Budapešť - Maďarsko v úterý uzavřelo největší železniční nádraží v Budapešti. Nasednout do vlaků mířících do západní Evropy se tu - podobně jako včera - chystaly stovky běženců.
Maďaři argumentují Schengenem a azylovou politikou EU: upozorňují, že musí vyřizovat azylové žádosti, protože Maďarsko je první zemí Unie, do níž běženci vstoupili.
Několik souprav s uprchlíky vyrazilo z Budapešti už v pondělí. Maďaři migranty přestali kontrolovat, do půlnoci tak stovky mužů, žen a dětí dojely v přeplněných vlacích do jihoněmeckého Bavorska.
Další vystoupili ve Vídni, dvě stovky lidí zadržela česká policie na nádraží v Břeclavi.
Uzavřením nádraží pro běžence se teď Budapešť snaží vyhovět právním předpisům Evropské unie, podle nichž musí mít každý, kdo chce cestovat uvnitř EU, platný pas a schengenské vízum, tvrdí mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács.
Napětí roste
Budapešťské nádraží už bylo opět otevřeno, ale jen pro vnitrostátní spoje. Migranty policie do budovy nepouští a prostřednictvím tlampačů jim vysvětluje, že se jedná o časově neomezené opatření.
Napětí před nádražím podle rakouské agentury APA stoupá. Rozčílení běženci před policejními kordony mávají platnými jízdenkami a skandují "Německo, Německo".
České dráhy v souvislosti s potížemi na budapešťském východním nádraží (Keleti) informovaly, že zatím nemají zprávy o celkovém dopadu uzavření na spoje mezi Českem a Maďarskem.
Je jich moc...
Už v pondělí se Rakušané snažili vlaky s běženci zastavit s tím, že uprchlíky, kteří už požádali o azyl v Maďarsku, vrátí do Maďarska. Běženců však bylo tolik, že je nakonec museli nechat projet všechny.
S odvoláním na mluvčího rakouské policie to píše agentura Reuters.
"Díky bohu nikdo nechtěl pas. Žádná policie, žádný problém," řekl reportérovi Reuters Chálil, třiatřicetiletý syrský učitel angličtiny ze syrského Kobani. Se svou rodinou - manželkou a batoletem - přijel do Vídně, odkud by rád, jako stovky dalších, pokračoval do Německa.
Máma Merkelová
"Syřané přezdívají kancléřce 'Máma Merkelová'," uvedl Chálil. Ani Německo ale nemá neomezené možnosti.
Tamní politické špičky sice opakovaně prohlašují, že jejich prvořadým úkolem je uprchlíkům pomoci, Angela Merkelová však zároveň varovala, že současná krize může vést k odstoupení od Schengenské dohody.
Vadí jí hlavně to, že některé země - mimo jiné Česká republika - odmítají kvóty, které by běžence pomohly přerozdělit do všech zemí EU. "Pokud se nám nepodaří spravedlivě přerozdělit uprchlíky, otázka budoucnosti Schengenu bude samozřejmě namístě," řekla.
Německá ministryně práce a sociálních věcí mezitím informovala, že bude spolková republika v příštím roce potřebovat navíc na pokrytí sociálních nákladů spojených s přijetím migrantů a jejich integrací na pracovním trhu potřebovat částku mezi 1,8 miliardy až 3,3 miliardy eur (49 miliard až 89 miliard Kč). V roce 2019 tyto náklady vzrostou prý až na sedm miliard eur (189 miliard Kč).
O řešení současné krize by měli ministři jednat na mimořádném summitu 14. září. Ještě před tím - o nadcházejícím víkendu - se ale do Prahy sjedou představitelé zemí Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, aby sladili noty a pokusili se před unijním jednáním zaujmout společný postoj.
V Bavorsku mezitím otevírají první detenční zařízení pro běžence, které budou Němci vracet do země původu. Vykázáni budou lidé z takzvaných bezpečných zemí, tedy především z Balkánu. Prozatím se očekává, že tam bude umístěno asi 500 lidí.
