky procent.

Prezident Bush odstoupil od podepsání kjótského protokolu v roce 2001 se slovy, že snížení emisí u některých velkých podniků neblaze ovlivní americkou ekonomiku.

autor: Red Zah, Reuters | 9. 12. 2005 7:42

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama