Co by znamenal odklad a bude EU souhlasit? Vysvětlujeme zmatky okolo brexitu

Zahraničí Zahraničí
14. 3. 2019 16:00
Britský parlament ve středu odhlasoval, že Spojené království musí z Evropské unie odejít jedině po vzájemné dohodě s EU. Zamítl tedy možnost takzvaného divokého brexitu. Jeho termín je stanoven na 29. března a Britové pořád nemají jasno, jak bude vypadat. Ve čtvrtek proto poslanci budou hlasovat o odkladu brexitu do 30. června. Přinášíme odpovědi na nejzásadnější otázky ohledně dramatického vývoje ve Spojeném království.
Theresa Mayová a Jean-Claude Juncker
Theresa Mayová a Jean-Claude Juncker | Foto: Reuters

Jaké jsou šance, že britský parlament brexit odloží?

Britský parlament žádost o odklad brexitu nejspíš podpoří. Opoziční labouristé už to slíbili. Prohlásil to podle agentury Reuters stínový ministr financí a druhý muž ve straně John McDonnell. 

Postoj Konzervativní strany zatím není jasný. Premiérka Theresa Mayová ale svým poslancům dovolila hlasovat, jak chtějí. Neváže je tak stranická disciplína.

Co by se stalo potom?

Premiérka Mayová by oficiálně o odklad termínu brexitu požádala na summitu v Bruselu, který se koná 21. a 22. března. O žádosti jednomyslně rozhoduje Evropská rada, vrcholný orgán EU složený z premiérů a prezidentů členských států.

Předseda Evropské rady Donald Tusk už ale slíbil, že bude apelovat na představitele členských zemí, aby byli otevření dlouhému odkladu, pokud to Spojené království uzná za nutné.

Kolik času Britové dostanou a k čemu jim bude?

Pokud ve čtvrtek poslanci odhlasují odklad brexitu, nastanou dva možné scénáře: parlament 20. března napotřetí schválí dohodu Theresy Mayové a premiérka v Bruselu požádá o odklad brexitu do 30. června. Nebo poslanci její plán odmítnou, pak by Mayová žádala o dlouhé odložení odchodu země z EU.

Co znamená "dlouhý odklad" brexitu?

Jeho termín není pevně daný. Pokud ho EU jednomyslně schválí, Británie zůstane členem unie i po 30. červnu.

To by znamenalo řadu komplikací, protože může vzniknout v parlamentu nadstranická shoda na mnohem mírnějším brexitu. Vytvořil by se prostor pro případné opakování referenda, byť tato možnost teď rozhodně nemá v parlamentu většinu.

Hrozí pořád divoký brexit bez dohody?

Britští poslanci ho ve středu sice odmítli, pouze jejich usnesení ale nestačí. Pokud nějakou dohodu neodhlasují, Velká Británie nehledě na to přestane být ze dne na den členem EU 29. března nebo v případě odložení 30. června.

Co by pro Brity znamenalo, kdyby z EU vystoupili bez dohody?

Velké problémy. Podle analýz britské vlády i centrální banky by z dlouhodobého hlediska zchudli až o desetinu oproti tomu, kdyby zůstali v EU. 

Jak se k poslednímu vývoji staví EU?

EU dlouhodobě zdůrazňuje, že novou dohodu už řešit nechce. Vyjednávání té současné trvalo dva roky. Opakuje také, že nebude jednat ani o jejích dalších úpravách.

Poslanci Evropského parlamentu se snaží co nejvíce zmírnit negativní dopady případného tvrdého brexitu. Podle hlavního unijního vyjednavače v záležitostech brexitu Michela Barniera je ale stávající dohoda o brexitu jedinou alternativou, na kterou unie přistoupí.

Umožňuje občanům z EU pobývajícím v Británii a Britům žijícím v EU zachovat nárok na sociální zabezpečení získaný před brexitem. Pokračovat by měly i vzdělávací projekty v rámci programu studentských výměn Erasmus. Totéž platí pro programy přeshraniční spolupráce mezi Irskem, Severním Irskem a Skotskem.

Jaký je postoj Česka?

Česká republika se připravuje na variantu brexitu bez dohody, chystá i pomoc českým občanům v Británii.

Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka by bylo nejlepší, kdyby se konalo druhé referendum a Británie by v Evropské unii nakonec zůstala. Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotním telefonátu doporučil Therese Mayové uspořádat druhé referendum o brexitu.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Němečtí sociální demokraté mají nové vedení, předsedy se stali Eskenová a Walter-Borjans

Novými předsedy německé vládní sociální demokracie (SPD) se v pátek stali členka Spolkového sněmu z Bádenska-Württemberska Saskia Eskenová a exministr financí Severního Porýní-Vestfálska Norbert Walter-Borjans. Rozhodl o tom sjezd SPD v Berlíně, který tak potvrdil výsledky celostranického hlasování z konce listopadu. Oba politici, kteří mají stranu vyvést z hluboké krize, jsou vnímáni jako kritici vlády velké koalice SPD a CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové.

Zdroj: ČTK
Další zprávy