Londýn - Přestože je produkce potravin největší v historii, značnou část světa stále trápí hladomor.
Vysvětlení je jednoduché - až dvě ze čtyř miliard tun jídla, které lidstvo ročně vyprodukuje, se bez užitku kazí.
Plýtvá se při sklizni, zpracování, skladování, prodeji i u konečných spotřebitelů. Ve své studii na to upozornil britský Institut mechanického inženýrství a varoval, že s takovým přístupem bude lidstvo hladovět stále víc.
"Už v roce 2075 má na Zemi žít 9,5 miliardy lidí, což znamená, že naše planeta bude muset uživit o tři miliardy lidí víc než dnes. Pokud nic nezměníme, Země nás prostě neuživí," varují experti.
V rozvojových zemích, například v subsaharské Africe nebo jihovýchodní Asii, podle nich dochází k plýtvání především kvůli neefektivnímu sklízení a mizerné distribuční síti i skladování (potraviny se kazí).
V již zmíněné jihovýchodní Asii podle Britů přijde nazmar až 80 procent vypěstované rýže.
Co se týče rozvinutých zemí, je problém na druhé straně. U prodejců a konzumentů. Obchody nakupují více, než jsou schopny prodat, a řadu potravin pak musejí vyhazovat. Velké množství potravin navíc obchodní řetězce vůbec nepřijmou, protože nesplňují přísná kriteria (například velikost a tvar ovoce a zeleniny).
Somálský hladomor v obrazech:
Například ve Velké Británii není kvůli svému nevyhovujícímu tvaru vůbec sklizeno 30 procent zeleniny. Přispívá k tomu i nařízení Evropské unie, jež tvar prodávané zeleniny reguluje.
Za plýtvání v bohatých zemích mohou v neposlední řadě i konzumenti vyhazující nezávadné jídlo. Ve Spojeném království domácnosti podle BBC vyhodí až polovinu toho, co nakoupí.
Nejde jen o to, že tak lidstvo přichází o životadárné potraviny, ale také o to, že tím zároveň plýtvá půdou, vodou a energií, potřebnou pro jejich vypěstování.
