Stockholm - Globální změny klimatu nejsou jen dílem člověka. Země se už před 30 000 lety oteplila natolik, že to vedlo k vymření mamutů, zjistili vědci.

Ze studie publikované v odborném magazínu Proceedings of the Royal Society B vyplývá, že tyto obří savce nevyhubili lidé, jak se dosud předpokládalo, ale že vymřeli proto, že nebyli schopní přizpůsobit se novým podmínkám na Zemi.

Analýzy vzorků DNA provedené Švédským muzeem přírodní historie tak od základu vyvrací dlouhá léta raženou teorii o tom, že mamuty pozabíjeli lidé, kteří je lovili jako potravu.

"Ukazuje se, že byli velmi dynamickým druhem, který čelil vymírání místních druhů a kvůli tomu migroval," cituje BBC vedoucího týmu švédských vědců Lovea Dalena.

Jeho tým spolu s kolegy z Londýna analyzoval 300 vzorků DNA a ze získaných informací vyvodil, kolik mamutů na Zemi žilo, jakožto i to, kam za svého života putovali. Základním vodítkem byly odlišnosti v genetickém kódu - čím jsou menší, tím méně početný je zkoumaný druh - v tomto případě vyhynulí mamuti.

Ze zjištění švédsko-britského týmu vyplývá, že mamuti před 120 tisíci lety téměř vyhynuli, když náhle skončila doba ledová a Země se poměrně rychle oteplila. Populace pravěkých chobotnatců se v relativně krátké době smrskla z několika milionů na desítky tisíc. S příchodem další doby ledové se ale mamutům opět dařilo a čísla se krátkodobě zvýšila.

Badatelé zároveň dospěli k paradoxnímu zjištění, že mamuti definitivně vymřeli už před 20 tisíci lety, kdy poslední doba ledová dosahovala vrcholu, a ne před 14 tisíci lety, jak se dosud předpokládalo.

Pravděpodobně se tak stalo, proto, že byla taková zima, že zmrzla tráva, kterou tito pradávní býložravci spásali.

"Během poslední doby ledové - před 50 až 20 tisíci lety - docházelo k významnému stěhování mamutí populace, například ti evropští byli vytlačeni vlnami z východu. Před 20 tisíci lety však začali mamuti vymírat a zdá se, že k tomu došlo na základě přírodních změn klimatu," konstatoval Adrian Lister z Národního historického muzea Londýně.