Britská Dolní sněmovna schválila výzvu, aby vláda požádala o odklad vystoupení z EU o několik málo měsíců. A to proto, že už není možné provést spořádaný odchod v naplánovaném datu, tedy 29. března. S odložením brexitu by musely jednomyslně souhlasit všechny státy unie.
Jenže Mayová před poslanci prohlásila: "Krátký odklad brexitu nám EU nejspíš umožní jen tehdy, když do té doby schválíme dohodu o vystoupení." Na stole je přitom jen jediná - ta, kterou s unií vyjednala Mayová a kterou poslanci už dvakrát odmítli podpořit.
Premiérka proto poslancům řekla, že pokud její smlouvu s unií nepodpoří na potřetí, požádá EU o dlouhý odklad brexitu. Konkrétní lhůtu neuvedla, ale šlo by o zpoždění trvající mnoho měsíců, možná až rok. Spojené království by v tom případě muselo uspořádat květnové evropské volby. A tomu se chce velká většina vládních konzervativců i opozičních labouristů vyhnout.
Mayová chce tímto přístupem přinutit ke změně názoru zhruba 70 poslanců své
konzervativní strany, kteří nechtějí podpořit dohodu o brexitu, kterou vyjednala v Bruselu.
Jde o kritiky, podle nichž unii příliš ustoupila. Premiérka je nyní varuje, že pokud budou trvat na svém odporu, může se stát, že místo okamžitého brexitu, který by si přáli, se odchod z EU výrazně zpozdí. Během tohoto odkladu přitom může v parlamentu vzniknout většina pro mnohem "měkčí" brexit, než jaký dojednala Mayová. Část konzervativců i labouristů si přeje, aby Spojené království i po vystoupení z EU zůstalo členem evropské celní unie, případně i jednotného evropského trhu. Něco takového radikální zastánci brexitu v konzervativní straně, kteří kritizují Mayovou, jednoznačně odmítají.
Tusk je otevřený dlouhému odkladu
Na tyto "rebely" by mohl působit i přístup unie - "Vyzvu 27 zemí EU, aby byly otevřené možnosti dlouhého odkladu brexitu, pokud ho Británie bude potřebovat ke změně své strategie," prohlásil Donald Tusk, který řídí Evropskou radu, tedy summity lídrů států unie. Ty se už dlouho netají, že by uvítaly, pokud by se Britové nakonec rozhodli zůstat členem celní unie či jednotného trhu. Naopak vyloučily, že by ustoupily britským konzervativním euroskeptikům, kteří chtějí z dohody sjednané unií s premiérkou Mayovou vyřadit pasáže zajišťující absenci hranic mezi Irskem a Severním Irskem.
Premiérka Mayová tak chce poslancům předložit svou dohodu o brexitu příští týden, ještě před čtvrtečním bruselským summitem lídrů zemí unie. Zároveň oznámila, že pokud ji Dolní sněmovna opět nepodpoří, umožní následně hlasování o jiných variantách dalšího postupu. V tom případě by parlament mohl hlasovat například pro výrazně "měkčí" brexit, nebo pro vyhlášení nového referenda. Poslanci ho sice včera odmítli, to ale neznamená, že by se k němu nemohli vrátit v budoucnu. To vše by mohlo dosavadní odpůrce dohody
přesvědčit, aby ji nakonec podpořili, doufají v londýnské Downing Street, tedy v sídle premiérky.
Několik předních poslanců, kteří zatím vždy hlasovali proti dohodě už názor změnilo. Mayovou podpořil například bývalý ministr pro brexit David Davis. S vládou je prý ochoten jednat i Jacob Rees-Mogg, který ve sněmovně vede skupinu asi 80 radikálních odpůrců EU.
